Bartoš 1901 / 0144 | Jedna hodina

39 words

Bartoš 1901 / 0144 | Jedna hodina (100%)
Jedna hodina, s půł noci była, [: dyž ňa, má miłá, :] vyprovodiła. Vyprovodiła, až do hájíčka, [: tam zme słyšeľi :] zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, až sa rozľéhá, [: že moja miłá, :] néni poctivá. Néni poctivá, a já młádenec; [: že nedostane, :] zeľený věnec.

Bartoš 1901 / 0136 | Počkaj má miłá já na ťa (56%)
Počkaj, má miłá, já na ťa povím, žes nečítała, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, co ňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, háj sa rozľíhá, že moja miłá néni poctivá. Néjsu poctivá, ale sem była, já sem pro tebe vínek pozbyła. Ty si, synečku, ty si tom vinen, tys ňa opójíł červeným vínem. Červeným vínem, sładkú gořałkú, já sem mohła byt povčiľ panenkú. Ty si, cérečko, ty si vinnější, tys ňa vołała do síně vaší. Ne tak do síně jak do světničky, tams ně dávała, miłá, hubičky.

Bartoš 1901 / 0473 | (45%)
1. Poď sem, synečku, cosi ti povím, já sa ťa zeptám, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, dyž mňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívať słavíčka. Zpívaj, słavíčku, zpívaj veseľe že my budeme svoji manžełé. 2. Ach hory horečky, ach hora, hora, zpoza horečky cosi mňa vołá, ach vołá, vołá, gaľánka moja poď sem, synečku, sama su doma.

Bartoš 1901 / 0288 | (43%)
1. Słavíček zpívá, až sa rozľéhá, před naša na olši; v cełéj dědině, ľudé pravíja, že já su najhorší. Ó néjsem, néjsem, šáteček daj sem; já ti ho operu, aby byl bíłý, synečku miłý, na každú neděľu. 2. Větříček fučí, až hora hučí, vŕšek sa ji kłátí; kerá děvčina nemá gaľána, nech sa jí navrátí.

Bartoš 1901 / 0135 | V čirém poľi hruška (11%)
V čirém poľi hruška zeľený vŕšek má, pod ňú sa Janíček s Aničkú v karty hrá. Tak sa oni hráľi, až sa rozehráľi, od veľikéj łásky obá dvá usnúľi. Usnúła Anduľka na zeľeném kľíčku, a Janošek usnúł na jejímu ľíčku. Priľetěł słavíček zazpívał pěsničku, obudił Janoška, Janošek Aničku. Stávaj, miłá hore, už sú biłé zore, staň, podoj kravičky, vyháňaj na poľe. Dočkaj ňa, kraváčku, za tú našú stěnú, a já ti vyženu krávu nedójenú. Dočkaj ňa, kraváčku, za zeľeným hájem, a já sem zaspała se švarným šohajem. Kráva nedójená, dívka nemodľená, šohajek vypadá jak tá bíłá stěna.

Bartoš 1901 / 0774 | Pres dunajek ľetí małý vtáček (11%)
Pres dunajek ľetí małý vtáček, jeho méno je małý słavíček; ten nese psaní, v něm pozdravení, połožił ho miłéj na stołeček, kde ona skłádała svůj věneček. Miłá, jak sa ze sna probudiła, do pravéj ručenky psaní vzała; čte ho a vzdychá, smutně naríká, zbavená súc svého potěšení: skrz ľudské reči zme rozvedení. Łaštověnka ľetí dó cuziny; hľedaj si, synečku, děvče jiný, hľedaj si hľedaj, synečku, jiný, a já tobě préju mnoho ščestí, aby sis ty našeł děvče hezký.

Bartoš 1901 / 0334 | Słavíček małý ptáček (11%)
Słavíček małý ptáček, dyž on svú miłú ztratí; sedne si on v hájíčku na vysokú jedľičku, a počne naríkati.

Bartoš 1901 / 0003a | Na mšu svatú zvónijú (8%)
[: Na mšu svatú zvónijú, :] [: všecky panny na ňu idú. :] [: Krom jedna tá nešła, :] [: aj tá do zahrady šla. :] [: Tři rúže tam utrhła, :] [: tři věnce z nich uviła. :] [: Přišéł jest k ní młádenec :]: [: Daj ně, panenko, ten věnec. :] [: Daj ně, milá, oba dva, :] [: šak su já hodná osoba. :] [: Daj ně, milá, všecky tři, :] [: šak su já hodný jako ty. :] [: Já věnečka nesmím dat, :] [: počała by ně mati lát. :] [: Až ti bude mati łát, :] [: příjdi sa ke mně stěžovat. :] [: Stup si, miłá, na kameň, :] [: s toho kameňa na můj trmeň. :] [: A s tremeňa na koňa, :] [: pojedem społu do poľa. :] [: Jak do poľa přijeľi, :] [: hneď na vráta uderiľi. :] [: Otevřte, tovaryši, :] [: vezem vám těło i duši. :] [: Co to těło činiło? :] [: Na mše svaté nechodiło. :] [: Doneste jí łavicu :] [; a k tomu vína skľenicu. :] : [: Jak to vínko vypiła, :] [ hneď modrý płameň pustiła. :] [: Otevřte okénečko, :] [: nech si občerstvím srdečko. :] [: Proč zvony nezvóníte, :] [: snáď ani o mně nevíte? :] [: Nesmíme ti zvóniti, :] [: nechtěła’s na mše choditi. :]

Bartoš 1901 / 1110 | Dybych já věděł že brzo umřu (7%)
Dybych já věděł, že brzo umřu, dáł bych si děłat dubovó truhłu. Dubovó truhłu a złaté víko, aby mě było panenkám ľíto. A na tu truhłu zeľený věnec, aby věděľi, že su młádenec. Do teho věnca růžovó mašľi, aby mně tudy panenky našľi. Aby mě vzaľi, na krchov daľi, a mé rodiče aby płakaľi. Neste mě, neste, na krchov déte, a černó hľinó mě přisypéte! Tudy postavte široké kameň, a tyto słova napište na něm: Ach ľeží, ľeží tu mładý těło, kerý jest rádo panenky měło. Hezký panenky, kerý tu dete, za jeho dušu se pomodľete.

Bartoš 1901 / 1109 | Dybych já věděł (7%)
Dybych já věděł, kedy já umru, dał bych si děłat ze złata truhłu, ze złata. A na téj truhľe zeľený věnec, aby vědeľi že sem młádenec, duša má. A na téj truhľe stříbrné věko, aby to było všem pannám ľúto, hoja ja.

Bartoš 1901 / 0003b | Vychádzało súnečko (7%)
Vychádzało súnečko, ej, vychádzało súnečko ej, v nedzeľu v čas ranyčko. [: Opreło sa na stenu :] na zahrádku tŕnenú. [: Rychtárova Kačena :] z kosteła sa vrátyła. [: Do zahrady kročiła :] tri růžičky odtrhła. [: Tri růžičky odtrhła :] tri pérečka uviła. [: Daj Bôh ščastý dziévenko :] uviješ my pérenko. [: Daj Bôh ščastý młádenec :] nenye pérko ľež venec. [: Stan ty myłá na kamen :] a s kamena na stremen. [: Ze stremena na kona :] zanesem ta do poľa. [: Dze si jakživ neboła :] any tvoja rodyna. [: Any otec any mat :] any sestra any brat.