Bartoš 1901 / 0311 | Pod tu horú zeľenú

{8'G 8'A }4'B 4'B / {8'A 8'B }2'E / 4''D 4''D 4''D / 4''E 2''D / 2''xC 4'B / {8'G 8'A }4'B 4'B / {8'A 8'B }2'E / 4'G 4'B 4'B / 4''C 2'A / 2'E 4'E /
Text: 
Pod tu horú zeľenú, ej je tam studénečka, napíj sa jí, má milá, esľi si gaľánečka. A jak sa jí napiła, hneď krase nabyła, och, vem si mňa, synečku, och, co bych nesłúžiła.
33 words

Podobné písně

Bartoš 1901 / 0311 | Pod tu horú zeľenú (100%)
Pod tu horú zeľenú, ej je tam studénečka, napíj sa jí, má milá, esľi si gaľánečka. A jak sa jí napiła, hneď krase nabyła, och, vem si mňa, synečku, och, co bych nesłúžiła.

Bartoš 1901 / 0147b | Išła Marýna (85%)
Išła Marýna, do Šarošína, [: syneček za ňú s hoľbičkú vína. :] Marýna piła, až sa napiła, [: červená była, jak ořešina. :] Marýna piła, až sa napiła; dybych ťa, šohaj, była neznała; mohła sem já byt, panna poctivá.

Bartoš 1901 / 0479b | Około Ivanky teče voda (84%)
[: Około Ivanky teče voda :] napí sa jí, miłá, hołuběnko sivá, šak je dobrá. [: Už sem sa napiła, už jí mám dosť :] děkujem ti, miłý, hołuběnku sivý, za uctivosť.

Sušil 0052 | Na nedělu raničko (11%)
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)

Bartoš 1901 / 0131c | Hory miłé hory (8%)
Hory, miłé hory, co to ve vás stójí, [: sňahy-ľi to ľežá či łabudě seďá? :] Dyby były sňahy, snaď by roztajały, [: były by łabudě, snáď by uľetěły. :] Aľe to tam stójí posteľ maľovaná, [: na ní ľeží šohaj, hłava porúbaná. :] Miłá při něm stójí, žałostně naříká, [: červeným šátečkem očka si utírá. :] Ani ně neumřeš, ani neokřéješ, [: ani ně neříkáš, esľi si ňa vezmeš. :] Podaj ně, má miłá, šabľu zrcadľenú, [: potem já ti povím, esľi si ťa vezmu. :] Šabľu mu podała, na bok odskočiła, [: na jeho srdečku fałeš ucítiła. :] Kdo ti, moja miłá, do ti tu radu dáł, [: frajárenko moja, ten dobře uděłáł. :] Nedáł ně ju žádný, dała sem si sama, [: na tvojém srdečku, zradu sem poznała. :] Co bys ně, můj milý s tú šabľú uděłáł? [: Galánečko moja, był bych ti hlavu sťáł. :] Był bych ti uděłáł, svaďbu bez ohłášek, [: až by ně był zostáł krvavý pałošek. :] Był bych ti, má miłá, był bych ti hłavu sťáł [: by ťa po méj smrti žádný víc nedostáł. :]

Sušil 0958 | U studénky stála (8%)
[: U studénky stála, napájala páva, :] pověz mně, děvečko, sivá holubečko, esli mia máš ráda. A já ti nepovím, nebo sama nevím, přijdi k nám dnes večer, až sa mamky zdovím, teprv ti já povím. A já k vám přijedu na vraném koníčku, a si ho uvážu na vašu jedličku o bílú stužičku. Ta naša jedlička, přeblahoslavená, za léta, za zimy, za léta, za zimy, dycky je zelená.

Sušil 0760 | U Piščeků v síni (8%)
[: U Piščeků v síni :] [: studénka vylévá; :] nechoď tam, synečku, Jozefka umírá. Já tam ešče půjdu, na ňu se podívám; a esli umírá, truhlu jí udělám. Truhlu jí udělám, do ní ju položím; ešče se Jozefce, ešče se odslúžím.

Sušil 0979 | A na onych horach (8%)
A na onych horach seje Janiček hrach, jeho najmilejši navraca k němu krav.1) Jak ich navratila, pod jaborek sedla, pod jaborek sedla, žalostně plakala.2) Přišeltě k ni mily a sednul vedle ni: Co plačeš, nařičeš, moje potěšeni?3) A jak němam plakať a němam nařikať, lebo mně sobě vem, lebo mi vinek vrať. Ja si tě nevezmu, vinka ti něvratim, radši ti, děvečko, poctivě zaplatim. Dokulal, dokulal, tolary po stole:4) Pohledni, děvečko, esli maš za svoje.5) Abys mi načital jak maku 6) drobneho, ty mi nězaplatiš vinku zeleneho. Abys mi načital, jak je v rybě kosti,7) ty mi nězaplatiš moji poctivosti. Už ten můj vineček dolů vodu plyně, už moja poctivosť na věky zahyně. Můj zeleny vinek po Dunaju skače, a moja poctivosť v koliběnce plače. Choť bych se najedla kořenu paprati, moja poctivosť se vice něnavrati. Šifaři, šifaři, na šify sedajtě, můj zeleny vinek po moři chytajtě.8) Abysmy zapřahli tři sta vranych koni, už tveho věnečka žaden nědohoni. Volaři, volaři, kdě ste ovce pasli, ztratila sem věnec, ktery ste ho našli? My sme ho něchytli, ale smy viděli, našli ho šifaři, ale něbyl cely.9) Tvůj vinek zeleny, ten se ti proměni, tak, jak by uhazel do vody kameni. Ten kameň ve vodě v povod se obrati, tvůj vinek zeleny vic se něnavrati.

Sušil 0686 | Na lichnovskych horach (8%)
Na lichnovskych horach seje syneček hrach, galanečka jeho dive se na něho. Nědivaj se na mne, galanečko moja, něbuděš ty moja, to něni věc možna. Něvěřiš, synečku, něvěřiš ty v Boha? A to je věc možna, že ja budu tvoja. Budě-li, synečku, tvoja kera ina, s tu tobě mily Bůh požehnani něda. Esli mne ošidiš, ten hřich na tě spadně, těžko budě, synku, zapominať na mne. Ach, už budě, synku, něskoro nařikať, dy vas něrozvodi krom ryl a motyka. Dyž ty se oženiš, ja budu slobodnu, možu se obratiť na keru chcu stranu. Nepřijdě-li jeden, přijdě zase inši, ešče mi može byť memu srdcu milši. Chudobna děvečka je rovně dar boži, čekaj ty, synečku, co na tě Bůh vloži.

Sušil 0925 | To naše staveni (8%)
To naše staveni z drobného kameni, jedě synek vedle, něda pozdraveni. Něda pozdraveni našemu domečku: Pan Buh tě tam zprovoď, švarny šohajičku. Pan Buh ti dej ščesti z dobreho chovani, a ja sem děvečka z bidneho chovani.1) A třeba sem, třeba chudobne mateře, něbudu otvirať ledakomu dveře.2) Budu-li otvírať, budu se ho pytať, budě-li za co stať, budu mu otvirať. Esli něodpovi, to ho nohu kopnu, ež un tam odleti ode dveři k oknu.3) Ty si sobě myslel, že ty si jurista, ja by tě něchtěla, choť bys měl štyry sta. Ty si sobě myslel, že ja o tě zkažu, a ja ten chodniček kamenim zahažu. Kamenim zahažu a trnim zanosim, takove galany pod špalečkem nosim.4)

Bartoš 1901 / 0538 | Ľetěła husička ľetěła z vysoka (8%)
Ľetěła husička, ľetěła z vysoka, pověz mi, ma miła, gaľanko rozmiła, esľi bys mně chceła. A ja bych tě chceła, nedaju mi naši, že se tva rodina vysoko vynaši. Vysoko vynaši, zhuru sobě vedě, že sem ja chudobna děvečka pro tebe. Chudobnej mateři, chudobneho otce, že mně tva maměnka za něvěstu něchce. Za něvěstu něchce, nerada mně vidi, a dyž mně potkať ma, tak se za mně stydi. Vem sobě, synečku, šafařovu ceru a on ti připiše robotu někeru. Vem sobě bohatu, a já chudobneho a tak zapomeněm jeden na druheho.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu