Sušil 1371 | Bojanovský krchov

Text: 
Bojanovský krchov na kopečku stojí; dyž idu okolo srdečko mně bolí. Srdečko mě bolí, slzy polívají, že mně mí rodiči dlóho nevstávají. Dlóho nevstávají a vstávat nebudó; už jejich kostečky v hromadě ležijó.
Textové varianty / poznámky : 
(Nápěv 458 [846])
33 words

Podobné písně

Sušil 1371 | Bojanovský krchov (100%)
Bojanovský krchov na kopečku stojí; dyž idu okolo srdečko mně bolí. Srdečko mě bolí, slzy polívají, že mně mí rodiči dlóho nevstávají. Dlóho nevstávají a vstávat nebudó; už jejich kostečky v hromadě ležijó.

Sušil 0073 | Postil se tě Pán Bůh (43%)
[: Postil se tě Pán Bůh štyrydceti dní,:] štyrydcet dní, štyrydcet nocí. A přišel tě k němu pokušitel zlý, přišel k němu ďábel šeredný. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho k hromadě kamení.1) Jsi-li, Jesu Kriste, jsi-li syn Boží, udělej mně chleba z kamení. Není jenom člověk samým chlebem živ, je živ také tím slovem Božím. Zkoušel Krista Pána, zkoušel po druhý, vynesl tě ho na chrám vysoký. Aj, jsi-li ty, Kriste, jsi-li syn Boží, spusť se dolů a staň na nohy, zadrží tě andělé tvoji. Netřeba mě, ďáble, dolů spouštěti, mám své nohy, možu choditi. Zkoušel Pána Krista, zkoušel po třetí, vynesl ho na hora vysoký. A z té milé hory mnoho viděti, mnoho světa, drahého květa. Chceš-li se mně, Kriste, chceš-li klaněti, volím tobě to všecko dati. Všecko je to, ďáble, všecko je to mý, i tady to drahé kamení.2) Kopnul3) Pán Bůh ďábla pravým kolenem, hleď, ďáble, hleď do propasti,4) nemáš ty mě v ničem podvesti.

Sušil 2226 | Hej vej (42%)
Hej, vej, slúžil jeden mladeneček, hej, vej, koleda. Hej, vej, na druhy rok něchcel služić, Hej atd. Vyplacajče hospodařu! Hej atd. Širokyma tolaroma. Přes černy les pojechali, tam mileho porubali. Jak se mila dovědzěla, hned na to misto běžela, ty kostečky pozbirala. Tym kostečkam zvonic dala. Hej, vej, koleda.

Sušil 1345 | Když ja si zpomenu (11%)
Když ja si zpomenu na svého tatíčka, slzy mě poleju, nevidím chodníčka. Když já si zpomenu na svoju maměnku, slzy mě polejú iďa na travěnku. Zhůru ke krchovu cestička dlážená, tam je má mamička na něm pochovaná. Zhůru ke krchovu dlážený chodníček, tam je pochovaný můj dobrý tatíček. Krchove, krchove, ohrado zelená, už sem na tě vsela své drahé semena. Už sem si nasela mamulku, tatíčka, ešče si naseju sestřičku, bratříčka. Hrobaři, hrobaři, hluboko sázíte, předrahé semena, nikdá nezcházíte. Mamulko, mamulko, hluboko ste lehly, své ubohé dcery k místu nepřivedly. Tatíčku, tatíčku, v hrobě jako v kleci, mně ubohé dceři ubližujú všecí.1) Ubližuj, ubližuj, máš-li ubližovat, moja těžká křivda bude k Bohu volat.2) Vy buchlovské zvony, na dva hlasy zvoňte, vy moji rodiči, vy mně hore vstaňte!

Galko 1/136 | Ked som išla z kostola (8%)
Keď som išla z kostola, milého som videla; sadla som si na kraj na lavičku, slzy mi tiekli po mém líčku. (Ó, nešťastná hodina, v ktorej som ťa videla; ej, nešťastné to časy boli, keď sme sa my dva poznať mali.) Slobodička, sloboda, kde si sa mi podela? Falošní chlapci mi ju vzali, čo ma falošne milovali. Ešte jednu sestru mám, ja tej takú radu dám, žeby sa mladá nevydala, falošným chlapcom pokoj dala.

Bartoš 1901 / 1200 | Měsíček jasně svítí (8%)
Měsíček jasně svítí, radosť za pannou jíti, k hájíčku je cesta dlouhá, má panenka na mne čeká, chce se mnou dnes mluviti. Chce se mnou dnes mluviti, něco mně pověděti, že ti moji kamarádi, něco o mně povídají, že mne chtějí zabiti. Dal sem se cestou jinší, zrovna k mé nejmilejší, sedl sem si mezi kvíti, vidím dva mládence jíti, srdce mne již netěší. Šel sem za ní kousek dál, bych tu lásku vyzkoumal, tu po malé krátké chvíli, má milá se vede s jiným, jsem tu lásku vyzkoumal. Vyzkoumal sem ji prudce, zabolelo mne srdce, dyby chlapce verbovali, pod myslivce a dragóny šel bych a též dal bych se. Dostanu já koníčka, pěkně osedlaného, můj koníček se mnou točí, mé panence tekou z očí, ach, slzy bez přestání. Bílý šátek v ruce má, modré oči utírá, a ten šátek dávám tobě, abys ty si zpomněl na mě, až pak budeš na vojně. Nech ho, milá, nech sobě, až já budu na vojně, bys ty mohla trucovati, a ze mne blázna dělati, nešlo štěstí tobě.

Galko 1/302 | Ešte sa len zorí (8%)
Ešte sa len zorí, už k hore, do hory štyri duše honia turecké potvory. Apko a mamička, dcéra a jej milý na jednu sa brezu pred Turci ukryli. Keď Turci dobehli, pod brezou zastali, prvému apkovi hlavičku zrúbali. Krev po breze tiekla, dcéra nič neriekla, od žiaľu veľkého srdce jej omdlelo. Potom jej tí Turci mať zamordovali, na sladkú mamičku slzy jej padali. A keď jej milého ukrutne stínali: Jaj, bože môj, skríkla, hory zaplakali. Zabili, zmárnili naposledy aj ju; podnes ju tam v parte chodievať vídajú.

Galko 1/276 | Načo si to srdce, načo si mi (8%)
Načo si to srdce, načo si mi dal, bože, [: keď nikomu v šírom svete ľúbiť sa nemôže. :] Sto žiaľov, bied tisíc dušu devy môž’ raniť, [: a mňa, mňa tak opustenú, nemá kto obrániť. : ] Kto číta tie slzy, čo v samote padajú, [: keď sa ústa požalovať nikomu nemajú? :] Spievala bych rada, na ústach mi žiaľ hynie; [: lebo kto ma za tú pieseň ku srdcu privinie? :] Žiadala by si smrť, ale načo hrob chváliť, keď nad mojou mohylôčkou nemá kto požialiť! :]

Erben 2/356 | Ach kýž jsem za vodou (8%)
Ach, kýž jsem za vodou, za vodou studenou! dala bych si ulejt, dala bych si ulejt roubu, to stříbrnou. Zatroubila bych, zaplakala bych, na svého milého, na neupřímného, zavolala bych. „Ach, dcero má milá! co pak jsi myslila, že jsi pro jednoho hocha falešného tak se zarmoutila?“ Ach! té mojí lásky neuhasí ve mně ani ten deštíček, ani ten deštíček, co se přes les žene. Co se přes les žene, přes zelené pole, tam kde vorávalo, když za mnou chodilo, potěšení moje. Já byla upřímná, ty jsi byl falešný: Bůh ti štěstí nedá, Bůh ti štěstí nedá v tom jiném manželství. Bůh ti štěstí nedá na tom tvém statečku: že jsi mne oklamal, že jsi mne oklamal chudobnou děvečku! – Ty hvězdičko tmavá! kdybys slzy znalá, a měla srdíčko, má zlatá hvězdičko, jiskry bys plakala! Plakala bys se mnou, plakala noc celou, že pro věno zlaté nevěsty bohaté s milým mne rozvedou.

Galko 1/391 | Počkaj, dievča, budeš plakať (8%)
Počkaj, dievča, budeš plakať, [: budú tebe na čižmičky slzy padať. :] Prečo by som ja plakala, [: však som ti ja, najmilejší, verná bola? :] Vernás’ bola, to uznávam, [: ale ťa ja, moja milá, zanechávam. :] Zanechávam, lebo musím, [: lebo ja už reverendu nosiť musím. :] Počkaj, dievča, budeš túžiť, [: keď ja budem pred oltárom omšu slúžiť. :] Reverenda v čiernom pásy; [: nastali nám, moja milá, smutné časy. :] Prenešťastná reverenda, [: keď mi ona s mojou milou mluviť nedá. :] Ani mluviť, ani chodiť; [: ach, môj bože najmilejší, čo mám robiť? :] Čo urobím, to urobím, [: ja tu moju reverendu preč zahodím. :] Keď zahodím reverendu, [: potom ja zas k mojej milej smele pôjdu. :]

Galko 1/059 | Spievaj si, slávičku (8%)
Spievaj si, slávičku, v zelenom hájičku, a ja si zaspievam, idúc na trávičku. Trávička zelená, kade ja chodievam, lebo ju ja často slzami polievam. Ústa mi spievajú, oči sa mi smejú, ale od srdiečka slzy sa mi lejú. Nebudem veselá, ani nemôžem byť, šuhaj ma zanechal, čo ma počal ľúbiť. Tak sme sa, šuhajko, my dva rozleteli, jako tie holuby, keď medzi ne strelí.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"Sušil 1371 | Bojanovský krchov", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 19 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/cs/song/1654