Sušil 0595 | Dybych já věděla

50 words

Sušil 0595 | Dybych já věděla (100%)
Dybych já věděla, čije sú to koně, dala bych já stavit [: maštalenku pro ně. :] Dybych já věděla, že jsú to Jankovy, dala bych jim přibit stříbrné podkovy. Stříbrné podkovy a zlaté cvečečky, abys ty nešidil chudobné děvečky. Dybych ja věděla, že sú to milého, nažala bych já jim žita zeleného.

Galko 1/476 | Neďaleko Kameňanoch Ratková (42%)
Neďaleko Kameňanoch Ratková, [: odpadla mi koníčkovi podkova. :] Lenže ty ma, môj koníčku, dobre nes, [: dám ti pribiť podkovičku ešte dnes. :] Nie je mi žiaľ koníčkovej podkovy, [: ale mi žiaľ mojej mladej podoby. :]

Sušil 1003 | Vletěla husička (36%)
Vletěla husička do našeho dvora,1) [: pověz mi, děvečko, :] ešli bys mne chtěla. Ja by tebe chtěla, nědaju mi naši, že se tva rodina vysoko vynaši. Vysoko vynaši, zhůru sobě vedě, a ja sem děvečka chudobna pro tebe.2) Tatičku, tatičku, moc-li matě žita? Ja se vam oženim dněska lebo zitra. Ožeň se, synečku, choť ja žita němam, ale ti ja přece svadbeňku udělam. Z žitečka jareho, z chlebička režneho, aby si něšidil děvčaťa švarneho.

Sušil 0245 | Když syneček na vojnu vzal (35%)
[: Když syneček na vojnu vzal, :] [: své panence přikazoval, :] aby se mu nevdávala, sedum roků naň čekala. A když bylo v sedmém roce, žala trávu při potoce. Když nažala, navázala, po polu se ohlídala. Neviděla tam žádného, jenom vojáčka samého. A kde je on, ten můj milý, můj syneček roztomilý? Tvůj milý se včerá ženil, já sem na jeho svadbě byl. Co mu zkážeš, Andulenko, pěkná kulatá huběnko? Zkazuju mu toli ščestí, co je v tom háječku listí. Zkazuju mu toli zdraví, co je na trávníčku trávy. Na trávníčku tráva drobná, spočítat ju néni možná. Zkazuju mu na tisíce, aby ušel šibenice. Zkazuju mu ješče více, by mu tekly bokem plíce. Bokem plíce, játra, srdce, by nešidil panen více. Zatočil se a zasmál se, vyťal facku té panence. Červená ju polévala, do šátečka utírala. Do šátečka, do bílého, že je byla od milého. Kdyby byla od pajmámy, dala bych se do stonání. Ale že je od milého, snesu já ju z lásky jeho.

Galko 1/294 | Načos’ ma, mamička, vychovala (34%)
Načos' ma, mamička, vychovala, keď si ma na vojnu sľubovala; na moje nôžke zlaté ostrôžke pribiť dala? [: Teraz sa ti, mamko, odsluhujem; :] keď treba robiť, teba opatriť, mašírujem.

Galko 1/086 | Od kostola do mlyna (17%)
Od kostola do mlyna cesta šľakovaná; kto tú cestu šľakuje, ten mlynárku miluje Šľakovau hu Janíčok, jeho vranný koníčok +); šľakovau hu dokola, jeho zlatá podkova. Klope, klope na oblok, či mlynárka doma; mlynár sedí v mlynici, mele kylu pšenici. Klope, klope na dvere, čije mlynár doma; mlynár sekerôčku zau, šuhajkovi hlávku sťau. Šla mlynárka na vodu, na vodu studenú, našla ona hlávočku všetku zakrvavenú. Ej, hlavička, hlavička, kde je tvoje telo? Tam mi leží v mlynici, na tej bielej lavici. Ej, zo mňa si, mládenci, zo mňa príklad berte, ženy zanahávajte, a panenky milujte. Ja som jednu milovau, za ňu som život dau, ej, zo mňa si, mládenci, zo mňa [si] príklad berte.

Galko 3/010 | Čije to pahola po noci chodí (17%)
Čije to pahola po noci chodí, [: čo dobrých ľudí :] zo spania budí? Čije by bolo, len susedovo, [: chodí pod okno, :] pod richtárovo. Podaj mi, Anička, studenej vody, [: čo nevypil ten, :] čo k tebe chodí. Čo on nevypev, to na zem vylál, [: tebe Janíčko, :] on ništ nenechal. Dočkaj, Janíčko, len za chvíločku, [: pojdem ti nabrat’:] na studienočku. Dokál Anička z vodičkou prišla, [: dotál z Janíčka :] dušička vyšla.

Bartók III 1241 | Čije sa to koňe na dvore (17%)
Čije sa to koňe na dvore

Bartók III 1250b | Čije sa to huski na tej (17%)
Čije sa to huski na tej voďe

Bartók III 1333b | Čije to ovečke hore grúňom idú (17%)
Čije to ovečke hore grúňom idú

Bartoš 1901 / 0291 | Kdybych já věděla (12%)
Kdybych já věděla čí jsou to koníčky, já bych jim nažala zelené travičky. Kdybych já věděla, že jsou to milého, já bych jim nažala ovsa zeleného. Kdybych já věděla, že jsou to foitovy, já bych jim přibila stříbrné podkovy.