Bartoš 1901 / 0103e | Dež vojáček mašíruje

86 words

Bartoš 1901 / 0103e | Dež vojáček mašíruje (100%)
Dež vojáček mašíruje, své Nánynce přikazuje: habe se nevdávala, tři leta naň čekala, čekala, tři leta naň čekala. A dež belo v třetím roce, šla má milá ku potoce, šla má milá na trávo, do zelenýho hájo, do hájo, do zelenýho hájo. Přišil na ňo mesliveček, požádal jo vo věneček. Já věneček nesmím dat, já jé mosím zachovat, nesmím dat, já jé mosím zachovat. Než bech já věneček dala, rač bech do vodě skočila, do voděnke stodené, to synečko pro tebe, stodené, to synečko pro tebe.

Bartoš 1901 / 0104 | Za horama v černým lese (43%)
Za horama v černým lese, seče trávo hezký děvče. Seče jo tam na dolině, na té panské jetelině. Přišil na ňo mesliveček, polesnýho mládeneček. »Co to, holka, co to děláš, že se ani nevohledáš? Proč bech já se vohlídala, dež sem škodě nedělala. »Te mosíš bet zmordovaná, pod javorem zakopaná.« Než bech se zmordovat dala, rač bech třikrát zavolala. »Aj můžeš třeba štyrykrát, nehosleší ti hani fták.« Dež ponéprv zavolala, alije se zelenala. Dež podruhý zavolala, dóbrava se rozlehala. Dež po třetí zavolala, svýho bratra dovolala. Mlačí bratr to hoslyšel, staršímo to povídat šel. »Hola! bratře, zle je s námi, naša sestra volá v háji. Zapříhnite vraný koně, do háječka pojedeme.« Dež na to lóko přijeli, sestřičko tam neviděli. Spatřili tam meslivečka, polesnýho mládenečka. »Co to děláš, meslivečko, že máš vod krvje šavličko?« Zastřelil sem holubičko, v menářovým vokýnečko. »To nebela holubička, to bela naša sestřička. Te mosíš jít do vězení, kde božího světla není.«

Bartoš 1901 / 0975 | Šle děvčátka na trávo (25%)
Šle děvčátka na trávo, aj, šle děvčátka na trávo to do líšenskýho hájo. [: Viděli tam synečka, aj! :] pásl vranýho koníčka. [: Jedna přišla, hned žala, aj! :] ta drohá přišla, plakala. [: Nežeň milá té tráve, aj! :] nebodó ti jo žrat kráve. [: Proč pak be jo nežrale, aj! :] deť mně maměnka kázale.

Bartoš 1901 / 1181 | Vím já jeden leksum garda unter (19%)
Vím já jeden, leksum garda unter fajer háječek, v tem háječko honka cinka šinka břinka domeček. V tem domečko leksum.vokynka, vekókala honka Nánynka. Přišil tam k ní leksum syneček, červené jak honka hřebíček. »Já ti milá leksum vopustím, já na vojno honka jít musím.« Moje milá leksum Andulka, smutně plače honka náříká. Štere roke leksum čekala, a synečka honka dostala.

Sušil 0623 | Dyž ty pudeš k nám nechodívé (18%)
Dyž ty pudeš k nám, nechodívé sám, vezmi sebó kamarády přes ty pusté vinohrady, hej, hej, přes zelené háj. V zeleném hájo na tě čekajó, čekajó tam pod hruškama železnéma obuškama, hej, hej, tam tě zabijó.1) Dyž mě zabijó, nech mě zabijó, zabijó mě pro Haničko, zakopó mě pod jedličko, hej, hej, pěknó zelenó. Dyž mě zabijó, čím mě přikryjó? Přikryjó mě rozmarýnem,2) pěkném bílém tulipánem, hej, hej, modró fialó.3)

Bartoš 1901 / 1024 | Jelínek se na lóce pase (18%)
Jelínek se na lóce pase, mesliveček se na ňé třese; střelil be na něho, nemůže pro dřevo, vobává se.

Bartoš 1901 / 0819 | I usnul jsem pod stromečkem (15%)
I usnul jsem pod stromečkem, byla malá chvílčička. Zde jsem spatřil rasidenci, kde přebývá Matička. Probudím se a uhlídám Marie krásný obraz: Pojďte ke mně, milé děti, já Syna prosím za vás. Tu jsem radostí naplněn, přednáším to všem lidem; poďme Matku Krista prosit, ať do bídy nepřijdem. Ty jsi Krista Pána matka, kdo tě věrně požádá, ze všech bíd a protivenství pomáháš věrně ráda. Panny, poďte, vínky vijte, darujte je Matičce, ’ a to pobožný růženec, modlete se ze srdce, A co pak vy, mládencové, Marii darujete? čisté srdce, Krista matce s ochotností věnujte. Vy sirotci opuštění, na vás je těžko hledět, nech kdo, jak chce souží těžce, všecko musíte trpět. A vy vdovy opuštěné, vy nemáte zastání, poďte s mládenci, pannami — do Křtin k Panně Marii. Prosme Boha, manželové, by se ráčil smilovať, naše dítky i příbytky ode zlého zachovať. Popros Syna, Matko milá, když budu míť z světa jíť, abych se moh z hříchů vyznať a tvé jméno oslaviť.

Sušil 0977 | Pověz mně synečku (14%)
Pověz mně, synečku, jestli si mě vezmeš, a jesli nevezmeš, vrať zelený věnec. Já si tě nevezmu, věnec ti nevrátím, radši ti, má milá, dukáty zaplatím. Dybys mně zaplatil jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek. Dybys mně zaplatil jak na hrušce listí, ty mně nezaplatíš té mé poctivosti. Zpomeň si, synečku, na přísahu svoju, jak si mně přisahal drža ruku moju. Mělas ty, má milá, na přísahu nedat, mělas ty, má milá, poctivosť zachovat. Podívej se, milá, na tú suchú lindu, až se rozzelená, teprv k tobě přindu! Podívej se, milá, na tú suchú březu, až se rozzelená, teprv si tě vezmu.

Sušil 1492 | Nemarni synečku (14%)
Nemarni, synečku, abys nepromarnil, co tobě tvůj staré otec nashromáždil. Co ti nashromáždil a pracně nastaral, hleď si to zachovať, až bys se zestaral. Co tobě máti dá, hleď si toho vážiť, ona to musela těžko hospodařit. Janičku, Janičku, pěkné jmínečko máš, dej si na ně pozor, ať ho nepromrháš. Esli ho promrháš, bude po něm veta, nenandeš ho nikde, bys zešel kraj světa.

Bartoš 1901 / 0103f | Dež vojáček mašíruje (10%)
Dež vojáček mašíruje, dež vojáček mašíruje, své Nánynce přikazuje, své Nánynce přikazuje.

Sušil 1005 | Pomale koničky přes vodu (10%)
Pomale, koničky, přes vodu až ku mej Nanynce na shodu a pozdravče mi ju na stokrat, ježli je tak zdrava jako ja. A ja sem tak zdrava jako ty, mam fortušek zlatem vyšity. A kdo či ho, mila, vyšival, zatym ja sem doma něbyval? Kupim ja či, mila, domeček za ten tvůj zeleny věneček. Ty budeš v tym domku vyšivač a ja budu k tobě chodivač. Pročpak by si ku mně chodival, dy sem ja chudobna a ty pan. Po čem’s mě, ma mila, poznala, že si mě ty panem nazvala? Po tvojim koničku po branym a po sedelečku červenym.