Černík 1908 / 243 | Ach Bože

Text: 
Nápěv: č. 106. Ach, Bože, rozbože, ešče jednúc Bože, ej, skoro-li mi Pámbu z téj bídy pomóže? Pomož, Bože, pomož ten rok prerokovac, e, veru mi něbudze žjaden rozkadzovac. Rozkadzuje jeden, rozkadzuje druhý, ej, a mňa, něbožjatko, poljévajú suzy.
Page: 
163
38 words

Podobné písně

Černík 1908 / 243 | Ach Bože (100%)
Nápěv: č. 106. Ach, Bože, rozbože, ešče jednúc Bože, ej, skoro-li mi Pámbu z téj bídy pomóže? Pomož, Bože, pomož ten rok prerokovac, e, veru mi něbudze žjaden rozkadzovac. Rozkadzuje jeden, rozkadzuje druhý, ej, a mňa, něbožjatko, poljévajú suzy.

Černík 1908 / 008 | Chodzi rychtár (23%)
[: Chodzí rychtár po dzedzině, :] chlapcom rozkadzuje. [: Pójce chlapci travu kosic, :] sniežek poletuje. [: Já mám kosu nakovanú, :] já mám kosu ostrú. [: Ona kosí, lebo mosí :] zacelinku drobnú.

Bartoš 1901 / 0883 | A (16%)
a) Pojeď hoľečku, pojeď, kupečku, prodáme my ti tú jałúvečku. Tá jałúvečka nebude drahá, dá-ľi Bůh, na rok bude z ní kráva. b) Ode dveří poskakuje, štyry groše vytahuje. Štyry groše pěkné bíłé, mé srdečko roztomiłé. c) Aj toho my chceme, (nebo: Toho my chcem toho) co má čérnú hłavu a na ní kłobúček, vonicu voňavú. d) Aj toho my chceme v čepici, v čepici, co by sa zaľíbił děvčici, děvčici. e) Pojeď, kupečku z Brna, podražiła nám vľna; tá bíłá po patáku tá černá po dukátu.

Bartoš 1901 / 0819 | I usnul jsem pod stromečkem (15%)
I usnul jsem pod stromečkem, byla malá chvílčička. Zde jsem spatřil rasidenci, kde přebývá Matička. Probudím se a uhlídám Marie krásný obraz: Pojďte ke mně, milé děti, já Syna prosím za vás. Tu jsem radostí naplněn, přednáším to všem lidem; poďme Matku Krista prosit, ať do bídy nepřijdem. Ty jsi Krista Pána matka, kdo tě věrně požádá, ze všech bíd a protivenství pomáháš věrně ráda. Panny, poďte, vínky vijte, darujte je Matičce, ’ a to pobožný růženec, modlete se ze srdce, A co pak vy, mládencové, Marii darujete? čisté srdce, Krista matce s ochotností věnujte. Vy sirotci opuštění, na vás je těžko hledět, nech kdo, jak chce souží těžce, všecko musíte trpět. A vy vdovy opuštěné, vy nemáte zastání, poďte s mládenci, pannami — do Křtin k Panně Marii. Prosme Boha, manželové, by se ráčil smilovať, naše dítky i příbytky ode zlého zachovať. Popros Syna, Matko milá, když budu míť z světa jíť, abych se moh z hříchů vyznať a tvé jméno oslaviť.

Erben 3/169 | Poslechněte lidi málo (15%)
Poslechněte lidi málo, co se je před lety dálo, kterak jedna svatba byla, moc diváků přivábila. Ženich ten byl z Chudé Třídy, a nevěsta z Ženské Bídy, prohlášeni jsou v Jekově a oddáni v Nebylově. Družba ten byl z Drbalova a mládenec z Vyhnanova, družka byla ze Strojetic a kuchařka od Odřetic. Piva, vína bylo dosti, každý pil po své libosti; a když po obědě bylo, všecko se to k tanci mělo. Na skřipky hrál od Šumavy, a na šalamaj z Vratislavi; a na trouby co troubili, od Mrázova kdesi byli. Ze Strakonic byl s dudama, od Trhanova s kobzama, s trumarínou od Dobřína a s kejdama z Kokořína. Frkoč foukal jeden z Lomu: divili se lidé tomu, kde jsou takovou čeládku shledali k tomuto sňatku. Bylo jest to hodování, přes příkopy tancování! Rozešli se po tom čase – nevím, kde se sejdou zase.

Černík 1908 / 070 | Maryš moja (12%)
Maryš, moja Maryš, čo má telko moříš, ej, prečo mi, Marynka, dverí něotvóríš, ej, dveří něotvóríš? Otváraj, otváraj, lebo hore stávaj, ej, sceš-li moja býci, s iným něsadávaj, ej, s iným něsadávaj. Ona otvárala, na mňa ništ nědala, ej, já som sa oženil, ona něvydala, ej, ona něvydala. Vydám sa já, vydám, veru sa já vydám, ej, veru si já telko rozkadzovac nedám, ej, rozkadzovac nedám, Vydám sa já, vydám, prevelice ráda, ej, ako je to pekné, keď je žena mladá, ej, keď je žena mladá.

Bartoš 1901 / 1041 | Svaté Jene Nepomucké pros za nás (12%)
Svaté Jene Nepomucké, pros za nás, e s tó svató Kateřenó zachraň nás, nebo se nám jož zle vede, pošlete nám pomoc z nebe na te naše páne, zlomte jim hrtáne. Správec ráno bjehá, hřeši po dvoře, napřed vežhral jož žbán vína v komoře, a jak k němu sedlák vkročí, tak se mo jož hlava točí, to ho začne proklínat, vezma hulko biřmovat. Pudkrabi je cezozemec z Moščenic, dež k nám přešil, ani nemněl pár střevic, jak on se vám včelka boči, a rosol mo teče z oči, je pes zobaté, glgon proklaté. Na robotě s karabáčem tancoje a té chase po zádech s ňém bobnoje, ješle mo nekdo zavrči, tak ho šmikne, až zabrčí, zavolá hned drába, dá mo mastit záda. Na drába já ani nechco žalovat, déte si ho rači zrovna malovat, jož si ho čert poznamenal, rožkama ho obdaroval, on mo neonde, sám k němo donde. Ten pan hrabje só tak zrovna jak oni, každé krécar jož mo zdaleka voni, jdeš-le k němo žalovat káže tě osla osedlat; nezaplatiš hned, mosiš na něm jet. Ve Dřimale ste podmistrem toli let, přece čerta rozomite, leda klet, tolkrát ste do Brna chodil, přeci ste nic nevesódil, moc ste otratil, nic nezaplatil. To trampoto jož dyle snyst nemužem, rač k našemo Jozifkovi me pudem, on nám zajista pomuže, hodi te kloke do lože e s tém Dřimalem, šak je čert po něm. Svaté Jene k té psotě nic neřikáš a nám našo kužo odřit rač necháš; co sme tě naprosele, ten tvuj oltář okrášlele, a te přeci spiš, nás neveslešiš!

Černík 1908 / 064 | Vezmi mňa šohajko (11%)
Vezmi mna, šohajko, hudzem fa posluchač, aj tvoju mamičku dobré opatrovat*. Navarila bych jéj kyseléj polievky, nadrobila bych jéj trecirockéj kůrky. Tak bych jéj vedzela dobré rozkadzovac, až by mi mosela ploty preskakovac.

Sušil 0606e | Už mi tak nebude (11%)
Už mi tak nebude, jak mně bývávalo, dyž mně to slunéčko jasně svítívalo. Už mně tak nebude, jak mně bylo kdysi, dyž mě nosívával můj koníček lysý. Svítilo mně slunce v malónké chalópce, už mně svítit nechce, nech svítí komu chce. Svítívával mi tam přejasný měsíček, včilé mi zarůstá k mé milé chodníček. Zarůstá, zarůstá drobnó jetelinó, že sem se podíval na děvečku jinó.

Černík 1908 / 045 | Lopenické vršky (11%)
Lopenické vršky malé něbudzeš ty, dzievča, moje, něbudzeš mi rozkadzovac, ani, ani mojich čižem rozvjazovac.

Sušil 0885 | Ešče se tě jednúc zoptám (9%)
Ešče se tě jednúc zoptám, kolikrát ešče přijiť mám. Choď, synečku, choď do jara, ež bude modrá fiala. Choď, synečku, choď do zimy, ež do svaté Kateřiny. Choď, synečku, choď do roku, do hranického jarmaku. Na jarmaku kup střevíce, po jarmaku nechoď více.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu