Erben 2/643 | Dej mi Bože synka

44 words

Erben 2/643 | Dej mi Bože synka (100%)
Dej mi, Bože, synka, co na harfu břinká, aby mně zabřinkal večír u vokýnka. Večír u vokýnka, ve dne u stolečka, aby každý věděl, že mám harfeníčka. Dej mi pán Bůh synka, co na cimbál cinká: on mně bude cinkávati v noci u vokýnka.

Bartoš 1901 / 1181 | Vím já jeden leksum garda unter (36%)
Vím já jeden, leksum garda unter fajer háječek, v tem háječko honka cinka šinka břinka domeček. V tem domečko leksum.vokynka, vekókala honka Nánynka. Přišil tam k ní leksum syneček, červené jak honka hřebíček. »Já ti milá leksum vopustím, já na vojno honka jít musím.« Moje milá leksum Andulka, smutně plače honka náříká. Štere roke leksum čekala, a synečka honka dostala.

Sušil 0924 | To naše stavení (27%)
To naše stavení z drobného kamení; šel synek okolo, [: nedal pozdravení. :] Nedal pozdravení pro malý slovečko, že sem mu neřekla: Dobró noc, synečko! Máme-li se hněvat, hněvéme se vobá, nepromluvme k sobě celé tédeň slova. »Dyž se ty podíváš na naše stavení, srdce tě zabolí, dybys měl z kamení. Na naše stavení, na naše vokýnka, slze ti zalejó tvý černý vočinka.« Dobró noc si dali, ruce si podali, pro velikó lásku vobá zaplakali.

Bartoš 1901 / 0868 | A Mistre nad (27%)
A. Mistre nad mistře učené, po všech školách veučené, pověz mně co je to jedna? B. Jedno hóško u hrníčka. A. Mistře nad mistre učené, po všech školách veučené, pověz mně co pak je to dvě? B. Dvě só hóška u šálečka. A. Mistre nad mistře učené, po všech školách veučené, pověz mně co pak je to tři? B. Tři só nožke u randlíčka. A. Mistře nad mistre učené, po všech školách veučené, pověz mně co só to štyry? B. Jedno hóško u hrníčka, dvě só hóška u šálečka, tři só nožke u randlíčka, štyry nožke u stolečka. Potom spustí všici: Pár telátek a kravěnka, pase ich tam Andulenka; vorel pták, to je tak, pomilovat hezký děvče, potom nechat tak.

Černík 1908 / 114 | Daj mi Bože (9%)
Daj mi, Bože, synka, čo na husle brinká, abych sa napila červeného vínka. Červené vínečko na poli je hnilé, hladaj si, šohajko, hladaj si len inéj.

Galko 1/006 | Bodaj by vás, vy mládenci (9%)
Bodaj by vás, vy mládenci, čerti vzali, keď ste vy mňa na ten tanec nepozvali; ja by bola tancovala, aj na cimbal niečo dala a vás všetkých pobozkala. Čo sa mamka tejto noci natrápila, aby sa vám len nejako zavďačila; spiekla muky za tri korce pre vás, chlapci, na koláče, len aby som tancovala. Už je ameň, už je koniec, milí chlapci, keď je už raz, keď je už raz po tom tanci; keď sa nový tanec strhne, pamätajte, chlapci, na mne, trebars bude po polnoci.

Sušil 2058 | Na tej lúce zelenej (9%)
Na tej lúce zelenej pasú sa tam jeleně, zajíc s liškú tanec vede a srna jim gajduje. Hájný se psem počúvá, co to za muzika hrá, a sám začne poskakovať, pes sa naňho ohlídá. A liška skok na jedli: Uteč, zajíc, můžeš-li, číhá na ťa mysliveček, on ťa, myslím, zastřelí. Ten zajíc sa polekal, gatě sobě oblekal, chyťa pálené s lavicú, hore kopcem pospíchal. A přiběhňa na kopec, sedl si pod jalovec, zavdal srně páleného, aby gajdovala věc. Srna gajdovala dál, jeleň při tom husle hrál, vlk na píščelky tudlikal a nedvěď hrál na cimbál. Přišel tam jež s veverkú, dal si zahrát štajerku, vlk mu nechtěl po notě hrát a jež naňho s sekerkú. Vlk sa po zemi válí, že jeho hlavu bolí: Zajděte mně pro nedvěďa, ať mi hlavu zahojí. Už sa medvěď šuchoce, přivléká mu tři ovce; vlk je zdravý jako prvý, ešče lepši fukoce. Sysel s laskú do díry, myslivcůj pes za nimi, sysel se naňho obořil, že mu poláme nohy.*) Myslivcůj pes do domu, myslivec protiv němu : Už, pantáto, věc nepůjdu na tu lúku zelenú. Byli tam dvá zbojníci, obá v jednej světnici, chtěli mně nohy polámat, že proč chodím s myslivci.

Smutný 45/040 | Daj ně Bože synka co na (9%)
Daj ně, Bože, synka co na husle břinká

Smutný 22/007 | Daj ně Bože synka co na (9%)
Daj ně, Bože, synka, co na husle brinká

Sušil 1524 | Studená rosa padá (9%)
Studená rosa padá, šohajek koně hledá. Nehledaj, šohaj, koně, poslala jsem já pro ně. Na to milotské pole černojoké pachole. Černojokého synka, co na husličky břinká. Jede šohajek hájem, černá košelka na něm. Perme ju, milá, z mydla, bude košelka bílá. Perme ju, milá, perme, enom jí nezederme. A dyž ju zedereme, na druhú zebereme.

Sušil 1774 | Aló páni muzikanti (9%)
Aló, páni muzikanti, na mně pozor déte, naučil sem se pěsničku, vy mně ju zahréte. Přede všema začnu chválit tam teho s huslama, že by lepší jindá dělal, dyby vostal doma. Cimbalista pořád zhusta na svůj cimbál pere, dyž mu do ňé často hází, po straně se směje.1)