Galko 1/324 | Videl som ťa, moja milá, do kostola
Text:
Videl som ťa, moja milá,
[: do kostola iti; :]
začalo to moje srdce
[: hodinkami biti. :]
Videl som ťa, moja milá,
[: v kostele na kázni; :]
dobre sa to moje srdce
[: za tebou nezblázni. :]
Videl som ťa, moja milá,
[: v kostole modliaci; :]
nemohol som bohu slúžiť,
[: na teba hľadiaci. :]
Vykvitla mi tubirozňa,
[: sedem ratolestí; :]
už ma milá opustila,
[: boh ma neopustí. :]
52 words
Podobné písně
Galko 1/324 | Videl som ťa, moja milá, do kostola (100%)
Videl som ťa, moja milá, [: do kostola iti; :] začalo to moje srdce [: hodinkami biti. :] Videl som ťa, moja milá, [: v kostele na kázni; :] dobre sa to moje srdce [: za tebou nezblázni. :] Videl som ťa, moja milá, [: v kostole modliaci; :] nemohol som bohu slúžiť, [: na teba hľadiaci. :] Vykvitla mi tubirozňa, [: sedem ratolestí; :] už ma milá opustila, [: boh ma neopustí. :]
Bartók III 1137 | Viďel som ťa v ňeďelú na (28%)
Viďel som ťa, v ňeďelú na kázni
Černík 1908 / 123 | Něbolo mňa doma (28%)
Něbolo mňa doma po štyry nedzele, naróstlo mi žitko na dvóre zelené. Něbolo mi dobre, jako bylo kdysi, vykvitla mi růža na zelenéj misi. Nebolo mi dobre, jako mi bývalo, aby mi od Uher sunko vychádzalo.
Galko 1/468 | Zaviav vetrík cez dolinu (14%)
Zaviau vetrík cez dolinu, milá, poviem ti novinu: kde sa ľudia zhovárajú, všade nás dvúch ovrávajú. Prší dáždik, padá rosa, môj milenký, nebojmo sa; čoby sme sa mali báti, ktože nám smie zakázati? Ač všetko slúchať budemo, my sa milovať budemo; pusťmo všetko mimo uši, nám sa milovati sluší. Ja som švárny, ty si šumná, mám dom jedon a dve humná, k tomu štyri kone vranné, že je radosť hľadeť na ne. Ja som pekný, ty si krásna, to byť môže láska šťastná; by smo sa my neľúbili, bola by to strela jasná. Na vínovej ratolesti môžeš sladko hrozno jesti; tak i pri mladej osobe spravíš dobrú vôľu sobe.
Erben 2/357 | Loučení loučení! (14%)
Loučení, loučení! což je to těžká věc, když se musí rozloučiti, když se musí rozloučiti s panenkou mládenec. Když jsme se loučili, obá jsme plakali, obá jsme si bílým šátkem, obá jsme si bílým šátkem oči utírali. Když jsme se loučili pod zeleným dubem: vždycky jsem ti říkávala, že ta láska není stálá, že svoji nebudem. „Až ten dub pokvěte 1) bílou ratolestí, tenkrát budu, má panenko, tenkrát budu, má panenko, smutek pro tě nésti. Ponesu ho tejden, 2) popláču každej den: nikdy však nezapomenu, nikdy však nezapomenu, že jsem já rád tě měl.“ 1) Až já půjdu lesem, budu plakat hlasem: dám si klobouček na stranu, na panenku zapomenu a budu zas vesel. 2) Ponesu smuteček, nakoupím pentliček: na klobouk si jich navážu, v hospodě se všem ukážu, že jsem mládeneček.
Sušil 1072 | A to naše vokýnečko (14%)
A to naše vokýnečko je plné ratolestí, má milá je uplakaná, ach, je plná žalosti. Mlč, má milá, nenaříké, ty potěšena budeš, až ti přijde tvůj syneček, ach, ty mu požaluješ.
Černík 1908 / 029 | Vyróstol mi (11%)
Vyróstol mi pod okénkom hřebíček, naučil se k nám chodzievac Janíček. Keď som išol od svéj milej, už bol dzeň, zametaly šetky panny pred domem. Ony sa mňa zpytovaly, hdze som bol, a já som im odpovedzec němóhol. Keď som išol od svéj milej z Očkova, odpadla mi z mého koňa podkova. A len ty mNa, mój koníčku, dobre něs, dám ci pribic podkovenku ešče dněs. Dám ci pribic podkovenku z ocele, aby si mňa a něshadzoval pod sebe. Dám ci pribic podkovenku ze zlata, aby si mňa něshadzoval do blata.
Černík 1908 / 310 | Um nám Pámbo (11%)
Už nám Pámbo pomóhol, sůsedovi němóhol; jak sa budze ponáhlac. budze mu aj pomáhac. Pred rychtárom rokyta na červeno rozkvitá. na červeno na bielo, šohajovi na péro. Naša paní mladučká čaká pána z hájíčka; keď ho ona dočkala, tri razí ho boskala. Chystaj, gazda, aldamáš, už ty lány dolu máš; jak nám ho tento rok dáš, na rok ci ho zežněm zas. Zacelinka prekvitá, šestoradý popenec, němóže sa oženic ten volačí mládzeněc. Chystaj, gazda, aldamáš, už ly lány dolu máš; chystaj nám ho z lásky, sběrali sme klásky.
Černík 1908 / 212 | Počkajce (11%)
Počkajce, vy novomeščí pánové, čo vám povie jedno dzievča laskavé, něberce jéj za vojáčka milého, lebo němá v celém svece jiného. Keď som išol od svéj miléj, už bol dzeň, vykúkaly tam tri panny oknom ven, ony sa mňa zpytovaly, hdze som bol, a já som jim odpovedac němóhol. Keď som išol od svéj miléj v sobotu, našol som si v jednom šenku robotu, dovézli tam jaré žitko turecké, šípaly ho ty dzievčence lopenské.
Galko 3/034 | Už nám pámbo pomohol (11%)
Už nám pámbo pomohol, iným ľuďom nemohol. Juj!
Bartoš 1901 / 0069 | U téj Bííej hory (10%)
U téj Bííej, hory jasný oheň hoří, uňho šest zbojhíčků, sédmý porúbaný. Kdo že ho porúbáł? Jeho kamarádi ! Nechtéł s něma íti kosteł rabovali. Kamarádi jeho, co ho porúbaľi, u téj křížnéj cesty, tam ho pochovaľi.
Videl som ťa, moja milá, [: do kostola iti; :] začalo to moje srdce [: hodinkami biti. :] Videl som ťa, moja milá, [: v kostele na kázni; :] dobre sa to moje srdce [: za tebou nezblázni. :] Videl som ťa, moja milá, [: v kostole modliaci; :] nemohol som bohu slúžiť, [: na teba hľadiaci. :] Vykvitla mi tubirozňa, [: sedem ratolestí; :] už ma milá opustila, [: boh ma neopustí. :]
Bartók III 1137 | Viďel som ťa v ňeďelú na (28%)
Viďel som ťa, v ňeďelú na kázni
Černík 1908 / 123 | Něbolo mňa doma (28%)
Něbolo mňa doma po štyry nedzele, naróstlo mi žitko na dvóre zelené. Něbolo mi dobre, jako bylo kdysi, vykvitla mi růža na zelenéj misi. Nebolo mi dobre, jako mi bývalo, aby mi od Uher sunko vychádzalo.
Galko 1/468 | Zaviav vetrík cez dolinu (14%)
Zaviau vetrík cez dolinu, milá, poviem ti novinu: kde sa ľudia zhovárajú, všade nás dvúch ovrávajú. Prší dáždik, padá rosa, môj milenký, nebojmo sa; čoby sme sa mali báti, ktože nám smie zakázati? Ač všetko slúchať budemo, my sa milovať budemo; pusťmo všetko mimo uši, nám sa milovati sluší. Ja som švárny, ty si šumná, mám dom jedon a dve humná, k tomu štyri kone vranné, že je radosť hľadeť na ne. Ja som pekný, ty si krásna, to byť môže láska šťastná; by smo sa my neľúbili, bola by to strela jasná. Na vínovej ratolesti môžeš sladko hrozno jesti; tak i pri mladej osobe spravíš dobrú vôľu sobe.
Erben 2/357 | Loučení loučení! (14%)
Loučení, loučení! což je to těžká věc, když se musí rozloučiti, když se musí rozloučiti s panenkou mládenec. Když jsme se loučili, obá jsme plakali, obá jsme si bílým šátkem, obá jsme si bílým šátkem oči utírali. Když jsme se loučili pod zeleným dubem: vždycky jsem ti říkávala, že ta láska není stálá, že svoji nebudem. „Až ten dub pokvěte 1) bílou ratolestí, tenkrát budu, má panenko, tenkrát budu, má panenko, smutek pro tě nésti. Ponesu ho tejden, 2) popláču každej den: nikdy však nezapomenu, nikdy však nezapomenu, že jsem já rád tě měl.“ 1) Až já půjdu lesem, budu plakat hlasem: dám si klobouček na stranu, na panenku zapomenu a budu zas vesel. 2) Ponesu smuteček, nakoupím pentliček: na klobouk si jich navážu, v hospodě se všem ukážu, že jsem mládeneček.
Sušil 1072 | A to naše vokýnečko (14%)
A to naše vokýnečko je plné ratolestí, má milá je uplakaná, ach, je plná žalosti. Mlč, má milá, nenaříké, ty potěšena budeš, až ti přijde tvůj syneček, ach, ty mu požaluješ.
Černík 1908 / 029 | Vyróstol mi (11%)
Vyróstol mi pod okénkom hřebíček, naučil se k nám chodzievac Janíček. Keď som išol od svéj milej, už bol dzeň, zametaly šetky panny pred domem. Ony sa mňa zpytovaly, hdze som bol, a já som im odpovedzec němóhol. Keď som išol od svéj milej z Očkova, odpadla mi z mého koňa podkova. A len ty mNa, mój koníčku, dobre něs, dám ci pribic podkovenku ešče dněs. Dám ci pribic podkovenku z ocele, aby si mňa a něshadzoval pod sebe. Dám ci pribic podkovenku ze zlata, aby si mňa něshadzoval do blata.
Černík 1908 / 310 | Um nám Pámbo (11%)
Už nám Pámbo pomóhol, sůsedovi němóhol; jak sa budze ponáhlac. budze mu aj pomáhac. Pred rychtárom rokyta na červeno rozkvitá. na červeno na bielo, šohajovi na péro. Naša paní mladučká čaká pána z hájíčka; keď ho ona dočkala, tri razí ho boskala. Chystaj, gazda, aldamáš, už ty lány dolu máš; jak nám ho tento rok dáš, na rok ci ho zežněm zas. Zacelinka prekvitá, šestoradý popenec, němóže sa oženic ten volačí mládzeněc. Chystaj, gazda, aldamáš, už ly lány dolu máš; chystaj nám ho z lásky, sběrali sme klásky.
Černík 1908 / 212 | Počkajce (11%)
Počkajce, vy novomeščí pánové, čo vám povie jedno dzievča laskavé, něberce jéj za vojáčka milého, lebo němá v celém svece jiného. Keď som išol od svéj miléj, už bol dzeň, vykúkaly tam tri panny oknom ven, ony sa mňa zpytovaly, hdze som bol, a já som jim odpovedac němóhol. Keď som išol od svéj miléj v sobotu, našol som si v jednom šenku robotu, dovézli tam jaré žitko turecké, šípaly ho ty dzievčence lopenské.
Galko 3/034 | Už nám pámbo pomohol (11%)
Už nám pámbo pomohol, iným ľuďom nemohol. Juj!
Bartoš 1901 / 0069 | U téj Bííej hory (10%)
U téj Bííej, hory jasný oheň hoří, uňho šest zbojhíčků, sédmý porúbaný. Kdo že ho porúbáł? Jeho kamarádi ! Nechtéł s něma íti kosteł rabovali. Kamarádi jeho, co ho porúbaľi, u téj křížnéj cesty, tam ho pochovaľi.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Galko 1/324 | Videl som ťa, moja milá, do kostola", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 15 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/song/29674