Bartoš 1901 / 0131a | Na doľině v doľine

112 words

Bartoš 1901 / 0131a | Na doľině v doľine (100%)
[: Na doľině v doľine :] oj čosi sa tam byeľá. [: Ľady-ji to tam ľežá, :] ľebo hołuby sedá. [: Keby to ľady boły, :] boly by zvonnały, [: keby hołuby boły, :] už by uľietały. [: Ľeží to tam postéľka :] myłého ustłaná, [: na néj ľeží Janýčko, :] mylá pri nom stáła. [: A kedy pri nom stáła, :] tak mu povyédała: [: Kebys my, miłý, umreł, :] jach by sa vydała. [: Podaj že my, myłá, :] šabľu zrkadeľnú, [: nech sa já do nej pozrem :] skoro-i já umrem. [: A ked mu ju podała :] na bok odskočiła. [: Chto ty, myłá, radu dał, :] aľe eju dobrú dał. [: Bol bych ty hłavenku stał, :] pod javor zakopał, [: pod javor pod zeľený, :] pod vysoké drevo, [: aby moje srdenko :] za tvým netúžiło.

Bartoš 1901 / 0131c | Hory miłé hory (18%)
Hory, miłé hory, co to ve vás stójí, [: sňahy-ľi to ľežá či łabudě seďá? :] Dyby były sňahy, snaď by roztajały, [: były by łabudě, snáď by uľetěły. :] Aľe to tam stójí posteľ maľovaná, [: na ní ľeží šohaj, hłava porúbaná. :] Miłá při něm stójí, žałostně naříká, [: červeným šátečkem očka si utírá. :] Ani ně neumřeš, ani neokřéješ, [: ani ně neříkáš, esľi si ňa vezmeš. :] Podaj ně, má miłá, šabľu zrcadľenú, [: potem já ti povím, esľi si ťa vezmu. :] Šabľu mu podała, na bok odskočiła, [: na jeho srdečku fałeš ucítiła. :] Kdo ti, moja miłá, do ti tu radu dáł, [: frajárenko moja, ten dobře uděłáł. :] Nedáł ně ju žádný, dała sem si sama, [: na tvojém srdečku, zradu sem poznała. :] Co bys ně, můj milý s tú šabľú uděłáł? [: Galánečko moja, był bych ti hlavu sťáł. :] Był bych ti uděłáł, svaďbu bez ohłášek, [: až by ně był zostáł krvavý pałošek. :] Był bych ti, má miłá, był bych ti hłavu sťáł [: by ťa po méj smrti žádný víc nedostáł. :]

Bartoš 1901 / 0098 | Před námy je zahrádečka (12%)
Před námy je zahrádečka, v téj zahrádce fijałečka, rozmarýn zeľený, šetek otrhaný. Ked sa chlapci naučili, na rozmarýn chodziévali, chodziévało jich moc, ked boła tmavá noc. A tá naša byélá stena šetka krvú zastriékaná, čo sa chłapci byli pro dva rozmarýny. Chłapci, chłapci, nebýte sa, prídete k nám, zmeríte sa, já také pérečko uvyjem ľahučko. A dziévenka nemeškała, k rychtárovy hned bežała, k rychtárovy na žałobu, že má dziéča škodu. A pan rychtár nyšt nemeškał, cedulenku napýsat dal, posłał po ulici, dze sú švárný chłapci.

Bartoš 1901 / 1111 | V čérnéj zemi neoranéj (12%)
V čérnéj zemi neoranéj, pod motyčkú zakopanéj, ach, dož ťa zakopáł, potěšéní? Ach, dyž ty už ľežíš v čérnéj zemi?

Bartoš 1901 / 0219 | Łúka łúčina (10%)
Łúka, łúčina, tráva zeľená; [: v tom Liéskovém sú dieučence jako malina. :] Ale ne šetky, ľen voľakeré, [: keré majú oči čiérné, ľíčka červené.:] Łúka, łúčina, tráva zeľená, [: v tom Liéskovém sú mládenci jako ľaľija. Aľe ne šetky, ľen voľakerí, [: kerí majú za širáčkom páové perí. :] Páové pyérko až po raménka, [: nevypłačeš, nevymoľľíš z vojny šuhajka. :] Kebys płakała do dna byéłého, [: nevypłačeš, nevymoľľíš z vojny myłého. :]

Bartoš 1901 / 0122 | Zešły zešły zešły (9%)
Zešły, zešły, zešły, konope u cesty, boły pekné zeľené; medzi němá ľeží, Janko dorubaný, pýtá vody studenéj. Ceduľenku napsał, svojéj mame posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała, vody mu nědała, jako by ho něznała. Ceduľenku napsał, svém tatkovi posłał, aby mu vody podał; ceduľenku zebrał, vody mu něpodał, tak jako by ho něznał. Ceduľenku napsał, svém bratovi posłał, aby mu vody podał; ceduľenku zebrał, vody mu něpodał, tak jako by ho něznał. Ceduľenku napsał, svojéj sestre posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała, vody mu nědała, jako by ho něznała. Cedułenku napsał, svojéj miłéj posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała vody mu podała, ešče sa mu zasmáła. Ľepší je má miłá, ľež cełá rodzina.

Bartoš 1901 / 0002c | Vydała mati vydała céru (9%)
Vydała mati, vydała céru daľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, cérko, ke mně. Já sa uděłám ptáčkem jařabým, poľetím přes poľe, a tam si sednu na zahrádečku, do modréj ľeľuje. Hukša, héj hukša, ptáčku jařabý, s téj modréj ľeľuje, ty mně ju zkazíš, ty mně ju złámeš, kdo ně ju zaľéje. Já sem nepřišła, maměnko moja, ľeľuju łámati, aľe sem přišła, maměnko moja, vám sa žałovati. Maměnka stójí, hłavěnkú kývá: staň, ceruško miłá! A muž ně budí, paliců cúdí: staň, mrcho lenivá! U méj maměnky, vařívały sa z rána masné pěry a muž: ně dává nekdy k snídaní pohłavkové střeły.

Bartoš 1901 / 0001 | Išľi tré mládenci (9%)
[: Išłi tré mľádenci :] cestú uľievanú, tam dołů k Dunaju, [: Aby ony našľi :] drevo javorové, na husľičky nové. [: Ked prvý ráz zatał :] [: íver odskočiła :] [: ked druhý ráz zatał :] [: isker odskočiła. :] [: Ked tretý ráz zatał :] [: drevo prevohorí: :] [: Nerúhaj, nesekaj :] [: nenye som ja drevo.:] [: ľež som já dzevečka :] [: z Trnavy mestečka. :] [: Kerá maci dobrá, ] [: nech nekľne dzeci, :] [: mna moja kľnula :] [: ked som kravy hnala,:] [: abych tam została :] [: drevem javorovým. :]

Bartoš 1901 / 1187 | Od Trenčína cesta (9%)
Od Trenčína cesta pyéskom vysypaná, [: po néj chodził šuhaj s čiérnýma očima. :] Ked som maširovał, myłá šaty prała, [: myłá šaty prała, žałostne płakała. :] Nepłač, myłá, nepłač, nemáš čo płakaci; [: ľen Ty my vykłádaj z truhły moje šaty. :] Ona vyłožiła tri čiérné košeľe, [: chto ty jich, Janýčko, na vojne opere. :] Nestaraj sa, myłá, ty o moju pračku, [: šak já mám na vojne ynú gaľánečku. :]

Bartoš 1901 / 0076 | Ten Trenčanský zámek (8%)
Ten Trenčanský zámek. stójí v smutném pľaci, ej, že sa ho mosá bát ty švárný młádenci. Ach, idze mamyčka, vede synka svého tam do toho zámku před pána veľkého. Ach, vytaj, mamička, dała's nám synáčka, synáčka myłého, dakujem za neho. Ty sa domu vrácíš synka nám tu necháš nepłač, nenaríkaj vác ho neuhľídáš. Jakož nemám płakat, já smutné stvorený, ved já už na svete nemám potěšený. Bodaj se złámaly ty Trenčanské mosty, ked mého synáčka maľi tudy vésty. Bodaj sa prepaľľi ty Trenčanský pány ked mého synáčka k asende vołaľi.

Bartoš 1901 / 0110b | Na Podoľských łúkách (8%)
Na Podoľských łúkách ej našeł Janko dukát; chto mu ho premený [: ej miléj doma nený :] Přišeł on do šenku, tam cigáné hráľi dał jim do cimbáła: [: hrajte my do rána! :] Do rána biéłého, aj až dennyčka vynde, až jeho mamyčka [: sama prenho prinde. :] Tak mu ony hráľi, ej až dennyčka vyšła až jeho mamyčka, [: ráno prenho prišła. :] Pod, Janýčko, domou, ej nechaj tu cigánou, nech cigáné hrajú, [: roboty nemajú. :] A ty máš robotu [: oračku, kopačku :] [: aj krmit kravyčku. :]