Černík 1908 / 248 | Pálené

26 words

Černík 1908 / 248 | Pálené (100%)
Nápěv: č. 28. Pálené, pálené, šak ťa ráda pijem, keď ťa mám zaplacic, za dvére se skryjem. Pálené, goralka, zradzila šohajka, a šohaj dzievenku za malú chvílenku.

Smutný 01/051 | Rozšir se stromečku pod teba sa (35%)
Rozšir se stromečku pod teba sa skryjem

Sušil 1202 | Otvíraj ženichu (24%)
Otvíraj, ženichu, otvíraj své sklady, pili by gořalku ty vlachovské baby. Otvíraj, ženichu, otvíraj pivnice, jak nemáš gořalky, daj aspoň zelnice. Bude-i gořalka, budem pit z pohárka, bude-i vínečko, budem pit ze žbánka. Co sa ty, ženichu, před námi zdaluješ, že ty tej ženičky od nás nekupuješ? Co sa ty, ženichu, před námi schováváš, že ty tej ženičky od nás neodbíráš? Daj ty nám, synečku, daj ty nám skleničku, až my sa napijem, dáme ti ženičku. Až my sa napijem, Bohu poděkujem, Panence Marii za to dobrodiní.

Bartoš 1901 / 1203 | Dybych byla ptáčkem (24%)
Dybych byla ptáčkem, jako sem panenkou, [: vyletěla bych do pole dost malou chvilenku. :] Dyž bys vyletěla, kam bysi letěla ? [: Letěla bych za armádou, co můj milý dělá. :] On tam nic nedělá, on se tam dobře má, [: napojí svého koníčka z nového vokova. :] Dyž koně napojil, sám sebe přistrojil, [: připjal palaš a ostruhy po špacírách chodil. :]

Bartoš 1901 / 0116c | U Viškova rovina (24%)
[: U Viškova rovina, je tam pěkná hospoda. :] [: Přijeľi tam pánové, dva přešvarní hudcové. :] [: A vy paní šenkýřko, naľéte nám vínečko. :] [: Počkéte jen chviľenku já zavołám Kačenku. :] [: Kačenka víno nese až se jí ruka třese. :] [: To od saméch prsteňů, złata, drahéch kameňů. :] [: A vy pani šenkýřko, je-ľi to céra vaša? :] [: A to néni céra má to je céra kópená. :] [: Za devět porcí sena, a za štyry toľary.:] [: Co bych já jí sľíbił dať, esľi se mnó pude spať? :] [: Sľíbím já jí na šaty štyry złaté dukáty. :] [: Běž, Kačenko, łůžko stłať, ten pán pude s tebó spať: :] [: Kačenka přes prah kročí ten pán hneď za ňo skočí. :] [: Ne tak, ne tak, rajtaru, já su z hrubýho rodu. :] [: Si-ľi z rodu hrubýho, menuj nám otce svýho! [: Můj otec je Bávorské, ménem Moravan české. :] [: Ten má dům mramorové, a zlatém pokrévané. [: Di, šenkýřko, na stranu, já ti zapłatím stravu. :] [: De šenkýřka na stranu, husár jí zeťáł hłavu. :]

Sušil 1883 | Chvala Bohu ma ženičko žes za (24%)
Chvala Bohu, ma ženičko, žes za mnu přišla, čili tě tu matka boži sama přiněsla? Dy si přišla, tož tu buď, zaplatiš tu za mne dluh; mně gořalka lepši svědči než na poli pluh.

Černík 1908 / 211 | Lúbjá sa mi (12%)
Nápěv: č. 15.) Lúbjá sa mi, lúbjá ty ménečka troje, Jurkovo, Jankovo, aj, šuhajko, tvoje. Jurkovo, Jankovo zapšem do lístečka a tvoje, šohajko, do svého srdečka.

Černík 1908 / 207 | Počkaj ty len (12%)
(Nápěv: č. 67.) Počkaj ty len, milá, šak ci budze jaksi, až já doněsem cedulenku v kapsi. Cedulenku v kapsi, péro za šoráčkom, budzeš, milá, vedzec, že už som vojáčkom. Voják som já, voják, aj budzem vojáček, a ty si prichystaj pekný povijáček. Pekný povijáček z bielého harasu, čo budzeš kolébac šohajovu krásu.

Černík 1908 / 243 | Ach Bože (12%)
Nápěv: č. 106. Ach, Bože, rozbože, ešče jednúc Bože, ej, skoro-li mi Pámbu z téj bídy pomóže? Pomož, Bože, pomož ten rok prerokovac, e, veru mi něbudze žjaden rozkadzovac. Rozkadzuje jeden, rozkadzuje druhý, ej, a mňa, něbožjatko, poljévajú suzy.

Sušil 0211 | (Nápěv předešlý (7%)
(Nápěv předešlý) Co sa stauo v nově ve Gbelech městečku? Zabiu Jura Karman svoju frajirečku. A jak on ju zabiu, na Boha zavouau: Frajirečko moja, co sem ti uděuau! Nenamúvau sem ťa uahodnými suovy, než sem ťa namuviu brúsenýma noži. Pícheu on ju, pícheu do pravého bočka, z tej rany vykvetua červená růžička. Pícheu on ju, pícheu pod její srdečko, z tej rany vyrůstuo zelené perečko. Pícheu on ju, pícheu pod její bíuú tvář, z tej rány vyrůsteu červený tulipán. Má mamičko miuá, dost je mauá chvíla, dosť je mauá chvíla, co sem s váma byua. Už Aničku nesú s pannami muádenci 1) a Juřenka vedú kati k šibenici. V tém holickém poli šibenice dvoje, pohledni, Juříčku, keré budú tvoje? Na keré mia dajú, na tech budu visat, bude mně z huavy mej tulipan prokvitat.

Erben 7/048 | Napěv (7%)
(Napěv 621.) Šel jest pán Bůh, šel do ráje, Adam za ním, poklekaje. Když do prosíred přicházeli, pravil pán Bůh k Adamovi: „Se všech stromů požívejte, s jednoho jen zanechejte, Který stojí prostřed ráje, modrým kvítkem prokvétaje.“ Učinil se ďábel hadem, podved Evu i s Adamem. Utrh jabko velmi prudce a podal je Evě v ruce. Eva vzala, okusila, s Adamem se rozdělila. „Jez, Adame, jez to jabko, což jest po něm velmi sladko!“ Tak se oba prohřešili, z ráje ven vyhnáni byli. Dal jim pán Bůh po motyce a poslal je na vinice. „Jděte, jděte a kopejte, chleba sobě dobývejte!“ Než se chleba dokopali, dost se oba naplakali. Tu máš, Evo, z tvého smíchu, teď jsme padli oba k hříchu atd. Zpívá se obyčejně při hodech svatebních, když před nevěstu na stůl postaví strom, kdež na způsob písní církevních slohami těmito se končí: Kriste pro tvé umučení dej nám hříchů odpuštění, At nás nežže věčný plamen, zachovej nás, Kriste. Amen. Na Slovensku touž píseň zpívají chlapci, od vánoc až do nového roku s hadem chodíce.