Sušil 1861 | Měla sem já šohajíčka

33 words

Sušil 1861 | Měla sem já šohajíčka (100%)
Měla sem já šohajíčka, černé oči, bílé líčka, byl to, Bože, šohajko, chodíval za mnú daleko. Daleko je za horama, ešče dalej za vodama, daleko je za vrškem, chodíval za mnú s obuškem.

Sušil 1670 | Na zahrádce kvítí rvala (82%)
Na zahrádce kvítí rvala, přežalostně naříkala: Škoda, synečku, škoda tě, jedú Francúzi, vemú tě. Jede Francúz třema koňmi, žáden se mu neubrání; braň se, synečku, obuškem, já tě zastinu fěrtuškem. Fěrtušek mi nespomůže, přecej musím, milý Bože, dám si obušek na uško, buď už tu s Bohem, Maruško. Jede synek, jede pryče, vzal mi od srdečka klíče, aj, od srdečka mojeho, jede do kraja cizího. U studýnky vodu brala, přežalostně naříkala; ach, Bože, Bože, Bože můj, kdy se mi vrátí synek můj?

Sušil 2345 | Daleko široko (14%)
Daleko široko kameň od kameňa, ešče dalej šiřej [: můj milý ode mňa. :] Jak je ten měsíček na nebi vysoko, tak je můj syneček ode mňa daleko. Jak je to slunečko na nebi skrúcené, tak je mé srdenko ve mně zarmúcené. Ani tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé srdenko banuje šohajka. Ani tak nehoří svíčka nad oltářem, jako mé srdenko želí za ogarem. Nebudu, synečku, nebudu veselá, dokud nedostanu z tvej ruky prsteňa. Ešče sa prstének na vodě zaklátí, ešče sa můj milý zase k nám navrátí.

Sušil 0213 | Dcera matku prosila (13%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.

Sušil 0214 | Rojily se včeličky; (13%)
[: Rojily se včeličky; :] nebyly to včeličky. To byli dobří ludé, dobří ludé měščané. Pro dcerušku přijeli, vezma dcerku pryč jeli. O, má milá matičko, nedajte mia dalečko. Dajte mňa naprotivo, ať je mi všecko milo. 1) Čím dalej, tym najlepší, dceruško najmilejší. Dcerka sa rozhněvala, do roka nepřijela. A jak bylo po roce: Poďme, milý, k mej matce. A když k matce přijeli, žádného tam nenašli. Enom jedno pachole, které stálo při stole. O, má milá sestřičko, maměnka nám umřela. O, můj milý bratříčku, co mi poručila? Štyry koně ve dvoře, sto zlatých na komoře. 2)

Galko 1/207 | V širom poli hruška stojí pekná (12%)
V šírom poli hruška stojí pekná zelená, pod ňou stojí moja milá bárs vyplakaná; biely ručník v ruce má, oči sobe utiera, strom (a) zelený, rozmarínček, za čákov dáva. Prídiže ty, moja milá, do tej kasárni, jaký to tam každý vojak vypucovaný; tambor bije na buben, už ja, milá, preč idem, ej, či tebe žiaľ nebude, keď viac neprídem. Vystúpže ty, moj najmilší, vystúp z gliedy (gliedy) ven, poteš moje smutnuo srdce na jostatný deň. Nemôže to, milá, byť, nemôžem ja z glejdy vynsť, nemôžem ja tvoje smutnuo srdce potešiť. Vyndiže ty, moja milá, ďalej na poľo, jak tam rúbu šabličkami traja Francúza; keby ste to videli, plakať byste museli, jakí to tam krásni chlapci zhynúť museli.

Galko 1/451 | Boleráz, zelený boleráz (12%)
Boleráz, boleráz, zelený boleráz, nejdi, šuhaj, od nás (nechoď šuhaj ďalej) len tu nocuj u nás. Veď bych prenocoval, ( Veď by som nocoval) sivá holubička, kebys’ ma zbudila, keď výnde zornička.

Galko 1/369a | Ešte sa vás, mamučička, spýtať mám (12%)
Ešte sa vás, mamučička, (spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dievka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila z ruže kvet, [: lepší je môj najmilejší než ten svet. :] Ešte sa vás, môj tatíčku, spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dcérka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila sokola, [: zajtrá pôjdem k nemu bývať z kostola. :] Ešte sa ťa, môj bratríček, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila perličku, [: zajtrá ma s ním osobáša, bratríčku. :] Ešte sa ťa, má sestričko, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila mužíčka, [: sbohom, matka, otec, brat i sestrička. :])

Galko 1/369b | Ešte sa vás, moja mamka, spýtať mám (12%)
Ešte sa vás, moja mamka, (spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dievka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila z ruže kvet, [: lepší je môj najmilejší než ten svet. :] Ešte sa vás, môj tatíčku, spýtať mám, [: či ja s vami ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, dcérka moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila sokola, [: zajtrá pôjdem k nemu bývať z kostola. :] Ešte sa ťa, môj bratríček, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila perličku, [: zajtrá ma s ním osobáša, bratríčku. :] Ešte sa ťa, má sestričko, spýtať mám, [: či ja s tebou ešte ďalej bývať mám? :] Ach, ni so mnou, sestra moja, ni so mnou, [: koho si si vyvolila, ten s tebou. :] A ja som si vyvolila mužíčka, [: sbohom, matka, otec, brat i sestrička. :])

Bartoš 1901 / 0093 | Žało dívča žało trávu (12%)
Žało dívča, žało trávu, nedaleko Beľegradu — noľen dáľéj nu. Pán sa na ňu z okna dívał od radosti až omdlívał — noľen dáľéj nu. Širuj kočí, širuj koně, pojedeme v širé pole — noľen dáľéj nu. Širé poľe objíždžali na děvčátko zavołali — noľen dáľéj nu. Do ti kázał trávu žati, panské łúčky vyžínati? — noľen dáľéj nu. Daj nám, dívča, daj nám załoh, co’s na panském trávu žało — noľen dáľéj nu. Dávala ím svú płachtičku, za tú zeľenú travičku — noľen dáľéj nu. Nechceme my tvéj płachtičky, lež my chceme tvéj ručičky — noľen dáľéj nu. Nač bych já vám smutná była, já sem céra pastýrova — noľen dáľéj nu. Bár si cera pastýrova, enom sedaj do hyntova — noľen dáľéj nu.

Galko 3/086 | Zdaleka ja poznám svojeho frajera (12%)
[: Zdaleka ja poznám svojeho frajera, :] v širokom klobučku perečka mi nemá. [: A ja ešte ďalej svoju frajerečku, :] nesie mi za pásom bielu fijalôčku.