Bartoš 1901 / 1111 | V čérnéj zemi neoranéj
Podobné písně
V čérnéj zemi neoranéj, pod motyčkú zakopanéj, ach, dož ťa zakopáł, potěšéní? Ach, dyž ty už ľežíš v čérnéj zemi?
Sušil 0723 | Néní lepši jak v nedělu (35%)
Néní lepši jak v nedělu, dy se spolem [: chlapci zejdú. :] Každý má své potěšení, moje leží v černej zemi. V černej zemi, neoranej, a motykú zakopanej. Potěšení moje švárné, kdy se s tebú srdce zejde! Ja, zejde se v onej době, dy mě hrobař vloží k tobě. Tož mé srdce k Bohu volá, aby přišla tá hodina. Bože, Bože můj, rozbože, daj mně brzo v zemi lože!
Bartoš 1901 / 0131a | Na doľině v doľine (34%)
[: Na doľině v doľine :] oj čosi sa tam byeľá. [: Ľady-ji to tam ľežá, :] ľebo hołuby sedá. [: Keby to ľady boły, :] boly by zvonnały, [: keby hołuby boły, :] už by uľietały. [: Ľeží to tam postéľka :] myłého ustłaná, [: na néj ľeží Janýčko, :] mylá pri nom stáła. [: A kedy pri nom stáła, :] tak mu povyédała: [: Kebys my, miłý, umreł, :] jach by sa vydała. [: Podaj že my, myłá, :] šabľu zrkadeľnú, [: nech sa já do nej pozrem :] skoro-i já umrem. [: A ked mu ju podała :] na bok odskočiła. [: Chto ty, myłá, radu dał, :] aľe eju dobrú dał. [: Bol bych ty hłavenku stał, :] pod javor zakopał, [: pod javor pod zeľený, :] pod vysoké drevo, [: aby moje srdenko :] za tvým netúžiło.
Černík 1908 / 083 | Bože (24%)
[: Bože, Bože, keď neumrem, :] šak zaplácím, čo som dlužen. [: Aby ludzja něreptali, :] ciernéj zemi pokoj dali. [: Čiernéj zemi, něoranéj, :] len motyčkú pokopanéj. [: Kopali ju dva vojáci :] od večera do pólnoci. [: Keď ju oni vykopali, :] krčmárenkám vedzec dali. [: Krčmárenko, s Bohem budzte, : | čo som dužen, nězabudzte. [: Napišce si bielú kriedú, :] šak zaplácím, až k vám prídu. [: Napišce si na rjadečky :] to zaplacja galánečky.
Sušil 0203 | Nad Kostelcem je černý les (23%)
[: Nad Kostelcem je černý les, :] [: žalo tam pět panen oves. :] Povězte mně, mé panenky, mého srdca holuběnky: Je-li tady moja milá, je-li zdravá jako jiná? Tvoja milá už umřela, včerá ráno pohřeb měla. Zvoňte, zvony, na vše strany, umřelo mé potěšení. Zvoňte, zvony, po všem světě, že už já nemám děvčete. Ukažte mně tu stežčenku, kady vezli mó panenku. Ta cesta je právě známá, rozmarýnem vypletená. Kady panenka vezená, všady rosička sražená. Povězte mně, kde tam leží? »Na kerchově vedle dveří.« Ponejprv kerchov obešel, na její hrobek nepřišel. Po druhé kerchov obešel, na její hrobek nepřišel. Po třetí kerchov obešel, na její hrobeček přišel. »Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mně v hrobě pokoje?« Já se šlapu, moja milá, jsi-li ty ke mně upřímná? »A to je Janiček milý, co tu po mém hrobě chodí.« A šel cestó pod podlóbí, tam, kde má hrobař nádobí. A vzal ryčku a motyčku, aby vykopal Aničku. Běž, Janičku, běž ty domů, poruč mě tu Pánu Bohu. A šak ty mne už nezvihneš, ešče spíše za mnó přindeš.
Sušil 1612 | Dobře je ti Janku (8%)
Dobře je ti, Janku, v tom vizovském zámku, ludé kopú, ořú, a ty ležíš v chládku. Nežádaj si, milá, takovej dobroty, dyž já musím nosit od železa boty. Od železa boty, na ručičkách puta: Radujte se, páni, vedem vám regruta.
Sušil 0841 | Slunečko zachádí (8%)
Slunečko zachádí, aj, za keř malenový, zkažte tam dobró noc mému šohajovi. Debech já věděla, co můj milé dělá, nestarala bech se, bela bech veselá. Debech já věděla, kde můj milé vuře, já bech tam běžela po hedbávné šňůře. Ale von nevuře, a von těžko stůne, je tuze raněné a von brzo umře. Milá k němu přišla, vode mu podala, pěkném bílém šátkem hlavo zavázala. Dež mu jo vázala, žalostně plakala, čeho sem se, milé, čeho dočekala. Bohutické krchov pěkně malovaný, na něm vodpočivá moje potěšení. Dež já vokolo do, srdečko mě bolí, dež já se podívám na tvůj hrobek nový. Na tvůj hrobek nový, jak ty tam ležíš sám, na něm se rozvíjá červené tulipán.
Sušil 2145 | Holiánský hode (8%)
Holiánský hode, aj, nadělale škode, pobili Tomáška v holianské hospodě. Nebili ho rukó, ja, nebili palicó, než ho píchli nužem, ach, zrovna proti srdco. Brzo-li, Tomáško, aj, brzo-li vozdravíš? Šak už te, Tomáško, aj, hrozně dlóho ležíš. Šak já vám, tatíčko, šak já vám vozdravím, haž na vašim stole, aj, vyroste rozmarýn. Zelené rozmarýn a ta drahá perlička, přinde vám povědět, aj, s nebe holubička.
Erben 7/010 | V šírém poli lípa stojí (8%)
V šírém poli lípa stojí, pod tou lípou vojsko leží. Trubač pěkně vytrubuje, už to vojsko mašíruje. „Já bych taky mašíroval, kdyby mi kdo koně sedlal.“ Sestra mladší nemeškala, hned koníčka osedlala. Když koníčka osedlala, přežalostně zaplakala. „Neplač, neplač, sestro moje, za dvě léta přijdu k tobě.“ Když dvě léta uplynula, sestra bratra neviděla. A on leží v šírém poli, má hlavičku na dvě půly. Vraný stojí kůň u něho, nohou hrabe, lituje ho. „Vstávej, vstávej, můj patrone! dávej oves, seno moje. Vždycky jsem se dobře míval, dokud jsi mým pánem býval. Nynčko ležíš v šírém poli, máš hlavičku na dvě půly! Máš hlavičku na dvě strany, roznesou té straky, vrány.“ Jiný počátek: Když vojáček mašíruje, žádnej jeho nelituje. Jenom ta jeho holčička, kterou si vzal do srdéčka. Já bych taky mašíroval atd.
Galko 1/040 | V šírom poli strom zelený (8%)
[: V šírom poli strom zelený, :] [: pod tým stromom vojsko leží. :] [: Tichý vetrík pofukuje, :] [: už sa vojsko pohybuje. :] [: Biely Janík predok vedie, :] [: pod ním koník smutno ide. :] [: Koník, koník, čože ti je, :] či ťa ťažia brány moje, a či šable ocelovie? [: Neťažia ma brány tvoje, :] [: ani šable ocelovie. :] [: Ale ťažia tvé ostrožky, :] [: čo bodajú moje bôčky. :] [: Ty si piješ z pohárečka, :] [: a mne dávaš zo šaflička. :] [: A ty ležíš v sriebre, zlate, :] [: a mňa naháš v hnoji, v blate. :]
Galko 1/392 | Kde si bol, šuhajko (8%)
Kde si bol, šuhajko, s tými ovečkami? Na holi zelenej medzi vodičkami. Pásol som ja ovce v hlbokej dolince, nič som nezavracal, len som slúchal zvonce. Grúňom, ovce, grúňom, ja puojdem v dolinu, veru vás narazím v drobnú ďatelinu. Bača náš, bača náš, nedal si nám syra, bodaj ti skapala tá ovečka sivá! Bača náš, bača náš, nedals’ nám žintice, bodaj ti upadli do nej nohavice! Bača náš, bača náš, ty nerovno delíš, my ovce pasieme, ty v kolibe ležíš. Vŕšky prekopneli, v doline veľký mráz; milie moje ovce, kdeže vás budem pásť? Ovečky, barany, ľúto mi za vami, keď som naučený od malička s vami. Zbíjali zbojníci okolo Pupova, ale už nebudú, minula sa hora.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu