Erben 2/804 | Na krátce na dlúze

26 words

Erben 2/804 | Na krátce na dlúze (100%)
Na krátce, na dlúze že já se nevdám, že já damaškovej živůtek nemám; est-li ho nemám, já si ho zjednám: tobě to, holečku, na truc hudělám!

Erben 2/503 | Co pak si myslíš (31%)
Co pak si myslíš, že já se nevdám, když já hedbávnej fěrtoušek nemám? jest-li ho nemám, já si ho zjednám: tobě se přeci podvádět nedám!

Černík 1908 / 046 | Pásol Janko (31%)
Pásol Janko dva voly na zeleném, libizija..., úhori. Přišli k němu hajníci, svjatodušní, libizija..., zbojníci. Daj nám, Janko, halenku, vypásol's nám, libizija..., jarinku. Já vam halenky nědám, radšej s vami, libizija..., sa zjednám. Tak sa oni jednali, až Janoška, libizija..., zabili. Leží Janko zabitý, nědaleko, libizija..., pažici. A hdo nad ním narieká: otec, máci, libizija..., frajerka.

Erben 2/425 | Co pak jsi plakala (24%)
Co pak jsi plakala, Hančičko, hubičko! když jsi šla dnes tejden přes hájíček? – Ak pak nemám plakat a sobě naříkat, když mně vodpověděl můj holeček! Když jsi k nám chodíval, kdy byla krátká noc: proč pak k nám nechodíš, kdy je delší? est-li jsem já byla na krátký hupřímná, na delší byla bych hupřímnější!

Sušil 0804 | Přes ten Slavíč čistá voda teče (23%)
Přes ten Slavíč čistá voda teče, moja milá přežalostně plače. Jak já nemám smutna zaplakali? Miloval mě, strojí mě nechati. Miloval mě, ale ne na dlúze; zpomenu si na jiného brze, zpomenu si na svého synečka, on k nám přišel, nemluvil slovečka. On k nám přišel a nechtěl odjíti, on si myslil, že budu prositi. A já bych tě černým ďásom dala, než bych já tě, synečku, prosila. »Rozpomeň se, má panenko, na to, že je láska dražší nežli zlato.« Já sem si to dávno rozpomněla, na tebe sem, synku, zapomněla.

Erben 3/101 | Štyry koně vraný (23%)
Štyry koně vraný, vokovanej vůz: přistroj se, Hančičko, pojedeme už. „A já jsem už dávno tu přistrojená: est-li si nešedou, sedne si jiná!“

Sušil 1165 | Z jednej strany potoka (23%)
Z jednej strany potoka, hanaj dynom dajnom, stojí linda, rokyta, hajdynom. Pod tú lindú stolica, na ní sedí děvčica. Maměnka ju česala, do vrkůčka spletala. Nespletajte na tuze, šak nebude na dlúze. Spletajte na slabúčko, půjde dolů brzúčko.

Sušil 1585 | Slunečko zachází (23%)
Slunečko zachází za keř malenový, zkažte tam dobrú noc mému frajerovi. Zkazuje, zkazuje, ale ne na dlúze, je tuze nemocná, do večera umře. Už nám ta děvinka, už nám zahynula, slunečko a láska, ta ju ukosila. Žala milá, žala, zralé žito žala, ale ju nezralú smrtolka sežala.

Erben 3/029 | Est-li jsi Hančičko (23%)
Est-li jsi, Hančičko, z dobrýho chování, ty budeš naříkat, až pudeš vod mámy. Vod mámy, vod mámy, vod zlatý mamičky: ty budeš hutírat svý černý vočičky. Vod mámy, vod mámy, vod svýho tatíčka: ty budeš spomjnat na jeho slovíčka!

Sušil 1428 | Oj Bože můj Bože (13%)
Oj, Bože můj, Bože, oj, co ja mam dělać? A mam-li ja služić lebo mam vandrovać. Oj, vandroval bych ja, nožičky mne bolu, oženil bych se ja, mam velku něvolu. Půjdu-li do světa, budu cuzozemec, ešče tam potracim svůj panensky věnec. Budu-li vojakem, nejsem prubovany, zhynu brzy v kratce jak rosička ranní. Budu-li žebrakem, budu torbu nosiť, nad svymi krajičky budu se honosiť. Budu pustelnikem, cělo je nězvykle, dvakrat, třikrat v tydni posty spravedlive! Budu ja putnikem, budu putovaci, nad svymi hřichami pokani činici.

Sušil 0657 | Má panenko milá (13%)
Má panenko milá, nic se ty nedurdi, dyž já ti vypovím, jiného si najdi. Copak si ty myslíš, že si sám na světě? Dyť mně ješče nekde růžička vykvete. Vykvetla mně v krátce vedlivá v zahrádce, a ta potěšuje mé upřímné srdce. Měla sem galána, měla sem ho ráda, už mně ho odvedla ta vedlejší dáma. Dy sis ho odvedla, včil si ho měj ráda, včil ho sobě uvaž na hrbaté záda.