Bartoš 1901 / 0237 | Tučapská dědina

42 words

Bartoš 1901 / 0237 | Tučapská dědina (100%)
Tučapská dědina jak by kuľó hodíł, néni tam synečka, co by za mnó chodíł. Néni ho tam, néni, aľe je přes poľe, aľe je přes poľe, potěšení moje. Přes poľe, přes poľe, přes ózký hraničky, přes ózký hraničky, přes ty dvě cestičky.

Bartoš 1901 / 0623 | Ta Tučapská dědina (34%)
Ta Tučapská dědina mezi pěkném stromovím, a já tam mám potěšení, a já tam mám potěšení aľe za ním nechodím.

Sušil 0776 | Když sem já šel přes hraničky (29%)
Když sem já šel přes hraničky svítily mně dvě hvězdičky. Jedna světlá, jedna tmavá, ach, můj Bože, kerá je má! Jsi-li tmavá, rozsvětli se, a má lásko, proukaž se.1) Jakpak se mám proukázat a s tebó si svět zavázat?2) Není na rok, na dvě léta, než do skonání života. Do skonání mýho, tvýho nepohlednót na žadnýho. Nepohlednót, nezasmát se, zatvrzelý míti srdce.3) Zatvrzelý jako kameň až na věky věků, Amen.

Bartoš 1901 / 0128 | (29%)
1. Za našíma humny veľiká kotľina, utopił sa šohaj, s čérnyma očima. Ponajprv sa topił, vyšeł nad vodičku; podaj ně, má miłá, podaj ně ručičku. Jak mu ju podała, žałostně płakała, kebych ťa, šohajku, nebyła poznala. Košuľenka z ľenu, viseła na brehu: Měł sas ty, šohajku, nekúpat v neděľu. Já sem sa nekúpał, já sem koně brodił, snád ňa miłý Pambů, do téj vody hodił. Do téj vody, do téj, do téj hubočiny, že sem si nevšímał, chudobnéj děvčiny. 2. Chudobná děvčina, v chudobě chovaná; ľudé povídajú že sem čarovaná. Čarů sem neznała, ani má mamička, ľež ně čarovały mé černé očička. Čarů sem neznała, ani můj tatíček lež ně počarovał švárný šohajíček. Nemá můj tatíček, takových sedmiček, co by on kupovał barvu do mých ľíček. Nemá má mamička takových dukátů, co by ňa strójiła do hedbávných šatů. Maľovał ňa maľér z vysokého neba, dał ně on barvičky koľéj było treba.

Bartoš 1901 / 0005 | Neščasný Vsetínský zámeček (9%)
Neščasný Vsetínský zámeček, neščasný ten panský dvůr! Chodíł tam syneček, roztrháł krpeček, jeden cełý, druhý půł. Mamičko, de je vaša céra? Já ju přišéł navčívit; tři leta minuły, co sem í neviďél, já ju přišéł potěšit. Ceruška na kerchově ľeží, tam je její posteľka; nemysľi, synečku, švárný šohajíčku, že bude tvoja ženka. Ukažte ke kerchovu cestu, já sa na ňu podívám, žije-ľi tam ešče, černooké děvče, nech sa s ním rozhovárám. Dyž sem už na kerchov doběhł, uviďéł sem hrob nový; dvě růže červené, znamení ně dały: Tu ľeží potěšéní. Kdo to tady chodí po hrobě, a mé srce stłačuje? Chodí to syneček, švárný šohajíček, co tě věrně miłuje. Staň, miłá, z hrobu hłubokého, promłuv ke mně słovečko! Já bych ráda stała, k tobě promluviła, mám zemdľené srdečko.

Bartoš 1901 / 0142 | Pod zeľeným tam pod tým hájem (8%)
Pod zeľeným tam pod tým hájem, vyšívała sukně hedbávem. Kdo ti jich, má miłá, vyšíváł, ja dyž sem já doma nebýváł? [: Vyšívaľi ně jich dvořané, :] [: na zeľenéj łúce v otavě. :] Kúpím ti, má miłá, domeček, za ten tvůj zeľený víneček; ty budeš v domečku přebývat, a já budu k tobě chodívat. [: Jak bys ty, synečku, chodíł k nám, :] [: dyž su já chudobná, a ty pán. :] Po čem to, má miłá, poznáváš, dyž ty ně tým pánem nazýváš? Já to poznávám, můj synečku, po tom tvojém vraném koníčku. Měj ně, můj synečku, měj ně rád, kúpíme si społem vinohrad. Ty budeš súdečky pobíjat, a já budu vínko popíjat.

Bartoš 1901 / 0752 | Už je połámaný mosteček ten (8%)
Už je połámaný mosteček ten, přes kerý sem chodíł každičký deň. Už je mostek połámaný, škoda mého miłování, škoda miłování tento týdeň. Neščasní tesaři byť museľi, keří ten mosteček uděłaľi, dyby byľi dobře dbaľi a ten mostek uděłaľi nebýł by já spadnúł do Moldavy.

Bartoš 1901 / 1050 | Teče voda z javora (8%)
Teče voda z javora, šafářovi do dvora, šafářka ju vyľévá, synek se na ňu dívá. Nic se, synku, nedívej, vem putýnku vyľívej. Ja co bych já vyľéváł, dyž sem ju nenaľéváł; nech vyľévá tudy ten, co k vám chodíł před rokem.

Bartoš 1901 / 0547 | A v tech Mikuľčicách tam je (8%)
A v tech Mikuľčicách, tam je dobře, majú tam devčata v každém domě; méł sem tam jednu, chodíł sem za ňú štyry neděľe. Po štyry neděľe ve dně, v noci, jako tá rybička po potoce; ešče půjdu ráz a zeptám se vás, mám-ľi přijít zas. Nechoď k nám víc, švárný šohajíčku, zbraňujú tatíček aj s mamičkú; brání tatíček, mamička nedá, že su chudobná. Neděłaj si, miłá, z toho pranic, dyby ich bránilo na stotisíc; Pámbů statek má, a on nám ho dá, dyž budeš hodná!

Bartoš 1901 / 1301 | Pořáď chodíł pořáď prosíł (8%)
Pořáď chodíł, pořáď prosíł, pořáď cosi v kapci nosíł, a včiľ mňa opustíł na zimu, jak mi roztrháł peřinu.

Bartoš 1901 / 0622 | Ta Nečická dědina (6%)
Ta Nečická dědina mezi samém stromovím, [: měł sem já tam gaľánečku :] a už za ňó nechodím. Chodijó tam dvá jiní, ti nejsó tak upřimní, [: dé si pozor, ma panenko, :] jeden tě z nich ošidí. Ošidí tě jedenkráť, dvakráť, třikráť, štyrykráť, [: ošidí tě, má panenko, :] ošidí tě nastokráť. Dyž sem měła osnást ľet, ošidiła sem jich pět, [: ešče tebe šiditi mám :] aľe to neuděłám. Na to sem se učiła a do škoły chodiła, [: abych já ty młádenečky :] černooké šidiła.