Bartók III 1331a | Pod horou studňička poďme milá za

7 words

Bartók III 1331a | Pod horou studňička poďme milá za (100%)
Pod horou studňička, poďme milá za ňu

Sušil 2257 | Vím já hajíček zelený (92%)
[: Vím já hajíček zelený, :] ach, má milá, pěkná’s má milá červená.*) Pod ním je louka zelená, na ní studánka roubená. V ní se má milá umejvá. Dyž je se bíle umyla, bílejm šátečkem utřela, hned falešně myslela. Co jsem se tebe nahledal, hory doly jsem obešel, nikde jsem tebe nenašel.

Sušil 0759 | Pod horú studenka (92%)
[: Pod horú studenka, :] [: vody z ní ubývá; :] ponáhlaj, šohajku, frajerka umierá. Umierá, umierá, už ju spovědajú. Na tebja, šohajku, na tebja čekajú. Však já dosci běžím, až sa všetek třasu, abych sa odprosil svej milej zavčasu. Můj milý šohajku, už sa s tebú lúčím; už tebja, šohajku, už Bohu porúčím.

Sušil 0697 | Pod horú studenečka (92%)
[: Pod horú studenečka, :] [: pěkná čistá, bystrá. :] Ja, napí sa jí, milá, budeš pěkná bilá. Ja, napí sa jí ešče, budeš hezké děvče.

Bartoš 1901 / 0311 | Pod tu horú zeľenú (92%)
Pod tu horú zeľenú, ej je tam studénečka, napíj sa jí, má milá, esľi si gaľánečka. A jak sa jí napiła, hneď krase nabyła, och, vem si mňa, synečku, och, co bych nesłúžiła.

Bartoš 1901 / 0139 | Jedna hora dve hory (92%)
Jedna hora, dve hory, dve horičky zeľené, do ně budzě obímaci, moje ľíčka čjervené. Obímał by ích Adam, aľe si ho něžjádám; obímał by mi ích Janko, aľe je on daľeko. Sedaj, miłá, na koňa, pojedzěme do poľa, pojedzěme na tú łúčku, dzě je ľipka zeľená. Pod tú ľipkú studnička, je tam dobrá vodička, sľézaj, miłá, sľézaj dołů, napojíme koníčka. Miłá s koňa sľézala, dał í Pámbů pachoľa, o Bože mój, prebože mój, de je moja słoboda! Słobodenka, słoboda, néni každému voľná, enom tomu synečkovi, kerý sedá na koňa.

Galko 1/434 | Išlo dievča cez horu (90%)
[: Išlo dievča cez horu, :] [: cez horu zelenú. :] [: Stúpilo tam na skalu, :] [: na skalu studenú. :] [: Pod tou skalou studnička, :] [: pije z nej Anička. :] [: Prvý raz sa napila, :] [: červíčka vypila. :] [: Druhý raz sa napila, :] [: farbičku zmenila. :] [: Tretí raz sa napila, :] [: dušičku pustila. :]

Sušil 1263 | Vím já v horách (87%)
Vím já v horách, [: vím já v horách březinečku, :] v té březince studenečku. My si u ní spočineme, když od tatíčka půjdeme. Tak si u ní spočívali, večera sa dováhali. Běž, milá, stlat bílé lože, už to jináč byt nemože.

Sušil 0835 | Sedí ptáček maličký (87%)
Sedí ptáček maličký, oj! na vysokém dubě, ohlédá sa na hory, oj! čili slunko vyjde. Slunečko už vycházá, oj! ale mně už zašlo, moje děvče povídá, že si druhého našlo. Vykopajte mi jámu, oj! jámu tam nad cestú, aby lidé poznali tú falešnú nevěstu. Nad hlavú mi zasaďte, oj! voničku červenú, a při nohách vykopte, oj! studýnku kamennú. Keď tam půjde má milá, utrhne si voničky, keď tam půjde jej milý, napije sa vodičky.

Sušil 2300 | Smrtná neděla (87%)
Smrtná neděla, kams klíče poděla? Dala sem je, dala svatému Jiří. Svatý Jiří vstává, zem odemykává, aby tráva růstla.1) Tráva je zelená, fijala, růže, pomož nám, Bože. Prala plinky u studýnky, nohy, ruce myla. Čím jich utírala? Listečkem, plístečkem, zlatým papírečkem. Vij, matko, věnce své Kateřince, šak je dosti kvítí, až se hora svítí, a pod horó kamení, až se hora promění.

Sušil 1547 | Ztratila se kravařenka v lese (84%)
[: Ztratila se kravařenka v lese, :] [: a hdo ji tam :] večeřu přiněse? Něse ji ju prošvarny Janiček, pozobchodil kaj jaky chodniček. Už sem zešel všecky hory a les, ešče sem tam kravarky něnalez. Nalez sem ju v lese u studenky, ona prala tenke košulenky. Komu ty to, ma děvečko, pereš? A to tobě, můj synečku, že mne sobě vezmeš.1) Budu ti ja dobře hospodařiť, od půlnoci až do rana snidaničko vařiť. Dyby si mi tak dluho vařila, často by si po huběnce brala. Ně tak, ně tak, můj mily synečku, něnašels mne v lese při chodničku. Našel si mne u maměnky v domku,2) v tym zelenym, v tym zelenym vinku.3)