Bartoš 1901 / 1050 | Teče voda z javora
{8'F 8'G 8'A 8'bB } / {8''C 8''D }4''C / {8''C 8''D 8''E 8''F } / 4''E 4''D / 4''C 4- / 4''C 4''F / 4''C 4''D / {8''C 8'bB }4'A / {8''C 8''D 8''C 8'bB } / 4'A 4'G / 2'F /
Text:
Teče voda z javora,
šafářovi do dvora,
šafářka ju vyľévá,
synek se na ňu dívá.
Nic se, synku, nedívej,
vem putýnku vyľívej.
Ja co bych já vyľéváł,
dyž sem ju nenaľéváł;
nech vyľévá tudy ten,
co k vám chodíł před rokem.
41 words
Podobné písně
Bartoš 1901 / 1050 | Teče voda z javora (100%)
Teče voda z javora, šafářovi do dvora, šafářka ju vyľévá, synek se na ňu dívá. Nic se, synku, nedívej, vem putýnku vyľívej. Ja co bych já vyľéváł, dyž sem ju nenaľéváł; nech vyľévá tudy ten, co k vám chodíł před rokem.
Sušil 0760 | U Piščeků v síni (28%)
[: U Piščeků v síni :] [: studénka vylévá; :] nechoď tam, synečku, Jozefka umírá. Já tam ešče půjdu, na ňu se podívám; a esli umírá, truhlu jí udělám. Truhlu jí udělám, do ní ju položím; ešče se Jozefce, ešče se odslúžím.
Erben 5/323 | Ta Strahovská brána (28%)
Ta Strahovská brána 1) pěkně malována, stojí pod ní má panenka celá uplakána. Co pláčeš, naříkáš, když mě tu ještě máš? potom můžeš pro mě plakat, až mne neuhlídáš. Místo domu mého mám koně vraného, šavličku a karabinu, a sedlo na něho. Místo krásných panen pár pistolí na něm: Adie, má nejmilejší, buď tu s pánem Bohem! Na koníčka skočím, šátečkem zatočím: Adie, má nejmilejší! já se ti poroučím. Na koníčku sedím, smutně sobě hledím: neplač pro mě, má panenko! že tě neuvidím. Nedívej se za mnou oči ti vypadnou: škoda těch tvejch modrejch očí,2) komu se dostanou! 1) Ta Moravská brána. 2) tehdáž jsi se mohla dívat, když’s byla mou pannou!
Bartoš 1901 / 0653 | Cos mně cigánko hádała (19%)
Cos mně cigánko hádała, cos mně cigánko zhodła, cos mně před rokem hádała, tehos mně neuhodła.
Sušil 0905 | Ťažko je mně ťažko (19%)
Ťažko je mně, ťažko na srdečku mojem, jak by naňho vuožiu sedem centů kameň. Ťažko je mně, ťažko, ani neuléhá, néní věci možná, abych neumřeua. Ťažko je mně umřit, keď mia nic nebolí, šohajička si vzít, keď mej vůle néní. Hodina je mně deň a deň je mně týdeň, týdeň je mně rokem s nemiuým čuověkem. Nastane neděla, keď půjdem z kosteua, uvidím miuého, šohajka švarného. Neděla s pondělkem, to je veseuý den, dycky mně grumluje šohajek pod oknem.
Erben 5/247 | Proč pláčeš má milá (10%)
Proč pláčeš, má milá, Andulko rozmilá? – Jak nemám plakati, sobě naříkati? Mám do služby jíti, ve dvoře sloužili. Ve dvoře služba zlá, šafářka nedobrá. Hrách nedovařený, nemastný, neslaný. Kaše z mouky studily – což mé srdce truchlí! Maso nikdá není, krom o posvícení! Polívka z česneku, práce bez oddechu. Šafář chodí s holí, honí nás po poli.
Sušil 1117 | Tanovska šafařka (10%)
[: Tanovska šafařka :] chodi jak zemanka. V červenej leknici, v modrej kasanici. Pěknú dcerku měla a ta husky pasla. Aja, husky, domů k tanovskemu dvoru. Buděmy šklubati, mam se vydavati.
Erben 2/477 | Pušperská šafářka (10%)
Pušperská šafářka hezkého syna má, ona mně zkázala, že mně bo chtít nedá. Já jsem jí zkázala za tu její lásku, aby ho vázala doma na provázku. Doma na provázku, na hedbávnej šňůrce, aby nepodváděl chudobný dívčíce. Chudobná dívčice což ta mnoho zkusí: ledajaké lidi poslouchati musí. Včera mně vzkázala jeho panímáma, bych si nemyslila na jejího syna. A já jí vzkázala za tu její lásku, by si uvázala syna na provázku. Syna na provázku, na hedbávné šňůrce, aby nechodíval k chudobné panence.
Erben 5/244 | Proč pak se ptáš (9%)
Proč pak se ptáš, kde je šafář? přijde-li šafářka, ona ti vypráská jako šafář, jako šafář!
Bartoš 1901 / 0005 | Neščasný Vsetínský zámeček (9%)
Neščasný Vsetínský zámeček, neščasný ten panský dvůr! Chodíł tam syneček, roztrháł krpeček, jeden cełý, druhý půł. Mamičko, de je vaša céra? Já ju přišéł navčívit; tři leta minuły, co sem í neviďél, já ju přišéł potěšit. Ceruška na kerchově ľeží, tam je její posteľka; nemysľi, synečku, švárný šohajíčku, že bude tvoja ženka. Ukažte ke kerchovu cestu, já sa na ňu podívám, žije-ľi tam ešče, černooké děvče, nech sa s ním rozhovárám. Dyž sem už na kerchov doběhł, uviďéł sem hrob nový; dvě růže červené, znamení ně dały: Tu ľeží potěšéní. Kdo to tady chodí po hrobě, a mé srce stłačuje? Chodí to syneček, švárný šohajíček, co tě věrně miłuje. Staň, miłá, z hrobu hłubokého, promłuv ke mně słovečko! Já bych ráda stała, k tobě promluviła, mám zemdľené srdečko.
Erben 5/242 | Pane šafáři! (9%)
Pane šafáři! vo půl zlatýho, že má šafářka něco novýho. Vo půl zlatýho, vo celej zlatej: že má šafářka šátek strakatej.
Teče voda z javora, šafářovi do dvora, šafářka ju vyľévá, synek se na ňu dívá. Nic se, synku, nedívej, vem putýnku vyľívej. Ja co bych já vyľéváł, dyž sem ju nenaľéváł; nech vyľévá tudy ten, co k vám chodíł před rokem.
Sušil 0760 | U Piščeků v síni (28%)
[: U Piščeků v síni :] [: studénka vylévá; :] nechoď tam, synečku, Jozefka umírá. Já tam ešče půjdu, na ňu se podívám; a esli umírá, truhlu jí udělám. Truhlu jí udělám, do ní ju položím; ešče se Jozefce, ešče se odslúžím.
Erben 5/323 | Ta Strahovská brána (28%)
Ta Strahovská brána 1) pěkně malována, stojí pod ní má panenka celá uplakána. Co pláčeš, naříkáš, když mě tu ještě máš? potom můžeš pro mě plakat, až mne neuhlídáš. Místo domu mého mám koně vraného, šavličku a karabinu, a sedlo na něho. Místo krásných panen pár pistolí na něm: Adie, má nejmilejší, buď tu s pánem Bohem! Na koníčka skočím, šátečkem zatočím: Adie, má nejmilejší! já se ti poroučím. Na koníčku sedím, smutně sobě hledím: neplač pro mě, má panenko! že tě neuvidím. Nedívej se za mnou oči ti vypadnou: škoda těch tvejch modrejch očí,2) komu se dostanou! 1) Ta Moravská brána. 2) tehdáž jsi se mohla dívat, když’s byla mou pannou!
Bartoš 1901 / 0653 | Cos mně cigánko hádała (19%)
Cos mně cigánko hádała, cos mně cigánko zhodła, cos mně před rokem hádała, tehos mně neuhodła.
Sušil 0905 | Ťažko je mně ťažko (19%)
Ťažko je mně, ťažko na srdečku mojem, jak by naňho vuožiu sedem centů kameň. Ťažko je mně, ťažko, ani neuléhá, néní věci možná, abych neumřeua. Ťažko je mně umřit, keď mia nic nebolí, šohajička si vzít, keď mej vůle néní. Hodina je mně deň a deň je mně týdeň, týdeň je mně rokem s nemiuým čuověkem. Nastane neděla, keď půjdem z kosteua, uvidím miuého, šohajka švarného. Neděla s pondělkem, to je veseuý den, dycky mně grumluje šohajek pod oknem.
Erben 5/247 | Proč pláčeš má milá (10%)
Proč pláčeš, má milá, Andulko rozmilá? – Jak nemám plakati, sobě naříkati? Mám do služby jíti, ve dvoře sloužili. Ve dvoře služba zlá, šafářka nedobrá. Hrách nedovařený, nemastný, neslaný. Kaše z mouky studily – což mé srdce truchlí! Maso nikdá není, krom o posvícení! Polívka z česneku, práce bez oddechu. Šafář chodí s holí, honí nás po poli.
Sušil 1117 | Tanovska šafařka (10%)
[: Tanovska šafařka :] chodi jak zemanka. V červenej leknici, v modrej kasanici. Pěknú dcerku měla a ta husky pasla. Aja, husky, domů k tanovskemu dvoru. Buděmy šklubati, mam se vydavati.
Erben 2/477 | Pušperská šafářka (10%)
Pušperská šafářka hezkého syna má, ona mně zkázala, že mně bo chtít nedá. Já jsem jí zkázala za tu její lásku, aby ho vázala doma na provázku. Doma na provázku, na hedbávnej šňůrce, aby nepodváděl chudobný dívčíce. Chudobná dívčice což ta mnoho zkusí: ledajaké lidi poslouchati musí. Včera mně vzkázala jeho panímáma, bych si nemyslila na jejího syna. A já jí vzkázala za tu její lásku, by si uvázala syna na provázku. Syna na provázku, na hedbávné šňůrce, aby nechodíval k chudobné panence.
Erben 5/244 | Proč pak se ptáš (9%)
Proč pak se ptáš, kde je šafář? přijde-li šafářka, ona ti vypráská jako šafář, jako šafář!
Bartoš 1901 / 0005 | Neščasný Vsetínský zámeček (9%)
Neščasný Vsetínský zámeček, neščasný ten panský dvůr! Chodíł tam syneček, roztrháł krpeček, jeden cełý, druhý půł. Mamičko, de je vaša céra? Já ju přišéł navčívit; tři leta minuły, co sem í neviďél, já ju přišéł potěšit. Ceruška na kerchově ľeží, tam je její posteľka; nemysľi, synečku, švárný šohajíčku, že bude tvoja ženka. Ukažte ke kerchovu cestu, já sa na ňu podívám, žije-ľi tam ešče, černooké děvče, nech sa s ním rozhovárám. Dyž sem už na kerchov doběhł, uviďéł sem hrob nový; dvě růže červené, znamení ně dały: Tu ľeží potěšéní. Kdo to tady chodí po hrobě, a mé srce stłačuje? Chodí to syneček, švárný šohajíček, co tě věrně miłuje. Staň, miłá, z hrobu hłubokého, promłuv ke mně słovečko! Já bych ráda stała, k tobě promluviła, mám zemdľené srdečko.
Erben 5/242 | Pane šafáři! (9%)
Pane šafáři! vo půl zlatýho, že má šafářka něco novýho. Vo půl zlatýho, vo celej zlatej: že má šafářka šátek strakatej.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Bartoš 1901 / 1050 | Teče voda z javora", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 27 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/song/8970