Bartoš 1901 / 0243 |
Podobné písně
1. Zazpíváł kohútek, na vrch Obětovéj, *) kdo kúpił kordúłku, Anyně Petrovéj. Lojza Šenkeříků ohľédł sa na ňu, hajda, chłapci, hajda, dáł sem toraľ za ňu. 2. Ščuká sa ně, ščuká, kdosi ňa zpomíná, starodávný gaľán na mňa zapomíná. Starodávný gaľán, jako to grnisko, može s ním poorat ovesné strnisko. 3. Ořechovský farář pěknú kázeň káže, ze škaredým mužem pěknú ženu váže. Ja, pane farářu, rači kázeň nekaž, ze škaredým mužem pěknéj ženy nevaž.
Bartoš 1901 / 0820 | Než družba žádá o nevěstu zpívá (11%)
Než družba žádá o nevěstu zpívá se: My zme dobří ľudé z Březůvského města; enom nám povězte, je-ľi tu nevěsta. My nevěstu máme, my vám ju nedáme, až jí všecky šaty novučké zjednáme. Už ste mohľi zjednat, už ich mohła zedrat, a vy nám mosíte tú nevěstu vydat. My vám ju nedáme, my ju rádi máme; až my jí šáteček hedbávný zjednáme. Už ste mohľi zjednat, už ho mohła zedrat; za štyry neděľe, neco sa zedere. Prosím vás, puste nás. veľmi ozíbe nás, Ořechovský páter, ten už čeká na nás. Vydaj nám ju, vydaj, ty její maměnko, pěkně ťa prosíme sivá hołuběnko. Co vy to pravíte, že nám ju nedáte, dyž už od přededňa vy nás vyhľédáte. Otvírajte vy nám, puste nás do dveří, pones nám, nevěsto, víneček zeľený.
Sušil 0418 | Třeba sem bledúčká (11%)
Třeba sem bledúčká, bledušenká, bledá, přece mě maměnka ledakemu nedá. Oni mě nenašli na žádném smetisku, aby mě dávali starému chlapisku. Dali by mě, dali za chlapa starého, bylo by mi haňba sedat vedle něho. To staré chlapisko jak stará halena, dyž se ňú přikryje, přece je ti zima. To staré chlapisko, jak staré grnisko, može ním povorat kde keré strmisko. Vdovcovi starému smrdí brada vínem, a mladý šohajek voní rozmarýnem. Vdovca bych nechtěla, nebo bych se bála, že by ta nebožka za dveřama stála.
Bartoš 1901 / 0448 | Ej já sem ze Senice (11%)
Ej já sem ze Senice, ej z jednéj kopanice, [: dajte ně to dívča :] ľúbím ho veľice. A já sem rychtarů syn, ej a já robit mosím, [: vezňa sekerenku :] ej hajda za miľenkú.
Černík 1908 / 186 | Vydac sa len .. 186 (11%)
Vydac sa len, vydac, ale vedzec jako se škaredým mužom do roka daleko. Do roka daleko, do smrci ešče dál, veď je to, Bože mój, veliký, ťažký žial.
Erben 2/448 | Za Strakonici (8%)
Za Strakonici zelenej vršek; vyšlo mračinko, bude z něj pršet. Bude z něj pršet tichá vlažička: že mně odpoví moje holčička. Kam se poděju, kam se obrátím? kde se obrátím, všecko vyvrátím! Na ten vejvratek pověsím šátek: ta máš, má milá, ten můj zármutek! Tam nad tím Lazem zelenej vršek: zamračilo se, že bude pršet. Že bude pršet ticha vlažička: že zapomíná moje Ančička. Že budou pršet velká kápata: že jsou tam v Lazu jiná děvčata.
Erben 2/514 | A já vždycky co mě (7%)
A já vždycky, co mě má hlavička pobolívá? a já vždycky, co mě má hlava bolí? má hlavička pobolívá, má panenka zapomíná;[29] a já vždycky, co mě má hlava bolí? Však já předce pro tě do nemoci neupadnu, však já předce pro tě stonat nebudu! do nemoci neupadnu, když tě, holka, nedostanu;[30] však já předce pro tě stonat nebudu!
Bartoš 1901 / 0135 | V čirém poľi hruška (6%)
V čirém poľi hruška zeľený vŕšek má, pod ňú sa Janíček s Aničkú v karty hrá. Tak sa oni hráľi, až sa rozehráľi, od veľikéj łásky obá dvá usnúľi. Usnúła Anduľka na zeľeném kľíčku, a Janošek usnúł na jejímu ľíčku. Priľetěł słavíček zazpívał pěsničku, obudił Janoška, Janošek Aničku. Stávaj, miłá hore, už sú biłé zore, staň, podoj kravičky, vyháňaj na poľe. Dočkaj ňa, kraváčku, za tú našú stěnú, a já ti vyženu krávu nedójenú. Dočkaj ňa, kraváčku, za zeľeným hájem, a já sem zaspała se švarným šohajem. Kráva nedójená, dívka nemodľená, šohajek vypadá jak tá bíłá stěna.
Bartoš 1901 / 0117 | Na tureckéj hranici kontradaj (6%)
Na tureckéj hranici, kontradaj, ľeží paní v nemoci, tudľi, tudľitaj. Chceło sa jí vody pit, kontradaj, nemél ji kdo pro ňu it, tudľi, tudľitaj. Měła pána starého, kontradaj, posłała ho samého, tudľi, tudľitaj. Pán sa s vodú ponáhľá, kontradaj, že už paní skonává, tudľi, tudľitaj. Nežľi pán s vodú došéł, kontradaj, posteľ zmrvenú našéł, tudľi, tudľitaj. Co, paničko, paní má, kontradaj, co posteľka zmrvená, tudľi, tudľitaj? Była tady myšička, kontradaj, hóniła ju kočička, tudľi, tudľitaj. Pán sa do kapce sáhéł, kontradaj, tvrdý toraľ vytahéł, tudľi, tudľitaj. Tu máš, žebrák ubohý, kontradaj, daj si zhójit své nohy, tudľi, tudľitaj. Išéł žebrák uľičkú, kontradaj, zpíváł sobě pěsničku, tudľi, tudľitaj. Tvrdý toraľ sem dostáł, kontradaj, s paní sem sa dosť vyspáł, tudľi, tudľitaj.
Bartoš 1901 / 1032 | A vy sedľáci (6%)
A vy sedľáci, vy ste ľajdáci, vy ste ti nájhorší; uvaľujete na chałupníky veľké kontribucí. Šest grošů z krávy, aj kopu słámy, půł kopy z teľete, a toraľ z husy, to býti musí pět grošů z prasete. Pudmístr praví, že on to spraví, že sa to mosí dat; že dyby měľi, ti chaľupníci, své ženy poprodat. Ti chałupníci, jako słavíci, počaľi sa ím smát; že oni mosá na seľské chľasty své ženy poprodat.
Bartoš 1901 / 0118 | Vím já jeden háječek (6%)
[: Vím já jeden háječek, :] v tom háječku domeček. [: V tom domečku děvečka, :] chovała sokoľíčka. [: Sedum ľet ho chovała, :] na osmý ho pustiła: [: Leť, sokoľe, do poľe, :] naľétaj sa do vůľe. [: Letěł sokoł, zaľetěł, :] třikrát Krakov obľetěł. [: Sedeł si tam na rýnek, :] na červený kamýnek. [: A tak si on zazpívał, :] až sa Krakov rozľéhał. [: Krakované měščani, :] hned na rýnek běžaľi. [: Všeho díła nechaľi, :] sokoła posłúchaľi. [: Co, sokoľe, co zpíváš, :] žádného smutku nemáš? [: Jaký bych já smutek měł :] šak ně žádný neumreł. [: Umreła ti tvá miłá, :] dvě hodiny s połedňa. [: Dvě hodiny s połedňa, :] o štyrech pohreb měła. [: Letěł sokoł, zaľetěł,:] až na zámek doľetěł. [: Trikrát zámek obľetěł, ] nikde dverí nenašeł. [: Enom také okénko, :] co zavołał miľenko!
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu