Bartoš 1901 / 0067e | Jede forman maninú
Podobné písně
[: Jede forman maninú :] [: zbójník za ním březinú.:] [: Počkaj, forman, nenáhľaj,:] [: štyry koně vypřahaj.:] [: A pátého vraného,:} [:já si sednem na něho.:] [: Ja ked si ty taký pán,:] [: vypřahaj si koně sám.:] [: Keby było při poľi,:] [: nebył bych ti po vůľi.:] [: Aľe že je při horách,:] [: při zbojnických komorách.:] [: Vy by ste ňa zabiľi, ] [: do chrastiny hodiľi.:] [: Děti by ňa płakały,:[ [: že tatíčka neznały.:] [: Žena by ňa želeła,;] [: že se mnú máło žiła.:]
Sušil 0228 | Jede forman dolinú (47%)
Jede forman dolinú, zbůjník za ním bočinú. Stůj, formane, nenáhlaj, vrané koně vypřahaj. Dy jsi ty tak velký pán, vypřahaj si koně sám. 1) Dyby bylo na poli, nebyl bych ti po vůli. Ale že je při horách, při zbojnických komorách. 2)
Černík 1908 / 181 | Jedze forman (32%)
Jedze forman dolinú, a zbojníček brezinú. Počkaj, forman, něšibaj, vrané koně vyprahaj. Keby bolo pri poli, nědal bych si svých kní. Ale je to pri horách, pri zbojnických komorách.
Bartoš 1901 / 0067d | Jede forman doľinú (20%)
Jede forman doľinú, ej, jede forman doľinú, ej, ja zbójník za ním maninú, zbójník za ním maninú.
Erben 7/004 | Když jsem šel přes ten černý (15%)
Když jsem šel přes ten černý les, 1) žaly tam dvě panny oves. Řekněte vy mně, panenky, mého srdce holubinky: Žne-li tu také má milá? je-li tak zdráva jako já? „Ach není, není – umřela, včera tejden pohřeb měla.“ Ukažte mně tu cestičku, kudy nesli mou holčičku. „Dobrá cesta, povědomá, rozmarínkou opletená. Dobrá cesta, až nahoru k tomu novému hřbitovu. Kudy ji nesli mládenci, tudy vyrostli kamenci. Kudy ji nesly družičky, tudy vyrostly růžičky.“ Ukažte místo, kde leží. „Za kostelíčkem u dveří.“ Dvakrát jsem hřbitov obešel, mé milé hrob jsem nenašel. Po třetí hřbitov obcházím, mé milé hrob tu nacházím. „Kdo to šlape po mém hrobě, 2) že nedá mrtvým pokoje? Čuchá travičku zelenou, sráží rosičku studenou.“ Vstaň, má milá, vstaň z hrobu ven, podívej se, tvůj milý jsem. Třetí rok dnes mi vypršel, a já si pro tebe přišel. „Ráda bych já vstala z hrobu, ale nemohu pro mdlobu Mé srdéčko je sklíčené, ruce, nohy zdřevěnělé. Hledej, milý, mezi hroby, má tam hrobař své nádobí. Má tam motyku a ryčku: vykopej si svou holčičku. Až mé vykopáš z hrobu ven, pak si mě s sebou domu vem!“ Moje milá vykopaná, rozmarínkou opletená, však co po ní - je studená! Kam's, má milá, dary dala, které jsi ode mne brala? „Jest-li jsem já dary brala, já jsem jich s sebou nevzala. Má matička ty dary má, 3) jdi, ona ti je zase dá. Máš tam šáteček červený, a v něm prstýnek stříbrný. Ten šáteček hoď do trní,4) bude konec milování. Ten prstýnek hod do moře, bude konec všeho hoře.“ Zvoňte zvony na vše strany, umřelo mi potěšení. Svadnul mi mladé růže květ, protož mne mrzí celý svět! 1) Když jsem jel z Prahy silnicí, žaly tam panny pšenici. Já se jich ptám, která je má? ozvi se mi, moje milá! „Tvoje milá už umřela atd. 2) „Kdo to šlape po mém hrobě, cuchá mi trávu na hlavě?“ Jsem tvůj milý, z vojny jedu, čtyry vrané koně vedu. Pátého mám na provodě: vstaň má milá, vyprovoď mě!“ 3) Něco jsem chudým rozdala, něco mé matince dala. Prstýnek má panímáma, jdi, můj milý, ať ti ho dá. Kus ho zahodíš do trní, budeš milovat zas jiny. Kus ho zahodíš do moře, bude konec lásky hoře. 4) Ten prstýnek hoď do vody, ať mne hlavička neboli. šáteček hoď na Pražský most, však máš tam jiných děvčat dost.
Sušil 2176 | Houser Husa husa poďte dóm (14%)
Houser: Husa, husa, poďte dóm. Husy: Nesmíme. Houser: Pro koho? Husy: Pro vlčka. Houser: Kde je vlček? Husy: Za plotem. Houser: Co tam dělá? Husy: Honí nás. Houser: Co vám dělá? Husy: Husy šklobá. Houser: Husa, husa, poďte dom! *) A. Zlatý husy, poleťte. B. Nesmíme. A. Pro koho? B. Pro pána. A. Pán není doma, jel do Beróna. Pro štyry ovce, pro pátého škopce. Zlatý husy, poleťte.
Bartoš 1901 / 1313 | Zatoč sa ně děvečko (14%)
Zatoč sa ně, děvečko, jako płužní koľečko; zatoč sa ně jeden ráz, široký-ľi rubáč máš. Široký je, či úzký, pořežem ho na kúsky; široký je veľice, šiła sem ho k muzice. A já půjdem přes ten háj, kady ovčák ovce hnáł, a já půjdem maninú za tú švarnú děvčinú.
Bartoš 1901 / 0664 | (11%)
1. Vychází słúnečko z zeľenéj hory, má miłá sa na mne dívá z bíłéj komory. Nedívaj sa, má gaľánko, výjdi ven drobek; a já tobě povím, ze všech néjmiľéjší, co sem já doved. A já tobě povím že sem inde býł, co sem doved, to sem doved, dyž sem zabłúdíł. Dyž zabłúdiłs, tož zabłúdiłs šak tě tam ďách nes. Ešče sem tam nebýł, moja néjmiľéjší, až ponéprv dnes. 2. Płakała žeľeła, dyž prała šaty, že jí spadł do voděnky prstének złatý; proč ty płačeš a naříkáš o prsteň złatý? šak mosíš opustit, ze všech néjmiľéjší, rodiče taky. Miľéjší rodičé nežľi miłovat, maměnka ňa koľébała, dała ňa chovat, posteľenku zbudovała, dała ňa nosit, mosíte młádenci, . . věrní miłovníci, rodiče prosit. Než bych já za tebe rodiče prosíł, rači bych já na svém bočku šabľenku nosíł, ja, šaľenku na svém bočku a i patrontáš, už ně, má gaľánko, mé drahé srdenko, víc nezuhľídáš.
Sušil 2070 | Plha plha pěkný pták (11%)
Plha, plha, pěkný pták, nerob hnízda při cestách. Cestú ide dobrý, zlý, hnízdečko ti pohubí. Udělaj si na horách, při zbojnických komorách.
Bartoš 1901 / 0148 | Išła děvečka (10%)
Išła děvečka, do jazýrečka pro vodu studenú, utrhła si tam za kordúłečku růžičku červenú. Tu jede šohaj na vraným koni, jede on proti ní: Dej ně, děvečko, červenú růžičku, tá ně pekně vóní. Jak mu ju dała, hneď zapłakała, płakała žeľeła: Oj, kde je, kde je červená růžička, kerú sem ztratiła. Šła do hospody, to mezi druhý, to mezi drúžičky; tam si zpoměła, že si rozdała červený růžičky. Šła ven z hospody, spadła na schody, płakała, žeľeła; O, kde je, kde je moje poctivosť, kerú sem ztratiła.
Bartoš 1901 / 0358 | Pred tém Vaňkovém (10%)
Pred tém Vaňkovém široké kameň, [: sedávała Lojzička :] s Fiľípkem na něm. A dyž seděľi, smutně hľeděľi. [: Ja čehos ty Lojzičko :] čehos žeľeła? Žeľeła sem já aj žeľeť budu, [: dokuď tebe, Filípku, :] míti nebudu.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu