Bartoš 1901 / 0093 | Žało dívča žało trávu

{8'G4 8'A4 4'B4 0'A4 0'G4 0'xF 0'G4 0'A4 0'B4 0'B4 0-0''C5 0''C5 4''D5 } / 0 6-4-{8''D5 8''E5 } / 4''D5 2'G4 / 0'A4 0'B4 0''C5 {8'B4 4'A4 0 6-} / 4-{8'G4 8'A4 4'B4 } / 4'A4 0 6- /
Text: 
Žało dívča, žało trávu, nedaleko Beľegradu — noľen dáľéj nu. Pán sa na ňu z okna dívał od radosti až omdlívał — noľen dáľéj nu. Širuj kočí, širuj koně, pojedeme v širé pole — noľen dáľéj nu. Širé poľe objíždžali na děvčátko zavołali — noľen dáľéj nu. Do ti kázał trávu žati, panské łúčky vyžínati? — noľen dáľéj nu. Daj nám, dívča, daj nám załoh, co’s na panském trávu žało — noľen dáľéj nu. Dávala ím svú płachtičku, za tú zeľenú travičku — noľen dáľéj nu. Nechceme my tvéj płachtičky, lež my chceme tvéj ručičky — noľen dáľéj nu. Nač bych já vám smutná była, já sem céra pastýrova — noľen dáľéj nu. Bár si cera pastýrova, enom sedaj do hyntova — noľen dáľéj nu.
Suš. 189, Bart. II. 48.
125 words

Podobné písně

Bartoš 1901 / 0093 | Žało dívča žało trávu (100%)
Žało dívča, žało trávu, nedaleko Beľegradu — noľen dáľéj nu. Pán sa na ňu z okna dívał od radosti až omdlívał — noľen dáľéj nu. Širuj kočí, širuj koně, pojedeme v širé pole — noľen dáľéj nu. Širé poľe objíždžali na děvčátko zavołali — noľen dáľéj nu. Do ti kázał trávu žati, panské łúčky vyžínati? — noľen dáľéj nu. Daj nám, dívča, daj nám załoh, co’s na panském trávu žało — noľen dáľéj nu. Dávala ím svú płachtičku, za tú zeľenú travičku — noľen dáľéj nu. Nechceme my tvéj płachtičky, lež my chceme tvéj ručičky — noľen dáľéj nu. Nač bych já vám smutná była, já sem céra pastýrova — noľen dáľéj nu. Bár si cera pastýrova, enom sedaj do hyntova — noľen dáľéj nu.

Sušil 0401 | Žalo dívča Žalo trávu (30%)
[: Žalo dívča, Žalo trávu :] nedaleko Velehradu. 1) Mladý pán sa z okna dívá, pro její krásu omdlívá. 2) Širuj, kočí, širuj koně, pojedeme v čiré pole. Přes to pole, přes široké, najdem dívča černooké. Dyž na tu lúku přijeli, na děvčátko zavolali. »Kdo ti kázal trávu žati? Musíš za to základ dati.« Kázali mně otec, máti, ti mia budú vymlúvati. Co ty, dívča, co ty nám dáš, dyž ty tu trávu kosíváš? Dávala jim srp, plachtičku; ej, my chceme tvú ručičku. Jak bych já vám ruku dala? Já su dcera pastýřova. Třeba si ty pastýřova, sedaj s námi do kočára. Jak do kočára sedala, k Velehradu pohlédala. 3) Co ty, dívča, sa ohlédáš, zdáli ty tam někoho máš? Já pohlédám k Velehradu, mé sestřičky tam smítajú. 4) Mladší sestra povazuje, starší za ňú prozpěvuje. Mé sestřičky, s Pánem Bohem, ej, já musím s tímto pánem. Ani sem sa nenadála, že bych měla muža pána. Já sem sa také nenadál, že bych sobě pastýřku vzal.

Galko 1/221 | Išlo dievča trávu žati (25%)
Išlo dievča trávu žati, no, no, no, panskú lúčku vyžínati, ej, no len ďalej, no len no Pán sa na ňu z okna díval, no, no, no, od ľúbosti len omdlieval, ej, no len atď. Širuj, kočiš, širuj kone, no, no, no, pôjdeme na poľovanie, ej, no len atď. Vypoľujeme vtáčatko, no, no, no, v šestnástom roku dievčatko, ej, no len atď. Dievča, dievča, plať pokutu, no, no, no, vyžalo si moju lúku, ej, no len atď. Nežala som, len troštíčku, no, no, no, pri sklade a pri chodníčku, ej, no len atď. Sadaj, dievča, hor’ na koňa, no, no, no, už ty budeš moja žena, ej, no len atď. Jak bych ja tvá žena bola, no, no, no, však som ja sedliacka dcéra, ej, no len atď. Hoc si ty sedliacka dcéra, no, no, no, musíš ty byť moja žena, ej, no len atď.

Bartoš 1901 / 1292 | Zavracaj Kačko zavracaj kačky (14%)
Zavracaj Kačko, zavracaj kačky, až ti neuchoďá hore potůčky. Hore potůčky, zeľené łúčky, do vás kosit bude? — synek maľučký. Synek maľučký chodí po dvoře, on sobě naříká: Bože rozbože!

Sušil 0402 | Žalo děvče žalo trávu (12%)
Žalo děvče, žalo trávu nedaleko vinohradu. Pán sa na ňu z okna dívá, on si na ňu rukú kývá. Širuj, kočí, širuj koně, pojedeme v čiré pole. Čiré pole projíždžali, až sa k děvčati dostali. Daj nám, děvče, daj nám záloh, žes na panském trávu žalo. Dávala jim svú plachtičku, pán ju pojal za ručičku. Už si, děvče, už si moje, líbí sa mně líčko tvoje. Tobě moje a mně tvoje, líbijá sa nám oboje.

Bartoš 1901 / 0282 | Ančuľenka srdce moje (10%)
Ančuľenka, srdce moje, keď já umrem, všetko tvoje, éj, éj, a to boła ona, a to boła ona, a to boła děvočka uprimná. Ančuľenka, Ančuľenka, odpadłas mi od srdenka, éj, éj, a to boła ona, a t. d. Žało diévča, žalo trávu nědaľeko vinohradu, éj, éj, a to boła ona, a t. d. Jak nažała, naviázała, na šohajka zavołała, éj, éj, a to boła ona, a t. d. Ešče keď ťa koľébaľi, už ťa za mňa sľubovaľi éj, éj, a to boła ona, a t. d. Ešče keďs ty húsky pásła už si v mojom srdci rástła éj éj, a to boła ona, a t. d.

Černík 1908 / 301 | Keď som isol (8%)
Keď som išol pres to pole, pres to pole zelené, postretnul som švarné dzievča, malo liečka červené. Já som sa ho počal pitac: čje že, dzievča, čje že si? A ono mi hovorilo, že je smutné jakési. Ty si smutná, já žalostný, obá dvá sme v zármutku, mé srdénko hovorilo, že budzeš mú malženkú. Širuj, kočí, širuj koně, šecky štyry, lebo tri, pojedzeme namluvaci švarné dzievča do Nitry. Širuj, kočí, širuj koně, šecky štyry, lebo pet, už je dzievča namlúvené také pekné, jako kvet. Už sú koně širované, nětreba jich širovac, už je dzievča namlúvené nětreba ho namlúvac.

Bartoš 1901 / 1273 | Páni muzikanti (8%)
Páni muzikanti, vemte inštrmenty dobrý pozor na mňa dajte, vy sedľáci počúvajte co děłajú ženky! Ona ženka mnohá, dyž muž néni doma, on jí nechá hospodářství, ona krade až to praščí, a peníze sková. Ženka dojí v chľévě a žida má v izbě, príďa z venku přivítá ho, a hned sa ptá: co nového, a co má pěkného. A on jí zas praví: mám tu nové módy, jakživa ste neviděła, na jarmaku neuzřeła takové kartúny. Céra iďa z chléva, na žida sa dívá, vołá: mamo co děłáte, o złatý sa nehádajte, tata nejsú doma. Ľež tatu spatříme, šecko si kúpíme; bude pátek, budeme vít, možeme něco ukľudit a židovi dáme. Sedľák v pátek věje, žena k němu príde: běž ty mužu poobědvat, mý budem s cérú osívat, máš tam oběd v trúbě. A jak osívały, do měchů dávały; pachołek sa díru dívał, aby na ně nepovídał, že mu také dají. Dybych sedľákem był, vím co bych učinił; rekł bych: do ľesa jedu, vratił bych sa zasé domu, na všecko bych trefił. Príde kontribuce, sedľák zpíná ruce: co si, ubohý, poradit, kam sa já mám včiľ obrátit, prázná je truhľice. Až žena umírá, teprú si zpomíná: co sem, hříšná, děłávała, že sem muža okrádała, včiľ ně bude běda. *

Bartoš 1901 / 0071 | Vím já zámek za Moravú (7%)
[: Vím já zámek za Moravú:] v tom zámku je sedům pánů. [: Sedum pánů, sedům bratrů,:] měľi oni jednu sestru. [: A daľi ju za Janíčka, :] za Janíčka, za zbojníčka. [: Janíček je čirý zbojník, :] ví on v horách každý chodník. [: Každý chodník, každú cestu,:] kerá ke kerému městu. [: V noci vyšéł, v noci přišéł,:] nikdá doma nepoľežéł. [: Donéséł si šátek bíłý,:] šecek, krvú zabarvený. [: Kázáł í ho mýdłem prati,:] nedáł í ho rozvíňati. [: Mydłem prala, rozvinúła,:] bíłú ruku vyvinúła. [: Počkaj, mužu, povím na ťa;:] to je ruka mého bratra. [: Mého bratra najmłačího,:] z druhých sedmi najľepšího. [: Kateřinko, ženo moja,:] pro Boha, neprozraďuj ňa! [: Ach, co bych za žena była,:] dybych muža prozradiła! [: Aj, co bych za sestra była,:] dybych bratra zatajila! [: Kateřinka nemeškała,:] rychtárovi vědět data. [: Suďte, páni, podľe práva,:] mám já muža, aľe vraha. [: On ně bratra uvrahováł,:] mně by smutnéj tak uděłáł. [: Běž, Kačenko, běž ty domu,:] zabav ho doma hodinu. [: Kateřinka nemeškała,:] hněď ona domu běžala. [: Snídaníčko mu chystala,:] ľeda ho doma zdržała. [:Ja, Janíčku, drábi idú,:] koho nám tu vázat budú ? [: Kateřinko, ženo moja :] ne tak's ty ně sľubovała! [: Hněď ho vzaľi a zvázaľi,:] a na vůz ho połožiľi. [: Poď, Kačenko, ke mně k vozu,:] nech sa rozłučíme społu. [: Běž, Janíčku, svojú cestú,:] ja ostaném dobrú sestrú. [: Běž, Janičku, mezi vrahů,:] já ostáném mładú vdovú.

Bartoš 1901 / 0208 | Náš súsed má vraný koně (7%)
Náš súsed má vraný koně, dávaľi mu tři sta za ně, já sem sa na ně díváł, jak ich včera rajtováł. Kamarádi na mú věru, já bych rači jeho céru, tá ma nožky jak srnka, očka čérný jak trnka. Jakživo ste neviděľi, takový děvče spaniłý, já sem se na ňu díváł; větr í s fěrtúškem hráł.

Bartoš 1901 / 0342 | (7%)
1. Škoda ťa, synečku, že za vodú býváš, voda łavky vzała, už k nám nechodíváš. Voda łavky vzała, půjdem přes kaméní, kde budem nocovať moje potěšéní? 2. Suďte, páni, suďte, suďte podľe práva, já sem jí nezabíł, zabiła sa sama. A já sem sa díváł z maštaľe okénkem, ona sa zabiła březovým poľénkem.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"Bartoš 1901 / 0093 | Žało dívča žało trávu", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 05 Dub 2025), URL: http://folksong.eu/cs/song/6899