Černík 1908 / 004 | Počuvaj má milá

15 words

Černík 1908 / 004 | Počuvaj má milá (100%)
Počúvaj, má milá, oč ťa budzem prosic, ej, doněs mi vínečka, hdze já budem kosic.

Galko 3/036 | Aj sa buje skala lámač (35%)
Aj sa buje skala lámac, kej ja bujem mašírovac, skala, skala, skala vysoká! (Do ca buje, lúčka, kosic, kej ja bujem šablu nosic? Lúčka, lúčka, lúčka zelená! Do ca buje, vínko, píjac, kej ja bujem mašírovac? Vínko, vínko, vínko červené!)

Černík 1908 / 282 | Ej skala (34%)
Ej, skala, skala, skala široká, a na téj skale hora vysoká; hdo ťa budze, hora, rúbac, keď já budzem mašírovac, ej, hora, hora, hora vysoká? [: A pod tú horú lúčka zelená;:] hdo ťa budze, lúčka, kosic, keď já budzem šablu nosic, a, lúčka, lúčka lúčka zelená? [: A na téj lúce voda studzená;:] hdo ťa budze, voda, píjac, keď já budzem mašírovac, a voda, voda, voda studzená? [:A pri téj vodze růža červená;:] hdo ťa budze, růža, trhac, keď já budzem mašírovac, ach, růža, růža, růža červená? [: A pod tú růžú máci má stará; :] hdo vás budze, máci, chovac, keď já budzem mašírovac, ach, máci, máci, máci má stará?

Černík 1908 / 008 | Chodzi rychtár (34%)
[: Chodzí rychtár po dzedzině, :] chlapcom rozkadzuje. [: Pójce chlapci travu kosic, :] sniežek poletuje. [: Já mám kosu nakovanú, :] já mám kosu ostrú. [: Ona kosí, lebo mosí :] zacelinku drobnú.

Sušil 0921 | Tluku jsem na dveří (28%)
Tluku jsem na dveří: Má miuá, otevři, jenom na suovečko odevři, Aničko. A Anička pyšná ani ven nevyšua, ale světuo zhasua, zima se mnú třásua. Počkaj, nedočkáš mně ani za dva týdně, sama za mnú půjdeš, ešče prosit budeš. Prosit ťa, nevím oč, nevěděua bych proč, takových šohajů ješče je v světě moc. Néní jich tak hojně, všecí jsú na vojně, dostaneš žebráka, starého vojáka.

Erben 2/096 | V tom háječku při měsíčku (28%)
V tom háječku při měsíčku zpíval tam slavíček: že už více nemiluje Andulku Jeníček. Tak dlouho se milovali, až se rozhněvali: ale zase v krátkém čase, zase se shledali. Už je malá chvilka do dne, pojď, má milá, vyprovoď mne; pojď, má milá, pojď, pojď, mne vyprovoď. Svitá, svitá svitáníčko, stroj, má milá, snídaníčko; pojď, má milá, pojď, pojď, mne vyprovoď. Svitá, svitá, je den bilý, už já musím od svý milý; pojď, má milá, pojď, pojď, mne vyprovoď. Vyprovoď mne mezi vrata, má panenko boubelatá! pojď, má milá, pojď, pojď, mne vyprovoď. Vyprovoď mne na rozcestí, na cestu mně vinšuj štěstí; pojď, má milá, pojď, pojď, mne vyprovoď. Vyprovoď mne na pěšinku, na cestu mně dej hubinku; pojď, má milá, pojď, pojď, mne vyprovoď. Prší, prší, jen se lije! kam ty koně postavíme? Postavte je, kde chcete, já se držím děvčete. Postavte je do zahrádky, já se držím Marijánky; postavte je pod oknem – jen když my dva nezmoknem. Má panenka v Praze slouží, mé srdéčko po ní touží: však já jí tam nenechám, já sí pro ni pojechám. Šla panenka k zpovídání, měla zlaté šněrování, a pan páter se jí ptal, kdo že ji tak šněroval? Pane páter, co se ptáte? vždyť vy mé jen zpovídáte: sama já se šněruju, a Honzíčka miluju. „Zanech, holka, milkování, dej se raděj na pokání, sice trestu neujdeš, do pekla se dostaneš.“ Já se pekla nic nebojím, jen když já mám, oč já stojím: když mám Honzíčka svého, milovnička věrného. Za tou naší stodoličkou, za tou naší stodolou plakala tam má panenka, plakala tam nade mnou. „Neplač, neplač, nenaříkej, 1) vždyť já přijdu brzičko: časně ráno za svítání, dřív než vyjde sluníčko.“

Sušil 1222 | Už sme to dostali (28%)
Už sme to dostali, oč sme pracovali, už to vezem domů, chvála Pánu Bohu. Stálo mi to za to, že sem šlapal blato, dostal jsem děvčátko milejší jak zlato. Dobrú noc, dobrú noc, ale ne každému, jenom té maměnce, co mně dala dceru. Dobrá je maměnka, co mě vychovala, ale je ta lepší, co mně dceru dala. Dobrú noc, tatíčku, obtulám ručičku, že ste mi dopříli tu vašu Aničku. Rád sem tě mívával, dys byla panenkú, včil jsi mně milejší, dyž si mojú ženkú.

Erben 2/100 | Šla panenka k zpovídání (27%)
Šla panenka k zpovídání, měla zlaté šněrování, a pan páter se jí ptal, kdo že ji tak šněroval? Pane páter, co se ptáte? vždyť vy mé jen zpovídáte: sama já se šněruju, a Honzíčka miluju. „Zanech, holka, milkování, dej se raděj na pokání, sice trestu neujdeš, do pekla se dostaneš.“ Já se pekla nic nebojím, jen když já mám, oč já stojím: když mám Honzíčka svého, milovnička věrného.

Smutný 27/4/009 | Ej zajali zajali Strapaňovic ovce počúvaj (20%)
Ej zajali, zajali, Strapaňovic ovce, počúvaj ma mila

Bartoš 1901 / 0692 | Zajaľi zajaľi (20%)
Zajaľi, zajaľi bojtárovi ovce. Počúvaj, miľenká, kdzě cingajú zvonce. Cingajú, cingajú v rychtarovém dvore, chodz ně, miłá, pre ně boľá ňa nohy mé. Já pre ně něpójdzěm, já tvoja něbudzěm; kerá tvoja budzě něch ci pre ně idzě.

Bartoš 1901 / 0378 | Dyž já pojedu na dolinu orat (20%)
Dyž já pojedu na dolinu orat, Počůvaj cérečko budu na ťa volat.