Bartoš 1901 / 0479b | Około Ivanky teče voda

28 words

Bartoš 1901 / 0479b | Około Ivanky teče voda (100%)
[: Około Ivanky teče voda :] napí sa jí, miłá, hołuběnko sivá, šak je dobrá. [: Už sem sa napiła, už jí mám dosť :] děkujem ti, miłý, hołuběnku sivý, za uctivosť.

Bartoš 1901 / 0737b | Za vodú za vodú za voděnku (29%)
Za vodú, za vodú, za voděnku, hráła sa má miłá s hołuběnkú; hráła sa má miłá s čérným orłem, ožeň sa, šohajku, s Pánem Bohem. A já se ožéním, ty sa nezvíš, ty ně méj ohłášky nezastavíš; já budu miłovat, co budu chtět. ty bys miłovała, nebudeš mět. Ľesti ťa, děvečko, nedostanu, vyľezu na skału, dolů spadnu, a to ze skaľenky převysoké, pro tebe, devčátko, černojoké.

Smutný 02/084 | Okola Ivanky voděnka tečie pevedal (19%)
Okola Ivanky voděnka tečie pevedal

Bartoš 1901 / 0147b | Išła Marýna (19%)
Išła Marýna, do Šarošína, [: syneček za ňú s hoľbičkú vína. :] Marýna piła, až sa napiła, [: červená była, jak ořešina. :] Marýna piła, až sa napiła; dybych ťa, šohaj, była neznała; mohła sem já byt, panna poctivá.

Bartoš 1901 / 0311 | Pod tu horú zeľenú (19%)
Pod tu horú zeľenú, ej je tam studénečka, napíj sa jí, má milá, esľi si gaľánečka. A jak sa jí napiła, hneď krase nabyła, och, vem si mňa, synečku, och, co bych nesłúžiła.

Galko 1/466 | Ked som išiel z Prešova (19%)
Keď som išiel z Prešova, odpadla mi podkova, podkovička oceľová, čo mi dala v noci ohňa. (Keď som išiel z Ivanky, zlámali sa mi sánky, ej, sánočky javorové, pre mladuchu mú hotové Keď som už bol v Bystrici, ona leží v zimnici; keď sme mali ísť do chrámu, kopali už pre ňu jamu.)

Bartoš 1901 / 0033 | Posłechněte máło (15%)
Posłechněte máło, co sa v pravdě stało; to s jednu ceruškú, Hudcovú Babuškú. Dyž słunečko miło měło zapadati, ubohé děvčátko bľížilo sa smrti. Dyž vyšła z Miłotic, k třetímu mostečku ten zlosyn ju popad za pravú ručičku. Bože můj, Bože můj! Co pak se to stało! Nemám tu žádného, jen tebe samého. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránu, vezú vám Barborku cełú połámanú. Tatíček, mamička, jak ju uviděľi, z jejích modrých oček krév jí utíraľi. Na koho's, Barborko, na koho’s vołała, dyž ťa ta tyranská ruka mordovała? Byla bych vołała, na svého tatíčka, aľe sem nemohła promłúvit słovečka. Byla bych vołała, na svoju mamičku, ale sem nemohła otevřít hubičku. Tatíčku, mamičko, ostávajte s Bohem, za vaše chování pěkně vám děkujem. Za vaše chování, nohy ruce ľíbám; za vašu upřimnosť zapłať vám Pambů sám. Ostatní rodino, ostávajte s Bohem, za vašu uctivosť pěkně vám děkujem. Moje kamarádky, ostávajte s Bohem, nasaďte na můj hrob rozmarýnu kořeň. Rozmarýnu kořen, ľistí uzučkého, by ně pěkně voněł až do dňa súdného. Na Miłockém poľi růžička červená, ľeží tam Barborka krv'ú obarvená.

Galko 1/241 | Z brezového dreva voda kvapká (15%)
[: Z brezového dreva voda kvapká; :] napiže sa, Katka, Katulienka, Katka, veď je sladká. [: Už som sa napila, už mi je dosť; :] ďakujem ti, milý, frajer môj úprimný, za úctivosť. [: Už som sa napila, už mi je dosť; :] sladká to vodička, sladká to vodička, sladšia ľúbosť.

Sušil 0734 | Nevybírej má panenko (14%)
Nevybírej, má panenko, abys nepřebrala, aby si ty nedostala horšího než sama. A já smutná, neveselá jsem si přebírala, až jsem sobě naposledy pastýřa dostala. Pastýř žene tamto stádo s hory vrškem dolů, ženě dává bič, palicu a sám bere troubu. A včilkej, vy hrdé panny, ze mne příklad berte, nech je mladý nebo starý, uctivosť mu dejte.

Bartoš 1901 / 0689 | (10%)
1. Ľetěł, ľetěł vták, ponad čérný mrak, nad mrakem sa točí, zvihá k nebi oči, miľenko! vołá. Miľenko miłá, tvůj miłý vołá, bys nebyła pyšná, a za ním vyšła, sama jediná. 2. Pod Kužełovým, teče vodička, napoj ně, má miłá, hołuběnko sivá, napoj koníčka. Ja nenapójím, já sa ho bójím, on by ňa pokopał, neco ně uděłał, kdo by ňa hójił. Včiľ sú dochtori, učení páni, oni ťa vyhójá, moje potěšéní za štvrť hodiny. Ľež* bych sa dała naším dochtoróm, rač ukopu jamu, na nekoľik sáhů a skočím dolů.

Bartoš 1901 / 0820 | Než družba žádá o nevěstu zpívá (10%)
Než družba žádá o nevěstu zpívá se: My zme dobří ľudé z Březůvského města; enom nám povězte, je-ľi tu nevěsta. My nevěstu máme, my vám ju nedáme, až jí všecky šaty novučké zjednáme. Už ste mohľi zjednat, už ich mohła zedrat, a vy nám mosíte tú nevěstu vydat. My vám ju nedáme, my ju rádi máme; až my jí šáteček hedbávný zjednáme. Už ste mohľi zjednat, už ho mohła zedrat; za štyry neděľe, neco sa zedere. Prosím vás, puste nás. veľmi ozíbe nás, Ořechovský páter, ten už čeká na nás. Vydaj nám ju, vydaj, ty její maměnko, pěkně ťa prosíme sivá hołuběnko. Co vy to pravíte, že nám ju nedáte, dyž už od přededňa vy nás vyhľédáte. Otvírajte vy nám, puste nás do dveří, pones nám, nevěsto, víneček zeľený.