Černík 1908 / 068 | Ančička malá

59 words

Černík 1908 / 068 | Ančička malá (100%)
Ančička malá, rada's mňa mala, čakaj ty mňa tri roky, až naroscem veliký, ej, vezněm ťa já. Ona čakala, hrušky trhala, trhala ich, trhala, dozrívac ich nědala hněc za zelena. Ona trhala, já som pomáhal, keré dostac němóhla, halúsky som prihýbal, každú som dostal. Hrušky zelené, dzievča červené, rádo hy sa vydalo, keby málo za keho, bár do nedzele.

Bartoš 1901 / 0281 | Anička małá ráda's ma mała (38%)
Anička małá, ráda's ma mała, čakaj ma ty dva roky, až naroscěm veľiký, ach vezmem cja já. Ona čakała, hrušky trhała, trhała jich, trhała, nědała jim dozrávac, hnedz za zeľena. Ona trhała, já som prihýbał, kerú dostac němohła hałúzky som prihýbał, každú som dostał.

Erben 4/115 | Náš tatíček nebožtiček (16%)
Náš tatíček nebožtiček, dej mu pán Bůh království: on pomáhal starým pannám leckdys k ňáký radosti. Náš tatíček neboztíček, dej mu pán Bůh nebesa: on vozíval starý panny na trakaři do lesa.

Galko 1/474b | Keď my cez hory pôjdeme (16%)
Keď my cez hory pojdeme, čo my tam jesti budeme; jesto tam šušky dubovie, ako halúšky makovie. Keď my cez hory pojdeme, na čom tam spávať budeme; jesto tam listy bukovie, ako hlavnice mochovie.

Černík 1908 / 287 | Okolo Hrozenka (11%)
Okolo Hrozenka vodzenka ceče, skázal mně šohajko, že mňa už něsce, a keď mňa něsce, já na to nědbám, smutku něpovedzem, lebo ho němám. Jaký bych, Bože mój, já smutek mala, keď som ho hý verně němilovala, milovala som, ale jen špásom, něvedzel šohajko, že falešná som. Vylecel slavíček na Javorníček, prišol k nám pod okno švarný Janíček, ej prišol, prišol, ale něskoro, chcel sa se mnú smlúvac, mně sa něscelo. Ej, snad sa, Anička, snad na mňa hněváš, ej, keď mi dobrú noc ani nědáváš, ani dobrú noc, ani slovečka, snad sa na mňa hněváš, má frajérečka?

Sušil 1482 | Hý koníčku hý můj vraný (11%)
[: Hý, koníčku, hý, můj vraný, :] vynes ty mě ven z Moravy. Dám ti ovsa mláceného a senečka sečeného. Teprův mně chceš ovsa dávat, když nemožu hore stávat. Měls galánku o tři míle, jezdívals k ní pořád na mně. Dvě, tři míle na mně běžíš, div mě párú neudusíš! Vyvedeš mě na trávníček, smekneš se mne kantárýček. Nech mě snijú straky, vrany, nebudeš mět žádné hany.

Galko 1/018 | Ej, hora, hora, hora zelená (7%)
Ej, hora, hora, hora zelená; zabili Janka miesto jeleňa. Nebol to jelen, lež bola srna; čakaj ma, milá, tri roky splna. Ja by čakala a nevyčkala; ty by si umrel, ja by zostala. Sova na dube žalostne ďube; pánboh milý vie, čie dievča bude.

Černík 1908 / 190 | Stála Kačenka (6%)
Stála Kačenka u Dunaja, bielé nohy si umievala. Čiernookého syna mala, hodzila ho do Dunaja. Choj ty, synku, dolu vodú, a já ešče pannú budu. Stála baba za Važinú, očúvala Katerinu. Stará baba němeškala, hněc rychtárovi vedzec dala. A rychtárja němeškali, Kačenku hněc chycic dali. Dali ju tam do cemnice, plačú ju tam tri dzievčice. Pozri, Kačenko, ven oknami, čí sa hen to veznú páni. Veznú sa tam ci trja kaci, čo mňa budú zacínaci. Bola Kačenka jako gula, hněc sa katovi zalúbila. Chceš-li, Kačenko, moja býci, alebo smrc okusici? A já něscem tvoja býci, radšej chcem smrc okusici.

Černík 1908 / 197 | Kreše minár (6%)
Krese minár, kreše kameň, švarné dzievča sedzí na něm. Čje si, dzievča, budzeš moje, lúbja sa mi oči tvoje? Jako bych já vaša bola, mám staršieho brata doma. Brata móžeš otvórici, za mňa móžešpreca ísci. Jako bych to urobila, abych brata otróvila. Běž do hája zeleného, najdzeš hada jadového. Posekaj ho na dva kusy, uvar mu ho na dve misy. Už Janoško z lesa idze, malované drevo něse. Choj, Janoško, k sniedaníčku, máš tam dobrú poljévečku. A čo je to za sniedaní, keď po celém dvore voní. Nachytala som rybiček, odsekala som hlaviček. Keď tu prvňju misku zedl, hněc na levé liečko zbledl. Keď tu druhú misku zedl, hněc na pravé liečko zbledl. Bež, Anička, pre vínečko, něch ozdraví mé srdečko. Už Anička s vínkom beží, už Janoško mrtvý leží.

Galko 3/029 | Jak je mesáčik vysoko (6%)
[: Jak je mesáčik vysoko, :] [: tak je má milá ďaleko. :] [: A ja si ta za ňú pojdem, :] [: a ja si hu sebú veznem. :] [: Pojmem si hu za ručičku, :] [: že mi bude za ženičku. :] [: Keď izbičku zametala, :] [: sldzámi hu polievala. :] [: Nepolievaj zo sldzámi, :] [: máš vodičku za dverámi. :] [: Zober, milá, čo je tvoje, :] [: pojdeme my cez to pole. :] [: Keď už išli cez ty cesty, :] [: cez ty trenčanské tri mosty. :] [: Soť ma, milý, dolu z mosta, :] [: abych ti nebola sprostá. :] [: A ja som ťa na to nebrau, :] [: aby som ťa z mosta sácau. :] [: Lež som ťa brau za ženičku, :] [: že mi budeš frajjerečkú. :] [: Keď už išli cez ty vrchy, :] [: pretrhou hu na tri kusy. :] [: Zotni, milý, bór zelený, :] [: prikry moju krv na zemi. :] [: Aby vrany nekvákali, :] [: švárni chlapci neplakali. :] [: Ale vraný kvákat’ budú, :] [: švárni chlapci plakat’ budú. :]

Černík 1908 / 234 | Ej po rýnecku (5%)
Po rýnečku chodzila, v hrsci pérenko nosila, pój sem, šohajko, moje srdénko, čosi som ci kúpila. Já to pérenko rád vezněm, tebja, duša má, něveznem, máš ty, Hanička, červené liečka, tebja veru něveznem. Ach, padá, padá listopad, pozdravujem ťa nastokrát, tvé pozdravenie, mé pocešenie, že ťa mosím zaněchac.