Sušil 1603 | Ach když sem já šel

42 words

Sušil 1603 | Ach když sem já šel (100%)
Ach, [: když sem já šel od svej milenky, :] břinkaly mně [: podkověnky. :] Ach, břinkaly mně, a už nebudú, černé oči plakat budú. Ach, černé oči, což vy plačete? Šak vy moje nebudete. Ach, bude vojna, vojna neščasná, dyž umřu, modli se za mňa.

Černík 1908 / 251 | Keď som išol (70%)
Keď som išol od milenky, brinkaly mi podkovenky, brinkaly mi, brinkaly, čierné očka plakaly. Čierné očka, čo plačece, šak vy moje něbudzece, něbudzece, něsmíce, nač si darmo myslíce?

Černík 1908 / 223 | Ej sivé volky (43%)
Sivé volky sivé, majú rožky krivé, poženěm ich, poženěm, ej, na lúčky zelené. Pasú sa volky, pasú, až sa lúčky trasú, keď sa volky napasú, klobúčkom si zatrasu a pójdzem medzi chasu. Tam na zelenéj lúce, tam pase Janko junce, a já som ich počúval, a já som ich počúval, ej brinkaly jim zvonce.

Sušil 1958 | Na horách na dolách (29%)
Na horách, na dolách srnička vodu pije; neščasná hodina, dyž žena muža bije. Mužíček pobožný tam pod pecú sa modlí: Nebij mňa, ženuško, šak já už budu dobrý.1) Nebij mňa, ženuško, šak já už budu dobrý, až na mně naroste rozmarýneček drobný.2) Rozmarýnek drobný travěnku převyšuje, ne každá ženuška svého muža miluje.

Smutný 48/084 | Dyž sem já šel od milenky (25%)
Dyž sem já šel od milenky, štrngály ně podkověnky

Erben 2/265 | Za vodou za vodou (17%)
Za vodou, za vodou, za vodičkou hrála tam má milá s holubičkou, hrála tam má milá s černým orlem: „Ožeň se, Jeníčku, s pánem Bohem!“ Já se ti ožením, ani nezvíš, ty mně mých ohlášek nezapovíš, ani mi oddavek strojit nedáš, toho ty, má milá, neuděláš. Když jsem tě nedostal za ženušku, vyvolím si tebe za družičku, abys mně naposled posloužila, věneček na hlavu položila. „To se ti, Jeničku, nemůže stát, pro lítost bych ti ho nemohla dát, pro pláč do kostela ani vejít: pro lásku falešnou musím umřít! Za to tě jen prosím, můj Jeníčku! bys při mém skonáni rozžhal svíčku, bys při mém skonání samotný stál, mé kalné očička zatlačoval! Zatlač mi očička, rozžhni svíčku, modli se otčenáš za dušičku: aby láska naše zapálená jedním plamínečkem vyhořela!“ Když jsem si tě nevzal za ženušku, vyžádám si tebe za družičku, za družičku za nejstarší, proto že’s byla má nejmilejší. „Já za tu družičku nemůžu být, nemohla bych pro pláč vínku uvít; vínku uvít, k oltáři jít – pro lásku falešnou musím umřít.“

Sušil 1607 | Ach vojna vojna neščasná vojna (16%)
Ach, vojna, vojna, neščasná vojna, [: dyž na ňu jít musím. :] Sama královna a císařovna do Moravy1) psala, [: aby Janoška :] do vojny dostala. U bílej vody Janošek stojí, hlavěnka ho bolí. Janíčku, nestoj, koníčky nastroj, pojedeš do vojny. Já nepojedu, hlavěnka mne bolí. Moja hlavěnka všecka porubaná; moja galánka všecka uplakaná. Ach, vojna, vojna, neščasná vojna, dyž na ňu jít musím. Mám hezké děvče, odejít ho musím.2)

Sušil 1029 | V tej teleckej věži (15%)
V tej teleckej věži, tam můj milej leží; leží tam, tuze stůně, zavitej v rozmarýně. Hned, jak se rozstonal, hned sobě vyžádal: Ach, Bože, vem mě k sobě do nebeského ráje. Umřeš-li pak předce, budu plakat hořce. Dám já ti pohřeb strojit, na všecky zvony zvonit.1) Truhlu jaborovou, pěkně malovanou, maloval je ji malíř, je rovna jako talíř. Ty pudeš po straně, poneseš věnec mně; pan pater pude za mnou, bude říkat nade mnou. Mládenci pod věnci, dvě panny se svící; až pudeš, říkej nahlas; modli se: Zdrávas, zdrávas.2) Vyrost mně kvíteček zamodralý všecek, všeliky barevnosti, měla jsem na něm dosti. Já jsem ho utrhla, k němu jsem voněla; umrlčinou vonělo, mé srdce omdlelo.

Sušil 0308 | Putovali hudci (15%)
[: Putovali hudci, :] [: tři švární mládenci. :] Putovali polem, rozmlúvali spolem. Uhledli tam dřevo, dřevo jaborové, na husličky dobré. Poďme my ho sťati, huslí nadělati. Budú z něho, budú troje husle hlasné. Ponýprv zarubli, dřevo zesinalo. Po druhé zaťali, dřevo zaplakalo. Po třetí zaťali, dřevo promluvilo: Nerúbejte, hudci, přešvární mládenci. Nejsem já to dřevo, jsem já krev a tělo. 1) Kořen vykopejte, otci mě dodejte. Otcovi na radosť a matce na žalosť. Ta mě zaklnula, dyž sem vodu brala. Ostaň, dcero, ostaň, jaborem vysokým, listečkem širokým. O, neščasná máti, kerá klne děti.

Sušil 1608 | Ach ta vojna vojna (15%)
Ach, ta vojna, vojna, ta neščasná vojna, čekaj, moja milá, sedum roků na mňa. A po sedmém roku čekaj ešče pět let, potom sa mňa pytaj, budu-li tebe chtět. A i po těch pěti čekaj ešče po dva, potom sa mňa optáš, esli budeš moja. Nebudeš-li moja, budeš bratra mého, přece musíš přijít do roda našeho.

Bartoš 1901 / 0585 | Ty neščasná podvodnico (15%)
Ty neščasná podvodnico, fałešné ty oči máš; koho střetneš na uľici, za každým sa ohľédáš. Ty neščasná podvodnico, fałešné ty oči máš; včéra se mnú řečnovała’s a dneskaj už ňa neznáš.