Sušil 1353 | Sigotě sigotě

50 words

Sušil 1353 | Sigotě sigotě (100%)
Sigotě, sigotě, zelené sigotě, ach, je-li komu horši jako mně sirotě. Kam sirota dojde, všady křivdu najde, a kde vdova kročí, všady o ní řeči. Tulipán, tulipán, já tebe vykopám, na co jsi v zahrádce, dyž frajerů nemám? Jako mia vykopáš, tak mia sadiť budeš, frajerů’s neměla, ani měť nebudeš.

Černík 1908 / 204 | Tulipán (29%)
Tulipán, tulipán, veru ťa vykopám, na čo si v zahrádce, keď frajéry němám? Jako mňa vykopáš, tak mňa sadzic budzeš, frajéry's němala, ale jich mac budzeš.

Smutný 39/006 | Sigotě sigotě zelené sigotě (21%)
Sigotě, sigotě, zelené sigotě

Bartoš 1901 / 0504 | Šel bych k vám (15%)
Šel bych k vám, nevím kam; narostł ně na chodníčku tulipán, tulipán, tulipán. Tulipán vykopám, a já tebe, moja miłá, nenechám, nenechám, nenechám. Ořeší vykosím a ja tebe, má panenko, vyprosím, vyprosím, vyprosím.

Galko 1/385 | Stojí šuhaj na ulici (15%)
Stojí šuhaj na ulici, má klobúčik na hlave, a milá mu predo dvermi, (milá stojí predo dvermi) on sa na ňu neozre. Kamarát mu ukazuje: tamto jestiť tvá milá. (kde mu stojí premilá) Ach, prosím ťa neukazuj, (Prosím, braček neukazuj,) na ňu hľadeť nebudu. (tá sa mi znepáčila.) Však som ťa ja neprosila, žeby si k nám chodieval, ani listy nepísala, žeby si ma miloval. Mal si dvere otvorené, do lásky srdce mého, ale sa ti už zavreli, nevejdeš viac do neho. Mal si dosti (vernú) prepeličku, neznal si ju šanovať; prepelička sa splašila nechcela (prestala) ťa milovať. Sedem rečí, desať kročí, a to vše pre mamilú, už je našej láske koniec, ty si tomu príčinu.

Erben 7/004 | Když jsem šel přes ten černý (14%)
Když jsem šel přes ten černý les, 1) žaly tam dvě panny oves. Řekněte vy mně, panenky, mého srdce holubinky: Žne-li tu také má milá? je-li tak zdráva jako já? „Ach není, není – umřela, včera tejden pohřeb měla.“ Ukažte mně tu cestičku, kudy nesli mou holčičku. „Dobrá cesta, povědomá, rozmarínkou opletená. Dobrá cesta, až nahoru k tomu novému hřbitovu. Kudy ji nesli mládenci, tudy vyrostli kamenci. Kudy ji nesly družičky, tudy vyrostly růžičky.“ Ukažte místo, kde leží. „Za kostelíčkem u dveří.“ Dvakrát jsem hřbitov obešel, mé milé hrob jsem nenašel. Po třetí hřbitov obcházím, mé milé hrob tu nacházím. „Kdo to šlape po mém hrobě, 2) že nedá mrtvým pokoje? Čuchá travičku zelenou, sráží rosičku studenou.“ Vstaň, má milá, vstaň z hrobu ven, podívej se, tvůj milý jsem. Třetí rok dnes mi vypršel, a já si pro tebe přišel. „Ráda bych já vstala z hrobu, ale nemohu pro mdlobu Mé srdéčko je sklíčené, ruce, nohy zdřevěnělé. Hledej, milý, mezi hroby, má tam hrobař své nádobí. Má tam motyku a ryčku: vykopej si svou holčičku. Až mé vykopáš z hrobu ven, pak si mě s sebou domu vem!“ Moje milá vykopaná, rozmarínkou opletená, však co po ní - je studená! Kam's, má milá, dary dala, které jsi ode mne brala? „Jest-li jsem já dary brala, já jsem jich s sebou nevzala. Má matička ty dary má, 3) jdi, ona ti je zase dá. Máš tam šáteček červený, a v něm prstýnek stříbrný. Ten šáteček hoď do trní,4) bude konec milování. Ten prstýnek hod do moře, bude konec všeho hoře.“ Zvoňte zvony na vše strany, umřelo mi potěšení. Svadnul mi mladé růže květ, protož mne mrzí celý svět! 1) Když jsem jel z Prahy silnicí, žaly tam panny pšenici. Já se jich ptám, která je má? ozvi se mi, moje milá! „Tvoje milá už umřela atd. 2) „Kdo to šlape po mém hrobě, cuchá mi trávu na hlavě?“ Jsem tvůj milý, z vojny jedu, čtyry vrané koně vedu. Pátého mám na provodě: vstaň má milá, vyprovoď mě!“ 3) Něco jsem chudým rozdala, něco mé matince dala. Prstýnek má panímáma, jdi, můj milý, ať ti ho dá. Kus ho zahodíš do trní, budeš milovat zas jiny. Kus ho zahodíš do moře, bude konec lásky hoře. 4) Ten prstýnek hoď do vody, ať mne hlavička neboli. šáteček hoď na Pražský most, však máš tam jiných děvčat dost.

Bartoš 1901 / 0116c | U Viškova rovina (14%)
[: U Viškova rovina, je tam pěkná hospoda. :] [: Přijeľi tam pánové, dva přešvarní hudcové. :] [: A vy paní šenkýřko, naľéte nám vínečko. :] [: Počkéte jen chviľenku já zavołám Kačenku. :] [: Kačenka víno nese až se jí ruka třese. :] [: To od saméch prsteňů, złata, drahéch kameňů. :] [: A vy pani šenkýřko, je-ľi to céra vaša? :] [: A to néni céra má to je céra kópená. :] [: Za devět porcí sena, a za štyry toľary.:] [: Co bych já jí sľíbił dať, esľi se mnó pude spať? :] [: Sľíbím já jí na šaty štyry złaté dukáty. :] [: Běž, Kačenko, łůžko stłať, ten pán pude s tebó spať: :] [: Kačenka přes prah kročí ten pán hneď za ňo skočí. :] [: Ne tak, ne tak, rajtaru, já su z hrubýho rodu. :] [: Si-ľi z rodu hrubýho, menuj nám otce svýho! [: Můj otec je Bávorské, ménem Moravan české. :] [: Ten má dům mramorové, a zlatém pokrévané. [: Di, šenkýřko, na stranu, já ti zapłatím stravu. :] [: De šenkýřka na stranu, husár jí zeťáł hłavu. :]

Galko 3/021 | Prešpurská kasáma malovaná (14%)
Prešpurská kasárna malovaná, kdože hu maloval ze slzama? Chlapci ze slzama, dievčence očama; prešpurská kasárna malovaná. Prešpurská kasárna, široký dvor, po nej sa prechádza kamarát moj; prežalostne plače, ruce zalamuje, až sa tá kasárna celá trase. Tedy má mamička veliký žál, ked sa jej synáček na vojnu bral; ale šak on príjde a vás živú nájde, potom vás, mamičko, chovat bude.

Galko 1/094 | Hop, cup, na doline (14%)
Hop, cup, na doline, udrem baču po plešine, nech nechodí ku Marine. Hop, cup, na uhlisku, ver’ ho prasknem tak po pysku, že vykrcia krvi misku. Hop, cup, tam po blate, tak ho buchnem po chrbáte, že mu hlava zletí k pate. Hop, cup, po palúku, tak ho myknem za tú ruku, že ju najde len pri buku. Hop, cup, po prielohu, tak ho zdrúzgam, prisámbohu, že hneď stratí jednu nohu.

Bartoš 1901 / 0308 | Ej děvče oľešanské (10%)
[: Ej, děvče oľešanské, poď se mnú na panské! :] Na brúmovský zámek hujajá, sadit marijánek, duša má. [: Ej, sadit, jako sadit, aľe jak zaľévat? :] Voděnka daľeká hujajá, studénka hłuboká, duša má,

Bartók III 1329 | Buďem saďiť javorovie stromčoke (10%)
Buďem saďiť javorovie stromčoke