Sušil 1603 | Ach když sem já šel

42 words

Sušil 1603 | Ach když sem já šel (100%)
Ach, [: když sem já šel od svej milenky, :] břinkaly mně [: podkověnky. :] Ach, břinkaly mně, a už nebudú, černé oči plakat budú. Ach, černé oči, což vy plačete? Šak vy moje nebudete. Ach, bude vojna, vojna neščasná, dyž umřu, modli se za mňa.

Černík 1908 / 251 | Keď som išol (70%)
Keď som išol od milenky, brinkaly mi podkovenky, brinkaly mi, brinkaly, čierné očka plakaly. Čierné očka, čo plačece, šak vy moje něbudzece, něbudzece, něsmíce, nač si darmo myslíce?

Černík 1908 / 223 | Ej sivé volky (45%)
Sivé volky sivé, majú rožky krivé, poženěm ich, poženěm, ej, na lúčky zelené. Pasú sa volky, pasú, až sa lúčky trasú, keď sa volky napasú, klobúčkom si zatrasu a pójdzem medzi chasu. Tam na zelenéj lúce, tam pase Janko junce, a já som ich počúval, a já som ich počúval, ej brinkaly jim zvonce.

Sušil 1958 | Na horách na dolách (29%)
Na horách, na dolách srnička vodu pije; neščasná hodina, dyž žena muža bije. Mužíček pobožný tam pod pecú sa modlí: Nebij mňa, ženuško, šak já už budu dobrý.1) Nebij mňa, ženuško, šak já už budu dobrý, až na mně naroste rozmarýneček drobný.2) Rozmarýnek drobný travěnku převyšuje, ne každá ženuška svého muža miluje.

Smutný 48/084 | Dyž sem já šel od milenky (23%)
Dyž sem já šel od milenky, štrngály ně podkověnky

Erben 2/265 | Za vodou za vodou (18%)
Za vodou, za vodou, za vodičkou hrála tam má milá s holubičkou, hrála tam má milá s černým orlem: „Ožeň se, Jeníčku, s pánem Bohem!“ Já se ti ožením, ani nezvíš, ty mně mých ohlášek nezapovíš, ani mi oddavek strojit nedáš, toho ty, má milá, neuděláš. Když jsem tě nedostal za ženušku, vyvolím si tebe za družičku, abys mně naposled posloužila, věneček na hlavu položila. „To se ti, Jeničku, nemůže stát, pro lítost bych ti ho nemohla dát, pro pláč do kostela ani vejít: pro lásku falešnou musím umřít! Za to tě jen prosím, můj Jeníčku! bys při mém skonáni rozžhal svíčku, bys při mém skonání samotný stál, mé kalné očička zatlačoval! Zatlač mi očička, rozžhni svíčku, modli se otčenáš za dušičku: aby láska naše zapálená jedním plamínečkem vyhořela!“ Když jsem si tě nevzal za ženušku, vyžádám si tebe za družičku, za družičku za nejstarší, proto že’s byla má nejmilejší. „Já za tu družičku nemůžu být, nemohla bych pro pláč vínku uvít; vínku uvít, k oltáři jít – pro lásku falešnou musím umřít.“

Sušil 1029 | V tej teleckej věži (16%)
V tej teleckej věži, tam můj milej leží; leží tam, tuze stůně, zavitej v rozmarýně. Hned, jak se rozstonal, hned sobě vyžádal: Ach, Bože, vem mě k sobě do nebeského ráje. Umřeš-li pak předce, budu plakat hořce. Dám já ti pohřeb strojit, na všecky zvony zvonit.1) Truhlu jaborovou, pěkně malovanou, maloval je ji malíř, je rovna jako talíř. Ty pudeš po straně, poneseš věnec mně; pan pater pude za mnou, bude říkat nade mnou. Mládenci pod věnci, dvě panny se svící; až pudeš, říkej nahlas; modli se: Zdrávas, zdrávas.2) Vyrost mně kvíteček zamodralý všecek, všeliky barevnosti, měla jsem na něm dosti. Já jsem ho utrhla, k němu jsem voněla; umrlčinou vonělo, mé srdce omdlelo.

Sušil 2325 | A dneska je svaty patek (16%)
A dneska je svaty patek, celeho světa počatek. Tře rytiře za stůl sedli a to maso v patek jedli. Přišel ku nim ten stary muž, strčil jednemu do ust krvavy nůž. A druhemu dal poliček, a ten umdlel, upad všecek.1) Temu třecimu povidal, by masa v patky nějidal. Ale ty jez ten chlib s vodum, modli se za deň třikrat k Bohu. Zpomnicě mě raz za tydeň, ja vas před Bohem každy deň. A boch ja je svaty patek, celeho světa počátek.2)

Bartoš 1901 / 1048 | Už robota scípła už sa pominúła (15%)
Už robota scípła, už sa pominúła, z toho sa raduje, aj každá kobyła. Z toho sa radujú všecky spražné voły, že sa téj prokľatéj roboty zbaviły. Modľi sa, sedľáčku, pobožně každý deň, že nemosíš smekat širáček před pánem. Šak už mnozí drábé nosívaľi fúse,* včiľéj mosá škrabat na repě frňúse.

Erben 7/052 | Pod kopečkem (15%)
Pod kopečkem tráva zelená, po ní se prochází panna Maria. Potkala ji svatá Alžběta: „Kam pak pospícháte, má milá teta?“ „Pospíchám já k tělu božímu, abych vykonala boží modlitbu.“ Poslal pán Bůh s nebe anděla, aby se podíval, kde je Maria. Marja klečí v čistém kostele, ona se tam modlí při božím těle. Kdo tu píseň třikrát zazpívá, tomu milý pán Bůh štěstí, zdraví dá. Zpívala ji Maria panna, to když kolíbala božího syna.

Erben 2/784 | Dej si pokoj starej! (15%)
Dej si pokoj, starej! dej si pokoj: jsi celej zlámanej, provazy svázanej, dej si pokoj! sedni za měděnec, modli se růženec, dej si pokoj!