Sušil 0523 | Hájíčku zelený

64 words

Sušil 0523 | Hájíčku zelený (100%)
Hájíčku zelený, kdo ťa hájit bude? Myslivca zabili, hajného nebude. Hájíčku zelený, už sem ťa dohájil, galanečko moja, už sem k vám dochodil. Hájíčku zelený, kdo ťa hájit bude, galanečko moja, kdo k vám chodit bude? Ešče sú hájící, co mia hájívali; ešče sú pacholci, co k nám chodívali. Ešče sú hájící, co mia hájit budú, ešče sú pacholci, co k nám chodit budú.

Sušil 0180 | Aj pase šohaj koně (59%)
Aj, pase šohaj koně, aj, koně, aj, koně, *) na hójezdské dolině. Přišli na ňé hájící, ti slavkovščí myslivci. Vzali mu tam halenu, až zaplatí dolinu. Dolinu sem vypásl, halenu sem propásl.

Bartoš 1901 / 1201 | Aj horečko dubová ej dybys była (39%)
Aj horečko dubová, ej dybys była moja, necháł bych ťa okovat aj žeľezem do koła. Aj žeľezem do koła stříbrnými zámky, nebyľi by mňa odvedľi, dyby ne gaľánky. Aj horečko dubová, kdo ťa hájit bude ? Aj fałešná gaľánko, aj kdo k tebě chodiť bude ?

Smutný 40/026 | Horička zelená veděl bych ťa hájit (38%)
Horička zelená, veděl bych ťa hájit

Erben 2/078 | Kdo mně krmí koníčky (4%)
Kdo mně krmí koníčky, když jsem u svý holčičky? nechtěla mne domů pustit, že až zajdou hvězdičky. Hvězdičky se ztratily, já byl eště u milý: mý koníčky nekrmeny přenáramně řejhtaly. Mlčte, mlčte, koníčky! naseču vám travičky, abyste mi neřejhtaly, když jsem u svý holčičky. Žádnej neví jako já, jak je cesta v noci dlouhá; žádnej neví jako já, jak je cesta v noci zlá. Kdo mně krmí koníčky, když já nejsem v noci doma? kdo mně krmí koníčky, když jsem u svy holčičky? Kdo mně sklidí nádobí, když já v noci nejsem doma? kdo mně sklidí nádobí, když já jsem u svý milý? Vysoký jaloveček, vysoký jako já: kýž mi tě, má panenko, kýž mi tě pán Bůh dá! Proto jsem si kanafasku koupila, abych se ti, můj Jeníčku, líbila: na červenou, na zelenou, na bílou, abysi mně nechodíval za jinou. Šla má milá do háječka, do zeleného, potkala tam mládenečka modrookého. „Myslivečku mládenečku! přijďte rej tra k nám, já mám doma bílej šátek, a já vám ho dám.“ Mysliveček mládeneček dvéře otvírá, a ta jeho nejmilejší oči utírá. „Neplač, neplač, má panenko! vždyť se k tobě znám: až se žitko zazelená, ruku tobě dám.“ Před sousedy na potoce husy se perou: jdi, Jeníčku, vem flintičku, zabí některou. „Já ty husy nezabiju, já je dobře znám: jsou to husy paňmáminy, kam já chodívám. Kdybych já jí jednu zabil, hněvala by se; a kdybych tam potom přišel, vadila by se.“ Před sousedy na potoce husy se perou: Jdi, Jeníčku, vem flintičku,

Erben 7/015 | V Černovicích v hustém lese (4%)
V Černovicích v hustém lese hezké děvče trávu seče. Když travičky nasekala, za sebe se podívala. Spatřila tu mládenečka, zeleného myslivečka. „Co to, děvče, co to děláš, že v mém lese trávu sekáš? za to zde svůj život necháš!“ „Když mám tu svůj život nechat, potřikráte chci zavolat.“ „Zavolej si třeba pětkrát, neslyší tě než lesní pták.“ Když podruhé zavolala, bratr mladší ji uslyšel, bratru staršímu pověděl. „Milý bratře! zle je s námi, naše sestra volá v háji. Honem koně osedlejme a do háje pospíchejme.“ A když do háje přijeli, vrané koně zastavili, myslivečka tu spatřili. „Co jsi zabil, myslivečku, že máš zbarvenou flintičku?“ „Já jsem zabil holubičku na tom našem jetelíčku.“ „To nebyla holubička, to byla naše sestřička! – Všecky panny věnce vijou, jen mé sestře rubáš šijou. Všecky panny v stříbře, v zlatě, jen má sestra hnije v blátě!“

Galko 1/416 | Chodziua Mariška po hrádzi (3%)
Chodziua Mariška po hrázi, myslivec sa za ňu prochází, streliu na lišku, zabiu Marišku, už Mariška leží v krvi svej. Už Mariška leží v krvi svej, mysliveček bježí friško k nej, širuček*) strhá, vjetríček dzeuá: Bože muj, co sem to udzeuau. Zabiu sem moju najmilejší, (najvjernejší) bvua mi v svjece najmilejší! Mariška leží, v krvi sa topí, ta její mamička nie neví. Vy, moja mamičko, doma ste, vy o mej bolesci nevíte; s vama sa lúčim, v krvi sa topím, z tohoto svjeta (už) ít mosím.

Erben 7/025 | Úlomek (3%)
(Úlomek.) Poslechněte lidé málo, co se v Domažlicích stalo: byla tam jedna paní, chodil myslivec za ní. Chodil za ní devět neděl, žádný o tom nic nevěděl; až jsou přišli myslivci, vyskoumali ty věci. „Pět set bych vám ráda dala, kdyby se mně vůle stala: byste mně zabil muže, neb už mne mrzí tuze.“ 1)

Erben 5/081 | Myslivečku mládenečku! (3%)
Myslivečku, mládenečku! uhni svou flintičkou na stranu. „Nechci, neuhnu, až té zabiju, nechci, neuhnu, až té zabiju.“ Pět peněz mám, komu je dám, když tu mého myslivečka nemám! ztratila jsem já myslivce mého, myslivce mého roztomilého!

Černík 1908 / 244 | Chodzi liščička (3%)
Chodzí liščička po hrázi, myslivec za ňú pochází, strelil na lišku, zabil Maryšku, Maryška leží na hrázi. Prekvitajú z něj tri róže, žjaden jich trhac němóže, jedna červená, druhá zelená, trecí na modro prekvitá. A já pre tento marný kvet mosím opuscic celý svet, otca, mamičku, bratra, sestričku, od svojéj miléj pójdzem preč.

Sušil 1455 | Daj myslivečku daj si pozor (3%)
Daj, myslivečku, daj si pozor a nechodívaj do cizích hor. Aj, v cizích horách zabijú ťa, tam pod stromečkem zakopú ťa, aj, pod stromečkem, pod zeleným. Žes tam chodíval na jeleny, och, na jeleny, na srnčátka, žes tam podvedl dvě děvčátka. Oj, dvě děvčátka tuze hezké, a to dcerušky myslivecké.