Bartoš 1901 / 1357 | Debech já věděla co můj milé

28 words

Bartoš 1901 / 1357 | Debech já věděla co můj milé (100%)
Debech já věděla, co můj milé dělá, poslala bech já mo [: do hrnečka zelá, aj! :] Do hrnečka zelá na miso krajanců, ja habe von mě vzal [: v nedělo do tanco, aj! :]

Sušil 1941 | Aj ženy ženy poraďte ženy (47%)
Aj, ženy, ženy, poraďte, ženy, já zlého muža mám; a on mě bije, velice pije, co si s ním počat mám. Vyjdi do pola, natrhaj zela,*) zela králového, jak ho okusí, hned umřít musí do dňa devátého. A jdi na pole, nařež cibule, pod oči si namaž, aby neřekli lidé klebetní, že ho neráda máš. Cibulu plela, oči si třela, smutně naříkala, pod starú švestku na starém došku, tam ho pochovala.

Erben 2/276 | Oči černé oči (46%)
Oči, černé oči, jak černá trnečka: dala bych vás vařit na noc do hrnečka. Na noc do hrnečka, do vlažnej vodičky: aby nešidily chudobnej dívčičky! Chudobná děvečka nic jiného nemá, nežli tu poctivost, kterou si zachová!

Sušil 0174 | Ach můj Bože z nebe (6%)
Ach, můj Bože z nebe, Bože na výsosti! [: Dal se mně syneček :] do těžké nemoci. Debech já věděla, že homře za Prahó, dala bech mo dělat trohlo bramoruvó. Trohlo bramoruvó, z rozmarýno věnec, habe každé věděl, že bel můj mládenec. Jož teho mládenca po krchově nesó, jeho némiléší za ňém k hrobu vedó. Jož toho mládenca do hroba dávajó, jeho némiléší vodó homévajó. Jož teho mládenca do hroba vložili, jeho némiléší dvá vod hroba vedli. Do kapcečke sáhla, tolárek vetáhla, tem malém žáčkovém po jedném dávala. To máte, žáčkové, za vaše slóžení, že ste poslóžili mýmo potěšení. Pochovali ste mně z červené růže květ, ten mně bel miléší nežle ten celé svět.

Sušil 0783 | Před našém je jaloveček (5%)
Před našém je jaloveček; kdo ho sázel? Můj syneček. Von ho sázel, zalíval, habe se mo hojímal. Ne tak, ne tak, můj synečku, nezalívé jalovečku;1) dyž já půdu z hospode, píchno si ho do nohe. Můj střeviček hrubě tenké, píchno si ho do noženke; vona be mě bolela, tancovat bech nemohla. Já nakópím drahé masti, dám nožence vod bolesti; vona se tě zahojí, dá-li Pán Bůh, v neděli.

Bartoš 1901 / 0601 | Neviděl sem mó Nánynko jak v (5%)
Neviděl sem mó Nánynko jak v nedělo večír, dež sem se s ňó před našéma na kopečko lóčil. Lóčil sem se za měsíčka, ruko sem hí podal, s Pánem Bohem, má Nánynko, falešnosť sem poznal. Aj dobró noc, aj dobró noc, hale ne na věčnosť, habe se nám udobřila ta naše falešnosť.

Sušil 0939 | U brněnské Boží moke (5%)
[: U brněnské Boží moke :] [: klečí tam šohaj, :] sepňa roke. Přišla k němu jeho milá a ptala se ho, co tam dělá. Nedělám to, milá, mnoho, jenom se modlím Páno Boho. Habe mně dal Pán Bůh ščestí, habech já dostal děvče hezký.

Sušil 1716 | Židenský děvčátka prosím vás (5%)
Židenský děvčátka, prosím vás, vodpuste mně aspoň jedna z vás! Dež já vod vás pudu, modliti se budu za každó panenko otčenáš. Za každó panenko otčenáš, a za tó mó miló růženec, habe každé věděl, habe každé věděl, že sem béval jehí mládenec.

Bartoš 1901 / 1349 | Hezká dívčina přines do mléna (5%)
Hezká dívčina, přines do mléna hodně nebo nic, [: račí dones víc. :] Já to zemelo, mírko nevezmo, jenom tvý srdce [: třikrát vobejmo. :] Mírko mně nevzál, třikrát mně vobjál: habe menáře [: všecke kozel vzál. :]

Bartoš 1901 / 0750 | Svěc měsíčko z vesoka (5%)
Svěc, měsíčko, z vesoka, dež já povandrujo, [: habe milá věděla :] keró já cestó pudo. A pudo já, pudo já kadem je cesta k Vídni, [: kadem formani jedó :] a plný fůre vezó.

Bartoš 1901 / 0103e | Dež vojáček mašíruje (5%)
Dež vojáček mašíruje, své Nánynce přikazuje: habe se nevdávala, tři leta naň čekala, čekala, tři leta naň čekala. A dež belo v třetím roce, šla má milá ku potoce, šla má milá na trávo, do zelenýho hájo, do hájo, do zelenýho hájo. Přišil na ňo mesliveček, požádal jo vo věneček. Já věneček nesmím dat, já jé mosím zachovat, nesmím dat, já jé mosím zachovat. Než bech já věneček dala, rač bech do vodě skočila, do voděnke stodené, to synečko pro tebe, stodené, to synečko pro tebe.