Galko 1/350 | Tam pod mostom rybka s chvostom

40 words

Bartoš 1901 / 1135 | Na dolinách pod ľipami (100%)
Na dolinách pod ľipami chytajú tam radní páni, chytajú tam hajdúši, pytajú sa: Odkud si? Já sem Nitranský poddaný ve Vélkej mám potěšéní, já tam dneskaj mosím byt, svoju miłu naščívit. Vemte, drábi, vemte puta, udajte ho za ľegrúta, dajte ho do šerhovně, nech nechodí słobodně. A jak na koníčka sedał, svojéj miłéj tak povídal: S pánem Bohem, mám miłá, ty si toho príčina.

Bartoš 1901 / 0031 | Na Turanskéj veži (99%)
Na Turanskéj veži dvá hołubi seďá, ľudé ím záviďá, že sa rádi viďá. Ľudé, miľí ľudé, nezáviďte toľé; jak každý młádenec svú pannu miłuje. Letěla, gágała bíłá hus nad vodú; ľudé sa pýtajú, kdy ty hody budú? Budú hody, budú, v městě Pézinečku; zabił tam šohajek, svoju frajerečku. Pichéł on ju, pichéł, do bočka pravého, do bočka pravého, líčka červeného. A dyž on ju pichéł, na Boha zavołał: Ach Bože, Bože můj, co sem to uděłáł!

Sušil 1201 | Jedú kupci od Hulína (99%)
Jedú kupci od Hulína, pytajú sa, po čem vlna? A ta bílá po tolaru, a ta černá po grýcaru. Ta strakatá, jak kdy platí, poďte, kupci, kupovati. Poď, kupečku, poď, holečku, prodáme ti jalůvečku. Z jalůvečky bude kráva, z tej nevěsty mladá žena.

Smutný 01/074 | Ej hora hora lieščina ty si (98%)
Ej hora, hora, lieščina, ty si falešna dievčina

Smutný 02/061 | Švarná dievčina dovez do mlýna (98%)
Švarná dievčina, dovez do mlýna

Smutný 40/001 | Chodiua dievčina v háji zeleném (98%)
Chodiua dievčina v háji zeleném

Sušil 0325 | Šeltě pan Trum na procházku (48%)
Šeltě pan Trum 1) na procházku [: na zelenó lóku. :] Šel, nadešel tam děťátko, malé pacholátko. Dítě rostlo, až dorostlo. Dyž mu sedm let bylo, do školy chodilo. Nadávali mu ve škole: Ty nejsi od nas pachole, ty si nalezené na lóce zelené. A dyž přišel dům, povídal: Já sem nalezené na lóce zelené. Dejte mně knížky pod pažo, krajíček pod druhó, abych měl na stravo. Šel, nadešel tam chalópko, v ní rychtář s rychtářkó. Ach, boche, boche na dveře, matičko, otevře! Počké, počké chvílenečko, já vařím kašičko. Mám já dítě, je hrubě zlý, je hrubě šklibavý. »A já je budu kolíbat, jemu pěkně zpívat.« Na kotle kašu vařila, nasytit nemohla. Dvanást kráv mu podojila, napojit nemohla. Zatoč se, ďáble, kolečkem, vyleť vokynečkem. Šak už ses dost nakolíbal, mé matičky nasužoval. Ďábel kolečkem zatočil, vokýnkem vyskočil. Dvanást kotóčků vyrazil, třinástý narazil. To máš, matičko, znamení za tvý vychování.

Sušil 1962 | Zakukala zezulenka sedňa na jalovec (46%)
Zakukala zezulenka, sedňa na jalovec: Kerá žena muža bije, to není pěkná věc. Tři dni na něj kukala, jest a pit mu nedala. Kuku, kuku, safijenský kluku. Zavřela ho do posady, že se jí nekořil, prut na něho naměřila, aby se jí modlil.1) V kotle vodu vařila, ruce, líce pařila. Kuku, kuku, safijenský kluku. Má ženuško nejmilejší, já tě pěkně prosím, nedělej mně té potupy, já tě bíti musím. Nepřestala žehrati, nechtěla se podati, až on začal jí na zada hrati.2) A ta přemilá hra celú hodinu trvala, až její zádečka modrým kvítím prokvetala. A už já to dobře znám, že je muž nad ženú pán; už já dycky mu slovo dobré dám.3)

Sušil 0326 | A byla jedna mynařka (44%)
A byla jedna mynařka, zaknula sveho synačka. Přiletěli dva ďablove, ditě vzali, jine dali. Do něho moci něměli, do travy ho položili. A jeli tam furmanove, našli ditě male v travě. A tu se spolu hadali, kterak by mu jmeno dali. Dáme mu jmeno Benekda, kdo ho zaknul, temu běda. Do školy ho posilali a šaty mu jednavali, za mladu ho cvičiť dali. Děti se mu vysmivali, že je na cestě najdeny. Bych měl troje šaty potrhać, svej maměnky půjdu hledać. Troje šaty dotrhaval, svej maměnky něnajdoval. A klupe, klupe na dveři, otevřte mi, ma mateři. Ja sem ditě vlasni vaše. Macě jine na kolibce; žaden vam ho vzici něchce. Vyleć, ďable, z tej kolebky od mej spanilej maměnky. Ďabel z koilibky vylecěl, 1) tři kola jest v okně vybil. To macě, lude, znameni teho ďabla kolibani. Štyry kravy mu dojila, na kotle kašu vařila, ešče ho něnasycila.

Galko 1/098 | Čo ten vtáčik povedá (44%)
[: Čo ten vtáčik povedá, :] ej, čo na (tam v) hore sedá; [: kerá (ktorá) panna dvoch ľúbi, :] ej, že je každá bledá! [: To je, vtáčik, to je lež, :] ej, to je neni (ver’ nie) pravda, [: a (i) já sama (teraz) dvoch ľúbim, :] ej, a neni som bledá. (ej, predsa som nie bledá) ([: Červená som, červená, :] ej, ako tá kalina; [: jednoho sa pridržím, :] ej, čo dobrá gazdina.) [: Varila som, varila, :] ej, hrášok pod pokrývkou ; [: tajila som, tajila, :] ej, kým som bola djeukou. [: Tajila som, tajila, :] ej, ale už nebudem; [: hotuj, milý, kolísku, :] ej, já plienôčky budem. [: Už do mojich plienočiek, :] ej, chlapca povíjajú, [: a na tvojej kolíske, :] ej, vtáčkovia spievajú. [: Ej, veď som ich prichystau, :] ej, z jedlovýho dreva, [: ej, veď mi odkázali, :] ej, že sa jej nie treba.

Sušil 1547 | Ztratila se kravařenka v lese (43%)
[: Ztratila se kravařenka v lese, :] [: a hdo ji tam :] večeřu přiněse? Něse ji ju prošvarny Janiček, pozobchodil kaj jaky chodniček. Už sem zešel všecky hory a les, ešče sem tam kravarky něnalez. Nalez sem ju v lese u studenky, ona prala tenke košulenky. Komu ty to, ma děvečko, pereš? A to tobě, můj synečku, že mne sobě vezmeš.1) Budu ti ja dobře hospodařiť, od půlnoci až do rana snidaničko vařiť. Dyby si mi tak dluho vařila, často by si po huběnce brala. Ně tak, ně tak, můj mily synečku, něnašels mne v lese při chodničku. Našel si mne u maměnky v domku,2) v tym zelenym, v tym zelenym vinku.3)