Bartoš 1901 / 0147b | Išła Marýna

35 words

Bartoš 1901 / 0147b | Išła Marýna (100%)
Išła Marýna, do Šarošína, [: syneček za ňú s hoľbičkú vína. :] Marýna piła, až sa napiła, [: červená była, jak ořešina. :] Marýna piła, až sa napiła; dybych ťa, šohaj, była neznała; mohła sem já byt, panna poctivá.

Bartoš 1901 / 0147a | Išla Marýna od Šumorýna (25%)
Išla Marýna od Šumorýna, pan Petr za ňú s hoľbenkú vína, hojásom.

Smutný 03/026 | Piła sem pálené piła sem růž (24%)
Piła sem pálené, piła sem růž

Galko 1/432 | V tom prešporskom meste (17%)
V tom prešporskom meste zas tam verbujú, chceli mňa tam zverbovať medzi husárov. Chceli mňa tam zverbovať, ja som sa jim nechcel dať, ja som sa jim nechcel dať za sto toliarov. Holbičku vínečka keď mi pripili, koníčka vranného tam mne priviedli; vsadili mňa na neho, na koníčka vranného, pár pištolí, karabín do sedla dali. Marii Theresii ja sa oddávam, s vami, rodičové, sa rozžehnávam; opatruj vás pánboh sám, už sa s vami rozlúčam: v tejto krátkej piesni vale vám dávam. V tom prešporskom meste verbujú kýreš-rajtári, < quid hoc? > chceli mne tam zverbovať medzi husári. Chceli mne tam zverbovať, ja som sa im nechcel dať, ja som sa im nechcel dať za sto toliarí. Holbičku vína ke mne pripili, koníčka vraného ko mne priviedli; vsadili mne na neho, na koníčka vraného, a ku boku šabličku osedlanému. Marii Therezii ja sa oddávam, s vami, rodičové, sa rozžehnávam; opatruj vás pán boh sám, už sa s vami rozlúčam, v tejto krátkej piesničky vale vám dávam.

Bartoš 1901 / 0311 | Pod tu horú zeľenú (16%)
Pod tu horú zeľenú, ej je tam studénečka, napíj sa jí, má milá, esľi si gaľánečka. A jak sa jí napiła, hneď krase nabyła, och, vem si mňa, synečku, och, co bych nesłúžiła.

Bartoš 1901 / 0479b | Około Ivanky teče voda (16%)
[: Około Ivanky teče voda :] napí sa jí, miłá, hołuběnko sivá, šak je dobrá. [: Už sem sa napiła, už jí mám dosť :] děkujem ti, miłý, hołuběnku sivý, za uctivosť.

Černík 1908 / 116 | Prečo sa dzievčence (16%)
Prečo sa dzievčence, něvydáce, prečo si čarovac mi nědáce? A já mám v zahradce taký koreň, která mi zaplací, já jéj poviem. Kerá mi zaplací na holbičku, a já jéj vykopem polovičku. A kerá zaplací na dve honem, a já jéj vykopem celý koreň. Šak je to žitečko podhončivé, šak sú ty dzievčence bezočivé. Jedna má galána a druhá nic, dziv jéj to srdečko něvypadně.

Bartoš 1901 / 0652 | Ej mosełas ně moja miłá (13%)
Ej mosełas ně, moja miłá, ej mosełas ně poděłat, ej mosełas ně včéra večér, ej do vínečka neco dat! Ej nedała sem, můj synečku, ej nedała sem, nedała, ej ľebo sem ťa včéra večér, ej ani ešče neznała.

Bartoš 1901 / 0128 | (13%)
1. Za našíma humny veľiká kotľina, utopił sa šohaj, s čérnyma očima. Ponajprv sa topił, vyšeł nad vodičku; podaj ně, má miłá, podaj ně ručičku. Jak mu ju podała, žałostně płakała, kebych ťa, šohajku, nebyła poznala. Košuľenka z ľenu, viseła na brehu: Měł sas ty, šohajku, nekúpat v neděľu. Já sem sa nekúpał, já sem koně brodił, snád ňa miłý Pambů, do téj vody hodił. Do téj vody, do téj, do téj hubočiny, že sem si nevšímał, chudobnéj děvčiny. 2. Chudobná děvčina, v chudobě chovaná; ľudé povídajú že sem čarovaná. Čarů sem neznała, ani má mamička, ľež ně čarovały mé černé očička. Čarů sem neznała, ani můj tatíček lež ně počarovał švárný šohajíček. Nemá můj tatíček, takových sedmiček, co by on kupovał barvu do mých ľíček. Nemá má mamička takových dukátů, co by ňa strójiła do hedbávných šatů. Maľovał ňa maľér z vysokého neba, dał ně on barvičky koľéj było treba.

Bartoš 1901 / 0122 | Zešły zešły zešły (12%)
Zešły, zešły, zešły, konope u cesty, boły pekné zeľené; medzi němá ľeží, Janko dorubaný, pýtá vody studenéj. Ceduľenku napsał, svojéj mame posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała, vody mu nědała, jako by ho něznała. Ceduľenku napsał, svém tatkovi posłał, aby mu vody podał; ceduľenku zebrał, vody mu něpodał, tak jako by ho něznał. Ceduľenku napsał, svém bratovi posłał, aby mu vody podał; ceduľenku zebrał, vody mu něpodał, tak jako by ho něznał. Ceduľenku napsał, svojéj sestre posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała, vody mu nědała, jako by ho něznała. Cedułenku napsał, svojéj miłéj posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała vody mu podała, ešče sa mu zasmáła. Ľepší je má miłá, ľež cełá rodzina.

Bartoš 1901 / 0148 | Išła děvečka (6%)
Išła děvečka, do jazýrečka pro vodu studenú, utrhła si tam za kordúłečku růžičku červenú. Tu jede šohaj na vraným koni, jede on proti ní: Dej ně, děvečko, červenú růžičku, tá ně pekně vóní. Jak mu ju dała, hneď zapłakała, płakała žeľeła: Oj, kde je, kde je červená růžička, kerú sem ztratiła. Šła do hospody, to mezi druhý, to mezi drúžičky; tam si zpoměła, že si rozdała červený růžičky. Šła ven z hospody, spadła na schody, płakała, žeľeła; O, kde je, kde je moje poctivosť, kerú sem ztratiła.