Erben 5/014 | Naše máma vždycky říká
Text:
Naše máma vždycky říká:
Neber sobě řemesníka,
nemá čím dříví vozit,
musíš je v nůši nosit.
Sedlák má tři čtyry koně,
zapřáhne a jede pro ně:
ty budeš hospodyně
z komory do kuchyně.
A já přec sedláka nechci,
nechť si vemu dřiví,
kde chci: řemesník má peníze,
on si je koupit může.
52 words
Podobné písně
Erben 5/014 | Naše máma vždycky říká (100%)
Naše máma vždycky říká: Neber sobě řemesníka, nemá čím dříví vozit, musíš je v nůši nosit. Sedlák má tři čtyry koně, zapřáhne a jede pro ně: ty budeš hospodyně z komory do kuchyně. A já přec sedláka nechci, nechť si vemu dřiví, kde chci: řemesník má peníze, on si je koupit může.
Erben 2/325 | Nad Dunajem pod Dunajem (25%)
Nad Dunajem, pod Dunajem, na zelenej louce hrály jsou tam tři panenky, hrály tam o věnce. Jedna byla Kateřinka a druhá Madlenka, třetí tu já nejmenuju – byla má panenka. Já jsem ji vzal za ručičku, vzal jsem ji za obě: Pojed, holka, pojeď se mnou, poplavem po vodě. „A já nechci, nepojedu, ty jsi šelma zrádce: pošlapala mně marijánku v tej naší zahrádce.“ Ta marjánka, rozmarýnka modrým kvítkem květe: připravila mě o věneček, co mi máma řekne! Já ho nemám, ty ho nemáš, nemáme ho oba: půjdem-li ho sobě koupit, kdo pak nám ho prodal“ Když jsem plynul po Dunaji k zelenému háji, viděl jsem tam tři panenky, o věnečky hrály. Jedna byla Rakušanka, ta druhá Moravka; třetí jmenovati nechci – byla má panenka atd.
Bartoš 1901 / 1344 | Nepůjdem já za masára (24%)
Nepůjdem já za masára, za masára, ra, ra, za masára, za masára, veru bych sa porezała, porezała ła, ła, porezała, porezała. A masár má ostré nože, ostré nože že, že, ostré nože, ostré nože, veru bych sa porezała až do kože že, že, až do kože, až do kože. Rači půjdem za rezníka, za rezníka, ka, ka, za rezníka, za rezníka, za dobrého remesníka, remesníka, ka, ka, remesníka, remesníka.
Bartoš 1901 / 1343 | Moja máti decke říká (13%)
Moja máti decke říká, že mě strčí do petlíka; nestrčí, nestrčí, já mám oči kočičí. Moja máti decke repce, že mě ani žádné nechce; já nechco sedláka, já mám radši vojáka. Voják dež přende k muzice, postaví se jako svíce, a sedlák, darebák, stojí v kótě jak žebrák.
Erben 2/550 | Na Bílej hoře (13%)
Na Bílej hoře sedláček voře, má hezkou dceru, dej mi ji Bože! hej, župy, župy, dej mi ji, Bože! hej župy, župy, žup. Kdybych ji dostal, což bych si vejskat: tři sta tolarů bych s ní vyzejskal! hej župy, župy atd. Hezká ženuška, tři sta tolarů: dal bych ji vozit v krytém kočáru; hej župy, župy atd. Lokaje napřed, lokaje za ní; dal bych jí říkat: urozená paní! hej župy, župy, urozena paní! hej župy, župy, žup!
Bartoš 1901 / 1254 | Co budeme robit ubozí? (13%)
Co budeme robit ubozí? Budeme sa vozit na vozi. Co budeme robit, Adámku, ked nemáme peněz na dáňku?
Erben 7/058 | Stoji stojí kostelíček (12%)
Stoji, stojí kostelíček, 1) v tom kostelíčku zvoneček; ten zvoneček sám zvoníval, když tam Kristus pán chodíval. Přiletěla holubička, vzala si ho pod křidýlka, letěla s ním na nebesa. Když k nebesům přiletěly, nebesa se otevřely, dušičky se radovaly: jen jedna se neradovala, okolo dveří obstupovala. „Proč, ty dušičko, se neraduješ, okolo dveří obstupuješ?“ – „Jak se mám já smutná radovati: otce, matky jsem nectila a jim jsem se protivila!“ – „Podej, duše, pravé ruky, povedu tě skrze muky, skrze muky do očistce, tam uhlídáš své rodiče, kterak pláčou, naříkají, že svých dítek netrestali.“ Svatá Maří Majdalena pánu Kristu nohy myla, vlasy svými utírala. Kdo tu modlitbičku třikrát za den říká, tři duše vysvobodí: jednu otcovu, druhou matčinu, třetí svou, má do nebeského království cestu otevřenou. 1) Tamhle je kostelíček, v kostelíčku je zvoneček.
Erben 2/531 | Tu káká poslúchá (12%)
Tu káká, poslúchá, buši nastrkuje, tu káká, poslúchá, co mu řeknu: co pak bych tě řekla, ty vobludo zteklá! jdi chlapče fortelnej, jdi do pekla! Takovejch sadílků jsem mnoho přečkala, kerej dycky říká: „za dvě leta!“ dyž dvě leta minu, von běží za jinú: ty chlapče fortelnej jdi do pekla!
Erben 2/228 | Já nechci žádného (12%)
Já nechci žádného, jen Honzu samého, já nechci žádného, jenom Honzu: Honza ten mě bude vozit v krytém vozu, v krytém vozu, čtyrma koňma, ach můj zlatej Honza, Honza!
Bartoš 1901 / 0936a | Druhé hospodyně (8%)
Druhé hospodyně z rána do kuchyně a tá moja dycky spí; bude-li tak spávat, až sa bude vdávat, streła jasná bude z ní.
Bartoš 1901 / 0936c | Každá hospodyně (8%)
Každá hospodyně z rána do kuchyně, a má ještě na posteli spí. Bude-li tak spávat, kdo bude žínávat, ach, to bude hospodářství zlý.
Naše máma vždycky říká: Neber sobě řemesníka, nemá čím dříví vozit, musíš je v nůši nosit. Sedlák má tři čtyry koně, zapřáhne a jede pro ně: ty budeš hospodyně z komory do kuchyně. A já přec sedláka nechci, nechť si vemu dřiví, kde chci: řemesník má peníze, on si je koupit může.
Erben 2/325 | Nad Dunajem pod Dunajem (25%)
Nad Dunajem, pod Dunajem, na zelenej louce hrály jsou tam tři panenky, hrály tam o věnce. Jedna byla Kateřinka a druhá Madlenka, třetí tu já nejmenuju – byla má panenka. Já jsem ji vzal za ručičku, vzal jsem ji za obě: Pojed, holka, pojeď se mnou, poplavem po vodě. „A já nechci, nepojedu, ty jsi šelma zrádce: pošlapala mně marijánku v tej naší zahrádce.“ Ta marjánka, rozmarýnka modrým kvítkem květe: připravila mě o věneček, co mi máma řekne! Já ho nemám, ty ho nemáš, nemáme ho oba: půjdem-li ho sobě koupit, kdo pak nám ho prodal“ Když jsem plynul po Dunaji k zelenému háji, viděl jsem tam tři panenky, o věnečky hrály. Jedna byla Rakušanka, ta druhá Moravka; třetí jmenovati nechci – byla má panenka atd.
Bartoš 1901 / 1344 | Nepůjdem já za masára (24%)
Nepůjdem já za masára, za masára, ra, ra, za masára, za masára, veru bych sa porezała, porezała ła, ła, porezała, porezała. A masár má ostré nože, ostré nože že, že, ostré nože, ostré nože, veru bych sa porezała až do kože že, že, až do kože, až do kože. Rači půjdem za rezníka, za rezníka, ka, ka, za rezníka, za rezníka, za dobrého remesníka, remesníka, ka, ka, remesníka, remesníka.
Bartoš 1901 / 1343 | Moja máti decke říká (13%)
Moja máti decke říká, že mě strčí do petlíka; nestrčí, nestrčí, já mám oči kočičí. Moja máti decke repce, že mě ani žádné nechce; já nechco sedláka, já mám radši vojáka. Voják dež přende k muzice, postaví se jako svíce, a sedlák, darebák, stojí v kótě jak žebrák.
Erben 2/550 | Na Bílej hoře (13%)
Na Bílej hoře sedláček voře, má hezkou dceru, dej mi ji Bože! hej, župy, župy, dej mi ji, Bože! hej župy, župy, žup. Kdybych ji dostal, což bych si vejskat: tři sta tolarů bych s ní vyzejskal! hej župy, župy atd. Hezká ženuška, tři sta tolarů: dal bych ji vozit v krytém kočáru; hej župy, župy atd. Lokaje napřed, lokaje za ní; dal bych jí říkat: urozená paní! hej župy, župy, urozena paní! hej župy, župy, žup!
Bartoš 1901 / 1254 | Co budeme robit ubozí? (13%)
Co budeme robit ubozí? Budeme sa vozit na vozi. Co budeme robit, Adámku, ked nemáme peněz na dáňku?
Erben 7/058 | Stoji stojí kostelíček (12%)
Stoji, stojí kostelíček, 1) v tom kostelíčku zvoneček; ten zvoneček sám zvoníval, když tam Kristus pán chodíval. Přiletěla holubička, vzala si ho pod křidýlka, letěla s ním na nebesa. Když k nebesům přiletěly, nebesa se otevřely, dušičky se radovaly: jen jedna se neradovala, okolo dveří obstupovala. „Proč, ty dušičko, se neraduješ, okolo dveří obstupuješ?“ – „Jak se mám já smutná radovati: otce, matky jsem nectila a jim jsem se protivila!“ – „Podej, duše, pravé ruky, povedu tě skrze muky, skrze muky do očistce, tam uhlídáš své rodiče, kterak pláčou, naříkají, že svých dítek netrestali.“ Svatá Maří Majdalena pánu Kristu nohy myla, vlasy svými utírala. Kdo tu modlitbičku třikrát za den říká, tři duše vysvobodí: jednu otcovu, druhou matčinu, třetí svou, má do nebeského království cestu otevřenou. 1) Tamhle je kostelíček, v kostelíčku je zvoneček.
Erben 2/531 | Tu káká poslúchá (12%)
Tu káká, poslúchá, buši nastrkuje, tu káká, poslúchá, co mu řeknu: co pak bych tě řekla, ty vobludo zteklá! jdi chlapče fortelnej, jdi do pekla! Takovejch sadílků jsem mnoho přečkala, kerej dycky říká: „za dvě leta!“ dyž dvě leta minu, von běží za jinú: ty chlapče fortelnej jdi do pekla!
Erben 2/228 | Já nechci žádného (12%)
Já nechci žádného, jen Honzu samého, já nechci žádného, jenom Honzu: Honza ten mě bude vozit v krytém vozu, v krytém vozu, čtyrma koňma, ach můj zlatej Honza, Honza!
Bartoš 1901 / 0936a | Druhé hospodyně (8%)
Druhé hospodyně z rána do kuchyně a tá moja dycky spí; bude-li tak spávat, až sa bude vdávat, streła jasná bude z ní.
Bartoš 1901 / 0936c | Každá hospodyně (8%)
Každá hospodyně z rána do kuchyně, a má ještě na posteli spí. Bude-li tak spávat, kdo bude žínávat, ach, to bude hospodářství zlý.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Erben 5/014 | Naše máma vždycky říká", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 05 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/cs/song/22938