Sušil 1651 | Husaři jedou pod modrou vodou

55 words

Sušil 1651 | Husaři jedou pod modrou vodou (100%)
Husaři jedou pod modrou vodou, [: na jihlavských lukách :] koně krmijou. Dyž nakrmijou, pak napojijou; jihlavské děvčátka, pojeďte s nama. My nepojedem, jsme holky mlady, za rok, za dvě leta půjdem za vami. Děvečka mladá po poli chodí, hledá bylinečku, hlava ju bolí. Bylinečko má, dybys věděla, kterak bych já svému synečku milému z vojny pomohla.

Erben 2/029 | Děvčátko maly (73%)
Děvčátko maly po poli chodí, hledá sobě bylinečku, hlava mu bolí. Bylinko malá! kdybych tě znala: jistě bych si mládenečka přičarovala. Ale ne všecky, jenom jednoho: vybrala bych sobě ze sta nejvěrnějšího.

Erben 2/245 | K Pažežnici cesta húzká (13%)
K Pažežnici cesta húzká, 1) celá trníčkem porostlá; to trníčko bíle kvete: má panenko, votevřete! Má zlatá Spaněvská cesto, což je mně po tobě teskno ani tak ne po cestičce, jako po tě, má dívčice! „My zlaty Spaněvsky háje, já na vás zpomínám stále: ani tak ne po háječku, jako po tě, můj holečku! My zlaty Spaněvsky dráhy, jak jste vy se zelenaly: zazelenejte se eště, moje srdéčko potěšte!“ Tam na těch Spaněvskejch lukách já slyšel kukalku kukat; kukalička zakukala, má panenka zaplakala. Kukalka kukala kuku: „Podej mně, můj chlapče! ruku, podej ruku, podej pravou, zarostla k nám cesta travou. Podej ruku, podej vobě, že se nedostáném sobě: ani za rok, za dvě léta, ani do skonání světa!“ 1) K Pušperku je cesta zlatá, celá trníčkem pojatá atd.

Erben 3/016 | Na těch Klenovskejch paloučkách (12%)
Na těch Klenovskejch paloučkách, na těch Klenovskejch lukách ztratil Jeniček dukátek, ztratil Jeníček dukát. Jdi ho, má milá, hledati, jdi ho, má milá, hledat: jest-li ten dukátek najdeš, dáme se za něj oddat. Na těch Lázeckejch lukách ztratil Tomášek dukát: „Jdi ho, má milá, hledat, dáme se spolu oddat.“ Andulka dukát našla, panu faráři nesla: „Tu máš, faráři, oddej, vždyť je Tomášek hodnej.“

Erben 2/297 | Na Slíchovskejch lukách (11%)
Na Slíchovskejch lukách ztratila jsem dukát, a tam u vrbičky červené pentličky. Slíchovští mládenci! kde jste koně pásli? já ztratila pentle, kterej jste je našli? „My jsme jich nenašli, jen jsme je viděli: červené pentličky po vodě plynuly. Rybáři, rybáři! na lodě sedejte, červené pentličky po vodě hledejte. „Kdybychom zapřáhli tři sta vraných koní, červených pentliček více nedohoní. Kdybychom zapřáhli koní na tisíce, červených pentliček nedohoní více.“ Sedla na lodičku, zaplakala tuze, že už svých pentliček 1) dohonit nemůže. 1) Místo červených pentliček v písni této zastupuje také „zelenej víneček“.

Erben 2/302 | Ten Krumlovskej zámek (11%)
Ten Krumlovskej zámek na zelenejch lukách: sedí tam můj milej, má nožičky v putách. Já jsem jeho milá, my se spolu známe: pusťte mě tam k němu, ať se rozžehnáme. Co pak jsi, můj milej, co pak jsi provinil? však jsi ty žádnému ničím neublížil! „Já jsem neprovinil, jen že jsem u vás spal: proto jsem železa na mé nohy dostal.“

Sušil 0385 | Na tych lichnovskych lukach (11%)
Na tych lichnovskych lukach tam se syneček bluka, bluka se blukaja, děvčaťa hledaja. Zavolal na ňu hlasem: Švarna děvečko, poď sem, poď, podaj šatečku zavazať hlavičku. Hděž ti ju porubali, hděž ti ju posekali? U fojta v ulici, šelmy pacholici.

Erben 2/066 | Když jsem nezahynul (11%)
Když jsem nezahynul, když ta vojna byla, taky nezahynu, když už pominula. Když jsem nezahynul mezi Rakušany, taky nezahynu mezi svými pány. Když jsem nezahynul na francouzských lukách, taky nezahynu mé panence v rukách!

Sušil 2071 | Na tech lhotských lukách (11%)
Na tech lhotských lukách pasú se dva volci, že sú vysměvaví ti lhotščí pacholci. Z nás se vysměvajú, sami nic nemajú, jednu košulenku a tú roztrhanú. V pátek ju vypere, v sobotu ju válí, v nedělu obleče, parádu provádí.

Smutný 28/049 | Na Javornických lukách je cosi (11%)
Na Javornických lukách, je cosi

Smutný 02/014 | Na zelených lukách našie som tam (10%)
Na zelených lukách našie som tam dukát