Galko 1/041b | Dal som jej na čižmičky

46 words

Galko 1/041b | Dal som jej na čižmičky (100%)
Dal som jej na čižmičky. dal som jej na obe, aby bosá nechodila pri tej mojej chudobe. Dal som jej na čižmičky, kúpila si papuče; káže jej to jasná strela na tých pätách ľupoce? Keby bola krava za groš, funt mäsa za pätach, vera by sa tí mäsiari tľapkali po pätách.

Erben 4/078 | Co pak se to se mnou (25%)
Co pak se to se mnou děje, žádný mi nic nepřeje; prstem na mne ukazují, za ochlastu mne mají: tak jako bych hoden nebyl, abych trochu vesel pobyl, a své peníze propil! Kdybych třebas dukát propil, šenkýřka se nehněvá; šenkýř se mnou se nevadí, pivička mi nalívá: tak jako bych hoden nebyl atd. Alou, páni muzikanti! z veselá mi zahrajte; hrajte, trubte na vše strany, a mne obveselujte: tak jako bych atd. Veselosti plná hlava, v kapse ani krejcaru; má-li žena jaké groše, všechny jí je poberu: tak jako bych atd. Šel jsem včera do hospody, v patách za mnou běžela; jen jsem si dal holbu piva, už se do mne pustila: tak jako bych atd. Vždycky jenom mně vyčítá – věřte mi na mou víru – že mám kabát plný záplat, kalhoty samou díru: tak jako bych atd. Ach, moje zlatá ženuško! jen se na mě nehněvej, radši mi ňáké peníze na pivíčko vydělej: tak jakobych hoden nebyl, abych trochu vesel pobyl a se pivíčka napili

Bartoš 1901 / 0999 | U našého gazdy za tabuľú (24%)
U našého gazdy [: za tabuľú obraz :] A dajte, nám dajte [: téj páľenky oraz :] A jak nám nedáte [: téj páľenky oraz :] Tož my vám zabíjem [: za tabuľú obraz :] Gazdo náš, gazdo náš, [: my ti uděłáme, :] Papuče vyzujem, [: židovi prodáme, :] Gořaľky kúpíme, [: počastujem známé. :]

Galko 1/163 | Ceče voda, ale mútna (23%)
Ceče voda, ceče voda, ale mutna, [: prečo ši mi, moja milá, taka smutná? :] Jakže ja mam, jakže ja mam vešela byc, [: mily še mi, mily še mi stroji ženic. :] Kec še ženi, nech še ženi, nech zdrav budze, [: o rok o dva, o rok o dva vdovec budze. :] Kec ne o rok, kec ne o dva, o dzešaty; [: vera on mne, na muj veru, muši vžati. :]

Bartoš 1901 / 0553 | Včéra před večerem (13%)
Včéra před večerem, ked sem vodu brała, šohajova mama na mňa zavołała. Podaj ně, ceruško, téj studenej vody; šak ten můj syneček dávno k tobě chodí. Vody sem podaľa, syna ně nedała, šohajova mati cigánkú ostała. Keby ně ho dała, týdeň bych í žała, ešče bych í za to mamičko říkała. Aľe ně ho nedá, že sem hrubě bľedá, šohajek červený, až ho barva mění. Šohajova mama, dycky na mňa repce, že ně kupovaľa po toraľi čepce. Po toraľi čepce, po złatém kaničky. To były kaničky od mojéj mamičky. Šohajova mati, veliká cigánka, bodaj í narostła na hłavě pohanka. Dal by ně to Pámbu, kebych í ju žała, ľehe*) by sem í ju s koreněm trhała. Šohajova mama, na mňa odkázała, abych na jejího syna nečekała. Chudobná děvečka v chudobě chovaná, ľepší, ľež bohatá, jak kráva rohatá. A já sem í dała takovú otázku: nech si ho uváže doma na retázku. Doma na retázku, na hedbavnú šňůrku, aby í nechodił za chudobnú dívkú.

Sušil 2206 | Na nebesích hvězdička vychází (12%)
Na nebesích hvězdička vychází, [: že se nám narodil Syn Boží. :] Narodil se ve velkej chudobě, neměl než dva anjeličky při sobě. Ti andělé překrásně zpívali, to malé děťátko vítali. Spíš-li, hospodáři, čili nespíš, také-li nám koledy udělíš? Panenka Maria kázala, aby se nám koleda dávala. Udělte nám vaší štědry koledy, šak vám zas Pán Bůh nadělí.

Bartoš 1901 / 0128 | (12%)
1. Za našíma humny veľiká kotľina, utopił sa šohaj, s čérnyma očima. Ponajprv sa topił, vyšeł nad vodičku; podaj ně, má miłá, podaj ně ručičku. Jak mu ju podała, žałostně płakała, kebych ťa, šohajku, nebyła poznala. Košuľenka z ľenu, viseła na brehu: Měł sas ty, šohajku, nekúpat v neděľu. Já sem sa nekúpał, já sem koně brodił, snád ňa miłý Pambů, do téj vody hodił. Do téj vody, do téj, do téj hubočiny, že sem si nevšímał, chudobnéj děvčiny. 2. Chudobná děvčina, v chudobě chovaná; ľudé povídajú že sem čarovaná. Čarů sem neznała, ani má mamička, ľež ně čarovały mé černé očička. Čarů sem neznała, ani můj tatíček lež ně počarovał švárný šohajíček. Nemá můj tatíček, takových sedmiček, co by on kupovał barvu do mých ľíček. Nemá má mamička takových dukátů, co by ňa strójiła do hedbávných šatů. Maľovał ňa maľér z vysokého neba, dał ně on barvičky koľéj było treba.

Galko 1/273b | Vedia tých N... ov jároček tečie (6%)
Vedľa tých N...ov jároček tečie; [: pekná Katariena bieľuše*) pečie. :] Pribehol Janík s veľkýma pysky, [: ak kmáše, tak kmáše, bieľuše z misky. :] Ej, Janík, Janík, lenže pomaly, [: a on stošesdesiať do úst vovalí. :] Ej, Jano, Jano, strela ti pysku, [: lenže mi nezahub aspoň tú misku. :] Miska nie moja, ja som nie tvoja, [: ej, Janík, Janíčok, dušička moja! :]

Galko 1/273c | Vedia tých N... ov potôček tečie (6%)
Vedľa tých N...ov potôček tečie; [: pekná Katariena bieľuše*) pečie. :] Pribehol Janík s veľkýma pysky, [: ak kmáše, tak kmáše, bieľuše z misky. :] Ej, Janík, Janík, lenže pomaly, [: a on stošesdesiať do úst vovalí. :] Ej, Jano, Jano, strela ti pysku, [: lenže mi nezahub aspoň tú misku. :] Miska nie moja, ja som nie tvoja, [: ej, Janík, Janíčok, dušička moja! :]

Galko 1/468 | Zaviav vetrík cez dolinu (6%)
Zaviau vetrík cez dolinu, milá, poviem ti novinu: kde sa ľudia zhovárajú, všade nás dvúch ovrávajú. Prší dáždik, padá rosa, môj milenký, nebojmo sa; čoby sme sa mali báti, ktože nám smie zakázati? Ač všetko slúchať budemo, my sa milovať budemo; pusťmo všetko mimo uši, nám sa milovati sluší. Ja som švárny, ty si šumná, mám dom jedon a dve humná, k tomu štyri kone vranné, že je radosť hľadeť na ne. Ja som pekný, ty si krásna, to byť môže láska šťastná; by smo sa my neľúbili, bola by to strela jasná. Na vínovej ratolesti môžeš sladko hrozno jesti; tak i pri mladej osobe spravíš dobrú vôľu sobe.

Sušil 0510 | Ej pravim synku pravim tobě (5%)
Ej, pravim, synku, pravim tobě, esli ci je zle, naprav sobě. Ja sem sobě uminila, aby sem cě opuścila. Milovalach cě z upřimnosci, podezřelach cě v něpravosci; pomni, synku, pomni na to, že cě Pan Bůh stresce za to. Smutny budzěš, plakać budzěš, dy mne s inšim vidzěć budzěš, jak se budzěm namluvaci a z tebe se vysmivaci. A jak ja půjdu do kostela, přes tve srdečko půjdzě střela, půjdzě střela, litovani pro falešne milovani. A jak ja budu u oltaře, tam nam pan farař ruce svaže; svaže nam jich z puhej lasky, rozvaže nas Bůh něbesky. A jak půjdu od oltaře, svić ty, měsičku, jasna zaře, jasna zaře i slunečko, pocěš, Bože, me srdečko.