Bartoš 1901 / 0145 | Dyž sem išéł přes ty hory

52 words

Bartoš 1901 / 0145 | Dyž sem išéł přes ty hory (100%)
Dyž sem išéł přes ty hory, všeci vtáčkové zpívali; žádný nepłače, každý zpívá; proč si, má miłá, žałostivá? Proč bych žałostná nebyła? dyž sem poctivosť ztratiła; . už má poctivosť v poľi bývá, tobě, šohajku, vtáček zpívá. Tobě, šohaj, tobě ináč, za kłobúčkem rozmarýn máš; tobě sa ľíčka červeňajú, moje očenka płakat majú.

Bartoš 1901 / 0780 | Dyž sem šeł pres hájíček zeľený (30%)
Dyž sem šeł pres hájíček zeľený, všecí vtáčkové prozpěvují; nic nepłače, šecko zpívá, co si tak, má miłá, žałostivá? Co bych já žałostivá nebyła, dyž sem šohajíčka pozbyła, spadeł s koníčka do rybníčka, snad ně ho pohłtiła vodička.

Bartoš 1901 / 0148 | Išła děvečka (16%)
Išła děvečka, do jazýrečka pro vodu studenú, utrhła si tam za kordúłečku růžičku červenú. Tu jede šohaj na vraným koni, jede on proti ní: Dej ně, děvečko, červenú růžičku, tá ně pekně vóní. Jak mu ju dała, hneď zapłakała, płakała žeľeła: Oj, kde je, kde je červená růžička, kerú sem ztratiła. Šła do hospody, to mezi druhý, to mezi drúžičky; tam si zpoměła, že si rozdała červený růžičky. Šła ven z hospody, spadła na schody, płakała, žeľeła; O, kde je, kde je moje poctivosť, kerú sem ztratiła.

Bartoš 1901 / 1204 | A v tom městě Hodoníně (15%)
A v tom městě Hodoníně kasárňa maľovaná, v keré była má hłavěnka veľice sturbovaná, była ona sturbovaná, od samého jenerála; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. Dyž ňa na radní dům védľi, moje vłasy střihaľi, tenkráť pro mňa rodičové přežałostně płakaľi; proč płačete, naříkáte, šak vy ně nepomožete; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt. A dyž było o půł noci, vyšła krásná vězdička, přišła za mnú do kasárně má miłá gaľánečka; přišła za mnú do kasárně, stáła u mojí posteľe: Stávaj hore, duša moja, já už stójím u tebe. A co bych já hore stáváł, šak ty ně nepomožeš, dybys za mňa dušu dała, tak ty ňa nevymožeš; mám čižmičky z ostruhami, vraného koňa v maštaľi ; už to ináč byt nemože, já vojákem mosím byt.

Bartoš 1901 / 1172 | Ze Strání (15%)
Tá moja mamička mosí žałostná byt, [: vychovaja synka, mosí vojáčkem byt. :] Vychovała synka jako Jezulátko, [: bude za ním płakat to švárné děvčátko. :] Bude za ním płakat a rukama łomit, [: škoda ťa, šohajku, škoda vojáčkem byt. :] Škoda ťa, šohajku, tvéj krvi červenéj, [: že ju mosíš vyľét na łúce zelenéj. :]

Bartoš 1901 / 0134 | U súsedů je hodný syn (15%)
[: U súsedů je hodný syn, :] vandrovał by a nemá s kým. [: Dyby był rekeł słovečko :] vandruj se mnú gaľanečko! [: Nebyła bych taká pyšná, :] veru bych s ním była išła. [: Vandrovaľi doľinami, :] byľi živi maľinami. [: Išľi oni doľinečkú, :] trefiľi na studénečku. [: Tu si, miłá, spočineme :] chľeba, syra si zajíme. [: Tak si oni spočívaľi, :] až večera dočekaľi. [: Usteľ, miłá, bíłé łože, :] už to ináč byt nemože. [: Jak bych já ho smutná stłała, :] dyž sem si perin nevzała? [: Široký ľist maľinový, :] ešče širší javorový. [: Maľinový posteľeme, :] javorovým odějeme.

Bartoš 1901 / 0162 | Mezi dvěma vršky hłuboká doľina (15%)
Mezi dvěma vršky hłuboká doľina, nese sa ti, miłá, žałostná novina.

Bartoš 1901 / 1283 | A já vím nepovím (15%)
A já vím, nepovím, co je našéj dívce, pľeła ľen do koľen, ztratiła tam krpce.

Sušil 0615a | Když sem já šel přes ty (14%)
Když sem já šel přes ty hory, všecí ptáčkové zpívali. Žádný nepláče, každý zpívá; cos tak, má milá, žalostivá? Což nemám byt žalostivá, má poctivosť se kolíbá, má poctivosť v kolibecce, tobě, synečku, svítí slunce. Tobě, synku, tobě jináč, za klobúčkem rozmarýn máš; tobě se líčka červenajú, moje očička plakať majú.

Sušil 1093 | Zdálo se mně zdálo (12%)
Zdálo se mně, zdálo, že sa od hor mrači, a to sa černajú šohajovi oči. Zdálo se mně, zdálo, že se od hor blyská, a červenajú sa šohajovi lička.1)

Bartoš 1901 / 0776 | Tobě dobře tobě dobře a mně (11%)
Tobě dobře, tobě dobře, a mně zľe; tobě ľíčka červeňajú, a mně ne.