Galko 3/100 | V čirom poli studienečka
Text:
[: <V> čirom poli studienečka, :]
[: oplakávam šuhajíčka. :]
[: Šuhaj, šuhaj čiernooký, :]
[: oplakávam tvoje kroky. :]
[: Tvoje kroky aj chodníčky :]
[: okolo kyslej vodičky. :]
[: Voda, voda, kyslá voda, :]
[: že si kyslá, to je škoda. :]
[: Lebo milý sladkú ľúbi, :]
[: preto k nám vácej nechodí. :]
[: Skusila som, to som istá, :]
[: falešná je reč mládenská. :]
[: Keť ti sladké slová dáva, :]
[: môžeš vedet’, že ťa sklamá. :]
[: Keť ti dáva tý najsladšie,:]
[: to sa tý najfalešnejšie. :]
[: Klamaj, klamaj, bodajs’ klamau, :]
[: bodaj ti boh nepomáhau! :]
[: Ani <v> zdraví, ani <v> šťastí, :]
[: ani <v> tvém stave malženství. :]
Page:
81
Textové varianty / poznámky :
Melódia: [Bar. 1067: Ej, šohajku, škoda ťa byt] — [Sl. sp. II 106].
81 words
Podobné písně
Galko 3/100 | V čirom poli studienečka (100%)
[: čirom poli studienečka, :]
[: oplakávam šuhajíčka. :]
[: Šuhaj, šuhaj čiernooký, :]
[: oplakávam tvoje kroky. :]
[: Tvoje kroky aj chodníčky :]
[: okolo kyslej vodičky. :]
[: Voda, voda, kyslá voda, :]
[: že si kyslá, to je škoda. :]
[: Lebo milý sladkú ľúbi, :]
[: preto k nám vácej nechodí. :]
[: Skusila som, to som istá, :]
[: falešná je reč mládenská. :]
[: Keť ti sladké slová dáva, :]
[: môžeš vedet’, že ťa sklamá. :]
[: Keť ti dáva tý najsladšie,:]
[: to sa tý najfalešnejšie. :]
[: Klamaj, klamaj, bodajs’ klamau, :]
[: bodaj ti boh nepomáhau! :]
[: Ani zdraví, ani šťastí, :]
[: ani tvém stave malženství. :]
Galko 3/063 | Keď sa milý na vojnu brau (12%)
Keď sa milý na vojnu brau, svojej milej tak zanahau, by sedem rokov čakala, a aby se nevydala. Sedem rokov už minulo, išlo douča na zelinu, nevidela tam iného, len vojačka jediného. Vojak sa jej začne ptati, či sa bude vydávati. Ja sa vydávať’ nebudem, ja milýho čakať budem. Tvoj milý sa už oženev, ja som na jeho svadbe bou. Čo mu vinšuješ, Anička, červená biela ružička? Vinšujem mu telko šťastí, kelko je na hore listí; vinšujem mu tolko zdraví, kolko je na zemi trávy. Zarmúteu (zradoval) sa a zasmiau sa, zlatý prsten zablyskou sa, po prsteni ho poznala, prežalostne (preradostne) zaplakala.
Galko 3/004 | Garafia, strom zelený (12%)
Garafia, strom zelený, nikdy farbu nepremení, [: jako taká dievečka, :] kerá nemá šuhajíčka. Keť som išou okolo vás, zavoňau mi (som) citrón u vás; keť som išou okolo, srdenko ma bolelo, že som nebou čera u vás. Ešte sa ja mosím vrátit', a mamičku, mamku prosit’: Ach, mamička, mamka má, ja vás prosím preboha, dajte mi tú vašu céru. A keť mi hu hneď nedáte, vymalovat’ si hu dajte, na ty dvere, na vráta, vaša céra strapatá, tam sa na ňu podívajte.
Sušil 2048 | Hnala husičky do pola (12%)
Hnala husičky [: do pola, :] aby tam něco [: skusila. :] Uhlídla tam keř zelený; a u něho stál kůň vraný. A na tem koni mládenec, prosil Kačenku o věnec. Věnečka ti nemožu dat, až se budú lipky zeleňat. Kúpil damašku zeleného, obinul lipky do něho. Juž seš, Kačenko, juž seš má, juž se ta lipka zelená.
Černík 1908 / 309 | Pomáhaj nám (12%)
Pomáhaj nám, Pane Bože, na koněc, čaká nás tam čiernooký mládzeněc. Pomáhaj nám, Pane Bože, pomáhaj, starého nám za mladého nědáváj, Pak nám budzeš pomáhaci, pomáhac, budzeme sa ponáhlaci, ponáhlac.
Smutný 48/188 | Synečku černooký ušetři sobě kroky (12%)
Synečku černooký, ušetři sobě kroky
Bartók III 1189b | Čirom poli hruška od poli zelená (8%)
Čirom poli hruška od poli zelená
Bartók III 1366a | Čirom polí stojí pekná zelená (8%)
Čirom polí stojí pekná zelená
Erben 7/024 | Vím já jeden pivovárek (7%)
Vím já jeden pivovárek, vaříval tam Váša sládek. Dobré pivo vařívával, hezké holky milovával. Dorna byla nejhezčejší, všem mládencům nejmilejší. Věnce vila, nedovila, než dovila, syna měla. „Vášo sládku! co mám dělat? mám-li tomu smrt udělat?“ „Dělej, Dorno, jak rozumíš, jenom ať se neprozradíš!“ Vzala hedbávnou tkaničku,1) podvázala mu hlavičku. Pod jabloň jej zakopala, ručička mu vykoukala. Panské děvče ji vidělo, šlo nahoru, povědělo: „Panímámo! zlá novina: Dorna uškrtila syna. Vzala hedbávnou tkaničku, podvázala mu hlavičku. Do zahrádky zakopala, suchým listím přisypala!“ „Jdi, mé dítě, jdi mi dolů, ať jde Dorna hned nahoru! Vítám té, má služebnice, svého syna vražednice!“ „A já žádná vražednice, pánova jsem služebnice!“ „Jdi, mé dítě, pro faráře, který pannám ruce váže, a jich více nerozváže. Jdi, mé dítě, pro purkmistra, který vozí panny z města!“ Už Dorničku, už ji vezou, radní páni za ní jedou. Když přijeli k šibenici, dal se s Dornou kat do řeči: „Chceš, Dorničko, chceš má býti? chci si tebe vykoupiti: Žejdlík dukátů za tě dám, druhý k tomu ještě přidám!“ „Když jsem nebyla sládkovou, nechci také být katovou! 2) Dělej, kate, co máš dělat, nedej mi tu dlouho čekat. Já jsem tu smrt zasloužila, tři syny jsem uškrtila: Ten jeden byl s panem králem, ten druhý byl s radním pánem, ten třetí byl s Vášou sládkem.“ Kat se točí na botičce, 3) už hlavička na trávníce. Lámejte chvojku zelenou, přikrejte tu krev červenou, Aby vrány nekvákály, a mládenci neplakali. Jedna vrána zakvákala, sto mládenců rozplakala. 1) Dorna dolů hned běžela, zlatou šňůru z truhly vzala. Syna svého uškrtila, do zahrádky zakopala. 2) S místem k tomuto podobným potkáváme se v jednom variantu písně polské: Matka vražednice (K. W. Wójcicki Tom. I. str. 92), jenž takto zní: „Oj, chceszžc ty, burmistrzówno, moja byé? móglbym ja cię od téj męki wyzwolié.“ Oj! nie byla moja matka pánowa, i ja též nie mysle byé katowa: Ano i z jedné písně slovenské: Vmoriteljka (St. Vraz. razd. I. str. 136) táž myšlénka zaznívá: „Orša, řeš ti moja biti, ali češ glavó zgibiti? „Jaz čem raj glavó zgibiti, kak pa tvoja biti.“ 3) Tu kat celý rozzlobený stal ji hlavu bez prodlení. Sekejte trávu zelenou, přikrejte tu krev červenou atd.
Sušil 1819 | Chodí šohaj kole domu rád by (6%)
Chodí šohaj kole domu, rád by vešel k nám, naše dvéře vrzigajú, já je zalévám, pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám. Zalévám ich sladkým mlékem, sladkú smetanú, zalévala bych ich máslem, naši nedajú.1) Pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám.
Bartoš 1901 / 0002a | Vdávała matka (6%)
Vdávała matka, vdávała céru, nedaľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, céro, víc ke mě. Uděłám se vtáčkem, vtáčkem, jeřábkem, a poľetím přes poľe, do naší zahrádky, na ty małý hřádky, na ty modrý ľeľuje. Má maměnka miłá, okýnkem se dívá, to na vtáčka jeřábka, jak on na nich sedí, na ňu smuťně hľedí, maminka se naň dívá. Aj vtáčku, vtáčku, vtáčku jeřábku, nełámé nám ľeľuje, jak nám jich połámeš, a ony mě zvadnó, kdo pak mě jich zaľeje. Dyž mě muž budí, palicó mě tuží: Stává, mrcho ľenivá! Dýž mě maměnka doma budívała: Stávé, ceruško milá! Céra si stěžuje, matka při ní płáče: Ach, ceruško, céro má, dybych tě radš, ditě, vychovała krytě, až do nynější chvíľe.
[:
Galko 3/063 | Keď sa milý na vojnu brau (12%)
Keď sa milý na vojnu brau, svojej milej tak zanahau, by sedem rokov čakala, a aby se nevydala. Sedem rokov už minulo, išlo douča na zelinu, nevidela tam iného, len vojačka jediného. Vojak sa jej začne ptati, či sa bude vydávati. Ja sa vydávať’ nebudem, ja milýho čakať budem. Tvoj milý sa už oženev, ja som na jeho svadbe bou. Čo mu vinšuješ, Anička, červená biela ružička? Vinšujem mu telko šťastí, kelko je na hore listí; vinšujem mu tolko zdraví, kolko je na zemi trávy. Zarmúteu (zradoval) sa a zasmiau sa, zlatý prsten zablyskou sa, po prsteni ho poznala, prežalostne (preradostne) zaplakala.
Galko 3/004 | Garafia, strom zelený (12%)
Garafia, strom zelený, nikdy farbu nepremení, [: jako taká dievečka, :] kerá nemá šuhajíčka. Keť som išou okolo vás, zavoňau mi (som) citrón u vás; keť som išou okolo, srdenko ma bolelo, že som nebou čera u vás. Ešte sa ja mosím vrátit', a mamičku, mamku prosit’: Ach, mamička, mamka má, ja vás prosím preboha, dajte mi tú vašu céru. A keť mi hu hneď nedáte, vymalovat’ si hu dajte, na ty dvere, na vráta, vaša céra strapatá, tam sa na ňu podívajte.
Sušil 2048 | Hnala husičky do pola (12%)
Hnala husičky [: do pola, :] aby tam něco [: skusila. :] Uhlídla tam keř zelený; a u něho stál kůň vraný. A na tem koni mládenec, prosil Kačenku o věnec. Věnečka ti nemožu dat, až se budú lipky zeleňat. Kúpil damašku zeleného, obinul lipky do něho. Juž seš, Kačenko, juž seš má, juž se ta lipka zelená.
Černík 1908 / 309 | Pomáhaj nám (12%)
Pomáhaj nám, Pane Bože, na koněc, čaká nás tam čiernooký mládzeněc. Pomáhaj nám, Pane Bože, pomáhaj, starého nám za mladého nědáváj, Pak nám budzeš pomáhaci, pomáhac, budzeme sa ponáhlaci, ponáhlac.
Smutný 48/188 | Synečku černooký ušetři sobě kroky (12%)
Synečku černooký, ušetři sobě kroky
Bartók III 1189b | Čirom poli hruška od poli zelená (8%)
Čirom poli hruška od poli zelená
Bartók III 1366a | Čirom polí stojí pekná zelená (8%)
Čirom polí stojí pekná zelená
Erben 7/024 | Vím já jeden pivovárek (7%)
Vím já jeden pivovárek, vaříval tam Váša sládek. Dobré pivo vařívával, hezké holky milovával. Dorna byla nejhezčejší, všem mládencům nejmilejší. Věnce vila, nedovila, než dovila, syna měla. „Vášo sládku! co mám dělat? mám-li tomu smrt udělat?“ „Dělej, Dorno, jak rozumíš, jenom ať se neprozradíš!“ Vzala hedbávnou tkaničku,1) podvázala mu hlavičku. Pod jabloň jej zakopala, ručička mu vykoukala. Panské děvče ji vidělo, šlo nahoru, povědělo: „Panímámo! zlá novina: Dorna uškrtila syna. Vzala hedbávnou tkaničku, podvázala mu hlavičku. Do zahrádky zakopala, suchým listím přisypala!“ „Jdi, mé dítě, jdi mi dolů, ať jde Dorna hned nahoru! Vítám té, má služebnice, svého syna vražednice!“ „A já žádná vražednice, pánova jsem služebnice!“ „Jdi, mé dítě, pro faráře, který pannám ruce váže, a jich více nerozváže. Jdi, mé dítě, pro purkmistra, který vozí panny z města!“ Už Dorničku, už ji vezou, radní páni za ní jedou. Když přijeli k šibenici, dal se s Dornou kat do řeči: „Chceš, Dorničko, chceš má býti? chci si tebe vykoupiti: Žejdlík dukátů za tě dám, druhý k tomu ještě přidám!“ „Když jsem nebyla sládkovou, nechci také být katovou! 2) Dělej, kate, co máš dělat, nedej mi tu dlouho čekat. Já jsem tu smrt zasloužila, tři syny jsem uškrtila: Ten jeden byl s panem králem, ten druhý byl s radním pánem, ten třetí byl s Vášou sládkem.“ Kat se točí na botičce, 3) už hlavička na trávníce. Lámejte chvojku zelenou, přikrejte tu krev červenou, Aby vrány nekvákály, a mládenci neplakali. Jedna vrána zakvákala, sto mládenců rozplakala. 1) Dorna dolů hned běžela, zlatou šňůru z truhly vzala. Syna svého uškrtila, do zahrádky zakopala. 2) S místem k tomuto podobným potkáváme se v jednom variantu písně polské: Matka vražednice (K. W. Wójcicki Tom. I. str. 92), jenž takto zní: „Oj, chceszžc ty, burmistrzówno, moja byé? móglbym ja cię od téj męki wyzwolié.“ Oj! nie byla moja matka pánowa, i ja též nie mysle byé katowa: Ano i z jedné písně slovenské: Vmoriteljka (St. Vraz. razd. I. str. 136) táž myšlénka zaznívá: „Orša, řeš ti moja biti, ali češ glavó zgibiti? „Jaz čem raj glavó zgibiti, kak pa tvoja biti.“ 3) Tu kat celý rozzlobený stal ji hlavu bez prodlení. Sekejte trávu zelenou, přikrejte tu krev červenou atd.
Sušil 1819 | Chodí šohaj kole domu rád by (6%)
Chodí šohaj kole domu, rád by vešel k nám, naše dvéře vrzigajú, já je zalévám, pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám. Zalévám ich sladkým mlékem, sladkú smetanú, zalévala bych ich máslem, naši nedajú.1) Pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám.
Bartoš 1901 / 0002a | Vdávała matka (6%)
Vdávała matka, vdávała céru, nedaľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, céro, víc ke mě. Uděłám se vtáčkem, vtáčkem, jeřábkem, a poľetím přes poľe, do naší zahrádky, na ty małý hřádky, na ty modrý ľeľuje. Má maměnka miłá, okýnkem se dívá, to na vtáčka jeřábka, jak on na nich sedí, na ňu smuťně hľedí, maminka se naň dívá. Aj vtáčku, vtáčku, vtáčku jeřábku, nełámé nám ľeľuje, jak nám jich połámeš, a ony mě zvadnó, kdo pak mě jich zaľeje. Dyž mě muž budí, palicó mě tuží: Stává, mrcho ľenivá! Dýž mě maměnka doma budívała: Stávé, ceruško milá! Céra si stěžuje, matka při ní płáče: Ach, ceruško, céro má, dybych tě radš, ditě, vychovała krytě, až do nynější chvíľe.
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Galko 3/100 | V čirom poli studienečka", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 04 Črv 2024), URL: http://folksong.eu/cs/song/31035