Bartoš 1901 / 0069 | U téj Bííej hory

36 words

Bartoš 1901 / 0069 | U téj Bííej hory (100%)
U téj Bííej, hory jasný oheň hoří, uňho šest zbojhíčků, sédmý porúbaný. Kdo že ho porúbáł? Jeho kamarádi ! Nechtéł s něma íti kosteł rabovali. Kamarádi jeho, co ho porúbaľi, u téj křížnéj cesty, tam ho pochovaľi.

Sušil 2342 | Vandroval mládenec (21%)
[: Vandroval mládenec :] [: od otce matky preč. :] Přišel tě tam, přišel na jednu lučinu. Ocelku v ruce vzal, ohňa si rozkřesal. Tak sa uňho zhříval, až sa uňho zdřímal. Přišel tě k něm, přišel ten šeredný ďábel. Mládenečku mladý, huďme my dvá spolem, kerý lép zahudem. Ty na ty dřevěné či já na měděné. Počal ďábel hústi, jala sa zem třásti. Počal mládenec hústi o šesti žalostí, o sedmej radosti. Mládenečku mladý, kdož ti dodal rady? A kdož by mně jiný, chyba Bůh jediný? Byl bych ťa naučil světem vandrovati, otce zanechati.

Bartoš 1901 / 0130 | Pod našíma vinohrady (20%)
[: Pod našíma vinohrady :] je tam łože s peřinami. [: Na tom łoži šohaj ľeží, :] porubanú hłavu drží. [: Do porúbáł, nech zahójí; :] povezem ho k Majérovi. [: Pan Majér má také masti, :] on zahójí bez boľesti. [: A má, dívča, také zeľé :] co ňa zhójí do neděľe.

Bartoš 1901 / 0831 | Rosteł venec rosteł cez kosteł prerosteł (20%)
Rosteł venec, rosteł, cez kosteł prerosteł, hoj! Pane Bože môj! A neboł to venec, ľež to boł młádenec, hoj! Pane Bože môj! Rostła byełka,*) rostła, cez kosteł prerostła, hoj! Pane Bože môj! Neboła to byełka, ľež boła panenka, hoj! Pane Bože môj! Zakrývajte stoły, už jedeme z doły, hoj! Pane Bože môj!

Bartoš 1901 / 0606 | Pred naší je pěkný stromek zeľený (14%)
Pred naší je pěkný stromek zeľený, do k nám íde každý s něho odłomí, aj ty moja nájmilejší taká si, zakáď chłapci neužijú tvéj krásy. Ani som já nevěděła, co je zľe, do si koho zamiłuje, nech vezme; kdo si koho zamiłuje, može vzat, chyma* by mu miłý Pámbů nechtěł dat. Moje miłé premiľené čerešně, šecky sa ně vysypały po cestě, kdo ty moje čerešéňky pozbírá, keď já nemám na Súchově frajíra?

Bartoš 1901 / 0267 | (13%)
1. Dyž tys mě nechtěł, mjéł si to pověděť, [: že tvý očka černý, :] nechcó na mě hľeděť. 2. Chodiła po poľi, trhała kókoľi, [: což je po kókoľi, :] dyž mě hłava boľí. Chodiła po hájku, trhała fiałku; [: což je po fiałce, :] dyž mě miłé nechce. Chodiła po ľesi, trhała ořeší; [: což je po ořeší, :] dyž mě nic netěší.

Sušil 0844 | Sokolovy oči (8%)
Sokolovy oči, jeřábkovo peří; nechoď ty, synečku, k sósedové dceři. Sósedova dcera na prosbu se skládá, zdali ty, synečku, neviš dále světa. Já dále světa vím, ale nesmím íti, pokaď mi zavání u sóseda kvítí. Zavání, zavání, zavánět mi bude, pokaď tá Anička, pokaď má nebude.

Sušil 0469 | Co si myslíš moja miuá (8%)
Co si myslíš, moja miuá, se mnú učiniti? Snaď si myslíš své panenství se mnú zatajiti? A já mosím, moja miuá, do kláštera íti, tam mně daua paní mamka černé šaty šíti. Šaty šijú, vuasy řežú, kabát oblekajú, principie, breviáře na stůu předkuadajú. Vysedua si do okénka, viděua miuého: Ach, Bože můj najmilejší, snad skočím pro něho. Vysedua si do druhého, viděua z růže květ: Ach, Bože můj najmilejší, snad skočím proňho hned. Vysedua si do třetího, viděua Míšenku, měu on očka upuakané jak zrauú višenku.

Bartoš 1901 / 0101 | Co si mysľíš moja miłá (8%)
Co si mysľíš, moja miłá, se mnú učiniti, snáď si mysľiš své panenství se mnú proměniti ? A já mosím, moja miłá, do kłáštera íti, tam ně dała, má mamička, čérné šaty šiti, Šaty šíjú, vlasy řežú kabát obľékajú, principie, breviáře, na stůł předkłádajú. Vysedła si do okénka, viděla milého : Ach můj Bože najmilejší, snáď skočím pro něho ! Vysedła si do druhého, viděła z růže květ : Ach můj Bože najmilejší, snáď skočím proňho hneď. Vysedła si do třetího, viděľa Mišenku, *) méł on oči upłakané jak zrałú višenku. Na Brněnském cinteříčku, tam já mám mamičku, co ně oni vychovali moju frajírečku.

Galko 3/033 | Keď len mosím, už len mosím (8%)
Keď len mosím, už len mosím do kláštora íti, kázala mi panimáma čierne šaty šiti. Šaty šijú, vlasy češú, kabát obliekajú, principiju aj bibliju pred mňa predkladajú. Pozrela tam do okienka, videla Janíčka: Pustíte ma, pani mníšky, bolí ma hlavička! Pozrela tam do druhého, videla milého: Pustíte ma, pani mníšky, pre boha živého! Pozrela tam do tretieho, videla z ruže kvet: Už mne v tomto nespomôže šetek široký svet. Pozrela tam do štvrtého, videla farára: Prenešťasná reverenda, de si sa tu žala?

Bartoš 1901 / 0133 | Ešče-ji ťa Janko (7%)
Ešče-ji ťa, Janko, ešče-ji ťa boľí, [: co ťa porúbaľi kamarádi tvoji. :] Boľí, miłá, boľí, co by neboľeło, [: néni moje těło javorové dřevo. :] Javorové dřevo ľipové kořéní [: kde sa ně poděło moje potěšéní. :]