Bartoš 1901 / 1034 | A dyž příde to přemiłé vesno

77 words

Bartoš 1901 / 1034 | A dyž příde to přemiłé vesno (100%)
A dyž příde to přemiłé vesno, už je tomu sedľákovi těsno, nemá semena, ovsa, jačmeňa, už je tomu sedľákovi běda. A dyž příde o veľikéj noci, tłuče sedľák na židáka v noci, tłuče na dveři: Žide otevři, pomož ně s penězi! A dyž příde o svatéj Anně, dyž si sedľák svého žita nažne, ide na pivo, kłobúk na křivo, už je tomu sedľákovi dobře. Pohanky nám chybiły, jačmeně nezrodiły, máło je zemňáků, přibude nám toho roku žebráků.

Bartoš 1901 / 1033 | Dyž sa trefí o veľikéj noci (38%)
Dyž sa trefí o veľikéj noci, sedľák ide k hoferovi v noci; tłuče na dveře, stávaj hofeře: Já ťa prosím, požčaj ně peníze. A dyž přijde až při sv. Jáně, dyž si sedľák už žitečka nažne, tu jde na pivo, kłobúk na křivo: Podívaj sa ty hofeře na mně.

Bartoš 1901 / 1035 | Vždycky se ten sedláček diví (31%)
Vždycky se ten sedláček diví, kterak se ten chudobný živí, počkaj, sedláči, však ti vyskáčí z komury koláči. Když přijde o svaté Anně, již si ten sedláček nažne, on sobě břaňká, na křivo baňka, že má koláče. Když přijde s velké noci, jde sedlák na hofera v noci, tluče na dveři: Bratře, otevři, založ mne penízi!

Sušil 1499 | Jak živi budeme (23%)
Jak živi budeme, dyž nenasejeme tvrdého obroku, nebude nám, na mú věru, do skoku.1) Pohanka chybila, réž se nezrodila, po mále zemáků, přibude nám ve Březnici žebráků.2) Já když idu polem, ohledám sa kolem, zhlédnu-li obrajty, a on už byl, na mú kušu, za paty. Já sem celý ztvrdnul, jak mi obrajt strhnul tu háru ze zádů, dalo mi to, na mú kušu, do hábů. Obrajt také ztvrdnul, kamarád mu vtrhnul po zádoch kyjákem, zdrhali sme dolů grúněm s tabákem.

Sušil 1462 | Dycky sa sedláci ptajú (14%)
Dycky sa sedláci ptajú, jak sa ti hofeři majú; počkaj, sedláče, šak ti vyskáčé z komory koláče.1) A dyž je po velké noci, jde sedlák na hofera v noci; tluče na dveři: Bratře, otevři, založ mne penězi. A dyž je po svatej Aně, když sobě sedláček nažne, jide na pivo, klobúk má křivo, jak je mu to snadně!

Erben 5/103 | Slávo sladovnická! (12%)
Slávo sladovnická! kam se’s poděla, která před třemi sty lety se skvěla: sláva jako tráva pomalu vadne; Bohu povědomo, jak dále bude! Nyní se ve světě takto spatřuje: když který řemeslo kam přivandruje, sládek ho rád vidí – to se musí říct: ne-li když přibude, aspoň když jde pryč.

Bartoš 1901 / 0584 | Za naším huménkem vyrosteł strom (12%)
Za naším huménkem vyrosteł strom, do falešnéj łásky uderił hrom, bíje, tłuče, jak do dubu, už já téj gaľánky mět nebudu.

Bartoš 1901 / 0444 | Ked já půjdem k vám (12%)
Ked já půjdem k vám, na píščełku hrám a ty moja miłá moja roztomiłá, stroj sa ke dveřám. Ked já půjdem k vám, nepůjdem já sám, ľez já půjdem z ľudmi, moja miłá, sľub mi haňby nerob mi. Ked půjdem od vás pérečko mi dáš, červenú pantľičkú rozmarýn, růžičku za kłobúk přivaž. Na-še dvérka vr-zu -ga-jú, a já jich za-Fé-vám.

Erben 6/003 | Běda nám běda! (11%)
Běda nám, běda! koupil nás Breda: z bohatejch sedláků nadělá žebráků, běda nám, běda!

Bartoš 1901 / 0497 | Přišła pro něho (9%)
Přišła pro něho gaľánečka jeho, aby jí šeł zaseť štvrť žita jarého. Štvrť žita jarého půł štvrti pohanky, a to si vypůjčíł od svojí gaľánky.

Sušil 1598 | Stojí hruška v širém poli (9%)
[: Stojí hruška v širém poli, :] v širém poli. Pod tou hruškou Dunaj běží. V tom Dunaji troje ryby. Kdo ty ryby lovit bude? Lovil on je jen Jozef sám. Maruška mu nadháněla. Vylovil si rybu štiku. Přineslu ji před svou matku. Hádej, matko, co v tej rybě? V tej rybě je zlatý prsten, v tom prsteně drahej kamen. Skroz ten prsten tráva roste. Po tej trávě pávi chodí. Kdo ty pávy pásti bude? Páslu on je jen Jozef sám. Maruška mu nadháněla. A ty nedej do pšeničky! A já nedám do pohanky. Spolu pásli, spolu hráli. Aj jsou všechno proso spásli. A ty budeš louky sícti. A já budu věnce víti. Věnce vila skroz modrej květ. Že je Jozef Nováků zet.