Černík 1908 / 039 | Keď som bol

21 words

Černík 1908 / 039 | Keď som bol (100%)
Keď som bol malučký pacholíček, stúpl mi koníček na malíček, a mňa včiloj prstok bolí, už sa mi, Bože mój, nězahojí.

Sušil 1063 | Za naším humnem hajíček (48%)
Za naším humnem hajíček, porúbal som sa v malíček. Porúbal som sa, moje srdenko, v malíček.1) Porúbal som sa, bolí mia, přijde má milá, zhojí mia. Keď mi ho milá vázala, žalostně nad ním plakala. Neplač, má milá, žalostně, šak mi malíček zarostně. Ej, narostně on, narostně, jako travěnka na mosce.2) Jak něnarosce, zahojí, šak mia malíček něbolí.

Galko 1/256a | Naninko, ty si trucovitá (24%)
Naninko, Naninko, ty si trucovitá, kebys’ bola moja, [: bola by si bitá. :] Bola by si bitá s tou lieskovou juli, že ti tá tvoja mať [: za rok nezahojí. :] Za rok, za dve letá bude z tebe žena, a ja budem nosiť [: šablu i remená. :] Šablu i remená, bôty viksovanie, spomeň si, Naninko, [: na mé milovanie. :] Na mé milovanie, na moju dobrotu, že som k vám chodieval [: každučkú sobotu. :] Každučkú sobotu, sedem ráz prez týždeň, môžeš dobre vedieť, [: bolo to každý deň. :]

Galko 1/256b | Anička, ty si trucovitá (24%)
Anička, Anička, ty si trucovitá, kebys’ bola moja, [: bola by si bitá. :] Bola by si bitá s tou lieskovou juli, že ti tá tvoja mať [: za rok nezahojí. :] Za rok, za dve letá bude z tebe žena, a ja budem nosiť [: šablu i remená. :] Šablu i remená, bôty viksovanie, spomeň si, Anička, [: na mé milovanie. :] Na mé milovanie, na moju dobrotu, že som k vám chodieval [: každučkú sobotu. :] Každučkú sobotu, sedem ráz prez týždeň, môžeš dobre vedieť, [: bolo to každý deň. :]

Erben 5/305 | Nanynko Nanynko! (24%)
Nanynko, Nanynko! ty jsi trucovitá: kdybys byla moje, bejvala bys bita. Bejvala bys bita to lískovou holí: že tě tvá matička za rok nezahojí! Za rok nezahojí, ani za dvě léta: abysi věděla, že půjdu do světa. Za rok, za dvě léta bude z tebe žena, a já budu nosit šavli u řemena. Šavli u řemena, boty šněrovaný: abysi zpomněla na mé milování. Na mé milování, na moji dobrotu, že jsem k vám chodíval každičkou sobotu. Každičkou sobotu – sedumkrát za tejden: abys to věděla, že se víc nesejdem!

Erben 2/549 | Já jsem chudej pacholíček (19%)
Já jsem chudej pacholíček, mám maličko košiliček: má milá se za mě stydí, že mě vždycky v jedny vidí. Nestyď ty se, holka, za mě, já si koupím zejtra na ně: na dvě tenky, na dvě tlusty, však nás pán Bůh neopustí. Třebas já byl bez čepice, jen když já mám hezké děvče; třebas já byl bez klobouku, jen když já mám hezkou holku. Já jsem chlapík ošacenej, kabát pětkrát obrácenej: vem ty si mě, nebo nevem, já mám kabát jenom jeden. Kdybych já byl sedláků syn, což bych já se pěkně nosil, ale že jsem chalupníků, nosím kabát bez knoflíků.

Bartoš 1901 / 1183 | Ani tech ručičék na zemi néni (19%)
Ani tech ručičék na zemi néni, ja ony už ľežá v téj čérnej zemi, co ňa koľébały, k prsom přikłádały, dyž sem był pachoľík, pachoľíček małý. Tá moja gaľánka, tá moja miłá, Veľických úradů za mňa prosiła, puste ho z vojny, on je chudobný, šak sa vám nebrání, je vám povoľný.

Erben 9/010 | Až já umřu (19%)
Až já umřu, co mně dáte? dubovou truhličku, bílou košiličku, to mně dáte. Na tu truhlu slovo boží: aby každý věděl, kdo tu leží. Leží, leží pacholíček, všech hezkých děvčátek milovníček.

Sušil 2021 | Take sem já pacholíček (19%)
Take sem já pacholíček, take sem já béval, take sem já nuvý šate, take sem jich míval. Kabát nuvé papíruvé, galhote slaměný, bote nuvý cibulový, podešve makuvý. A čepico palachuvó, na ňó vtáčí pírko, take sem já chodívával v noce na špacírko.

Sušil 0650 | Hole hole můj kůň vrany (9%)
[: Hole, hole, můj kůň vrany, :] kostečkami vykladany. Co sem na nim jezdivaval, sveho ščesťa pohledaval. Měl sem ščesti i něščesti, potkalo mne děvče hezky. Děvče hezske, černooke a malučke, něvysoke. Začal sem se vyptavati, ma-li chuť se vydavati? Musiš byť ma, bys něchtěla, půjděm spolem do kostela. A v tym našim kosteličku podamy sobě ručičku. Ona prosi, že by rada, ale ji maměnka něda. Ale tatiček něbrani, esli je šuhajek švarny. Šuhaj švarny, černooky a malučky, něvysoky.

Sušil 0986 | Štyry mile lesa (9%)
Štyry mile lesa, lesa březoveho, vyprovoď mě, moja mila naprostřed do něho. Ja bych cě vyvedla ba i přez celučky, ale se cě, synku, bojim, bo jsi je malučky. Bojim ja se, bojim synečka maleho, aby mi něukrad věnka zeleneho. A ty sobě mysliš, žech ci věnek ukrad, jak jsi včeraj šla na vodu, do studně ci upad. Sahaj ho, děvucho, pravu ručku do dna, ježli ho dostaněš, to ho buděš hodna. Dostala, dostala, ale už něcely, bo už ty červene kvitka z něho uletěly.