Sušil 0098 | U kostela na kopečku

239 words

Sušil 0098 | U kostela na kopečku (100%)
U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista.1) Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati.2) Hospodáři nastávajú, ve svátek hnůj 3) vozívajú. To mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá. U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Včil mládenci nastávajú, do mší svátých v karty hrajú. To mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá.4) U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Hospodyně nastávajú, ve mši svatú pekávajú;5) to mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá. U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Nemožu, matičko, spáti, ani se sníčka dobrati. Včil panenky nastávajú, do mší svátých vínky vijú;6) to mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá. U kostela na kopečku, na zeleném na trávníčku kolébala Panna čistá, kolébala Pána Krista. Nynej, nynej, synu milý, trpíš viny pro křesťany. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Včilej děti nastávajú, Otčenáše zaspávajú; to mě bolí, to mě sadá, to všecko do mých ran padá.

Sušil 2358 | Imala sam miloga kod ruoža lipoga (21%)
Imala sam miloga kod ruoža lipoga, tr mi nisu dali sidat puolag něga. Sada imam jednoga, tr mi ni, Buože, drag, ani nisam mogla od tuge zaprit vrat. Kadbi te, moj ljubi, kadbi te sbatrila, veru bi za tobum va Dunaj skočila. Va Dunaj, va Dunaj, va široko more, kad by te sbatrila, drago srce moje.

Erben 7/057 | Slyším zvony zvoniti (19%)
Slyším zvony zvoniti. Vidím, vidím Krista pána nábožně mši svatou sloužili. Všecky dušičky k němu jdou: a já hříšná taky půjdu, z té studánky píli budu, kde se Kristus pán umýval, šeredného ďábla zaklínal. Vstal pán Ježíš s svého lože, vzal na sebe svoji komži, ohledal svých pět svatých ran, ty jsou mu tuze krvácely. Přišla k němu jeho milá Matka, začala jeho ran želeli. „Ach nežel, má znejmilejší Matičko! neb jsou ty rány darovany pro hříšníky pro křesťany.“

Bartók III 1165c | A ti tisa už tie čaši (14%)
A ti, tisa, už tie čaši nastávajú

Smutný 01/037 | Smutné časy nastávajú bude vojna (14%)
Smutné časy nastávajú, bude vojna

Sušil 0169 | Žalostné kvílení rozmilí křesťané (12%)
Žalostné kvílení, rozmilí křesťané, přesmutné loučení Panenky Marie s synáčkem svým nejmilejším, k hrozným mukám odsouzeným; k smrti se ubírá, žalostí omdlívá. »Matičko má milá, moje potěšení, hodina nastává smutného loučení. Již já musím na smrť jíti a hrozné muka trpěti; již se s tebou loučím, Bohu tě poroučím.« Synáčku můj milý, mé srdce rozmilé, ach, neopouštěj mne, matičky své milé. Rozpomeň se na mou lásku a na mou lítost mateřskou, neb nemám žádného krom tebe samého. »Matičko má milá, nemůž jinak býti, my se již musíme spolu rozloučiti. Již mě Jidáš židům zradí a mě falešně políbí, budou mě vázati, po zemi smýkati.« Synáčku můj milý, nech mne s tebou jíti, já volím za tebe ty muky trpěti. Stokrát chci raděj umříti, než bez tebe živa býti, mé srdce rozmilé, ach, k sobě vezmi mne. »Ach, to musí býti, matičko má milá, láska má mne nutí, Otec toho žádá. Všechen svět mám vykoupiti a smrti věčné zbaviti. K smrti se ubírám, tebe zanechávám.« Žalostná já máti, již sem opuštěná, již vidím synáčka, jak v krvi omdlívá, po všem těle sbičovaný a trním korunovaný, kříž přetěžký nese, bolestí se třese. Synáčka milého na kříž jsou přibili, když vypustil ducha, kopím bok prohnali; jak já nemám smutná býti, nad synáčkem omdlévati! Ze všech ran krev teče, pro tebe, člověče. O, hříšný člověče, vezmi si do srdce mého syna rány, mé velké trápení! Budeš-li to rozjímati, máš věčnou slávu dostati, budeš s mojím synem až na věky. Amen.

Sušil 0110 | Vyšla hvězda na kraj světa (12%)
Vyšla hvězda na kraj světa, osvítila do půl světa. Nebyla to hvězda jasná, než to byla panna krásná.1) Šla Maria, šla plačící, syna svého hledající. Přišla tě tam na údolí, nalezla tam Apoštoly. A vy, milí Apoštoli, co jste smutní, neveselí? My sme smutní, neveselí, že sme Krista neviděli. Neviděli, neslyšeli, jak ve čtvrtek při večeři. Když chléb lámal a rozdával a svou svatou krev nám dával. Jezte, píte, pamatujte, této noci mne ztratíte. A jak bylo po večeři, hned ti židi Krista jali. Octa, žluči nastrojili, na dřevo kříže přibili.2) Maria to uslyšela, hned pod svatý kříž běžela. A tam stála a plakala,3) kde ta svatá krev kapala. Kde ta svatá krev kapala, všady růže prokvétala. Co tu, matičko, stojíte, tak přežalostně hledíte? Jak tu nemám smutná státi, nad synáčkem naříkati! Když z něho krev svatá stříká; což jest ta bolest veliká! Sstup, můj synu, s kříže dolů, já za tebe trpět budu. Neplač, neplač, milá máti, třetího dne volím vstáti.4) Já netrpím za žádného, jen za hříchy světa zlého. A já trpím za křesťany, aby v pekle nezůstali. V pekle pálí věčný plamen, uchovej nás, Kriste. Amen.

Sušil 0121 | Horo krásná spanilá (12%)
Horo krásná, spanilá, kde přebývá Maria, jak jsi krásná k milování, Svatohorská Maria! Uslyšel sem krásný hlas, jak Maria volá nás: Poďte ke mně, moje děti, přišel čas, již přišel čas. Ti ptáčkové spanilí chválí Pannu Marii; zezulenky libým hlasem cukrují, aj, cukrují. Poutníčkové rozmilí, pozdravujme Marii, čisté srdce Boží matce darujme, o, darujme. O, převzácný klenote, nejkrasší na tom světě! Kdo tebe má, ten se s tebou jako v nebi raduje. Slyš, matičko, volání, pros za věrné křesťany, by se ráčil Bůh smilovat nad námi, ach, nad námi! Vypros nám požehnání, o, Svatohorská paní, ať víra, náděje, láska přebývá mezi námi. Zvlášť se rač přimlouvati, když budem umírati, bychom hodně tělo Páně přijali, ach, přijali.

Sušil 2215 | Vinšujem vam ščesti zdravi (9%)
Vinšujem vam ščesti, zdravi, svate Boži požehnani. Požehnani toho domu, co dobreho, všecko k tomu.1) Nesem vam dobru novinu, dal Pan Bůh ščastnu hodinu, Panna syna porodila, panenstvi neporušila. Porodila ho v Betlemě, mezi hovady na seně, duchem svatym ho počala, nynej, nynej mu zpivala. Zpivali jemu anděle svate pěsničky vesele. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam na koně daři.2) A vam, pani hospodyně, ať se vam daři na svině, a ať mate kravy dojne a po nich užitky hojne. Kravy se budu těliti. svině se budu prasiti, kury, husy budu něsti, budětě mět všeho dosti.3) Kera je dobra matička, da nam kusek makovnička, a da nam toho kolače, ať nam to ditě něplače, kery poctivy mladěněc, da nam groš česky na věnec; esli nam da o groš více, to buděm mět na střevice.4) Kery nam nic něchce dati, ten penize s miškem ztratí a dostaně zlu odměnu, škaredu, dudlavu ženu.5) Zla žena je ďura v střeše, a dy prši, všudy teče. Kera poctiva děvečka, da groš bily do pytlička, esli nam da o groš vice, to buděm měť na střevice. Kera nam nic něchce dati, ta se němini vdavati a dostaně zlého muže, co z ni budě dřiti kuže. Amen, amen, ať se staně, ať se nam to nědostaně takoveho zleho může, ať nam nědře naše kůže.6)

Sušil 0524 | Hlavěnka mě bolí (9%)
Hlavěnka mě bolí, srdečko ve mně hrá, že můj šohajíček jinó panenko má. Jinó panenko má, jiné dary nosí, a já mám náděju, že se mě naprosí. Že se mě naprosí, na kolínka klekne, nebude na tom dosť, ješče klobók smekne. Nesmeké, synečku, nesmeké klobóka, ať lidi neřeknó, že jsu Boží muka. Že jsu Boží muka, co na poli stojí, že za mnó pacholek černovoké chodí.

Sušil 1464 | Stojí v poli Boží muka (9%)
Stojí v poli Boží muka, Krista Pána pravá ruka, pozdravuj ji, duše má, abys byla spasená. Rač nás, o, Pane, chrániti, v naší práci posilniti, ať se šťastně vrátíme a se spolu shledáme.