Černík 1908 / 142 | Otvór že mi

23 words

Černík 1908 / 142 | Otvór že mi (100%)
Otvór že mi, moja milá, dvére, lebo na mňa tuhý vieter veje. A já veru dverí něotvórím, lebo sa já svéj mamičky bójím.

Černík 1908 / 109 | Otvór že mi (93%)
Otvór že mi, moja milá, dvére, leho s hory velký vieter veje, a já bych ci dvére otvórila, keby mi len mamka dovolila. Ale keď mí mamka nědovolí, vzala klúček, išla do komory, ach, mamičko, šak mňa pekně volá, abysom mu pierenko uvila. Šak mu svedčí to pierenko pekně, jako jeho pravé liečko ke mňe, ach, mamičko, šak aj vás bíjali, preto sce sa verně milovali.

Černík 1908 / 306 | Fúká rieter (51%)
Fúká vieter po doline, po téj drobnéj zaceline. Zacelinka prekvitala, mamka céru zapletala. Nie, mamičko, nie na tuho, něbudzem já vaša dúho. Leš, mamičko, na široko, pójdzem od vás na daleko. Na daleko do Galie, hdze Kristus Pán obeduje. Hdze Kristus Pán obeduje, a svatý Jan posluhuje. * Vylecela lastovenka ze záhorá, ráda by mňa moja mamka doma mala. Ráda by mňa moja mamka doma mala, abych já jej izbu, pitvor, zametala. * Hdze sme žali, tu sme žali, na doline, tam sa ptáča jarabáča preletuje. A ta ptáča jarabáča okolo pňa, jak ten švarný šohajíček okolo mňa.

Černík 1908 / 103 | Starali sa mamka má (51%)
Starali sa mamka má, starali sa mamička, hdo mňa budze kolébaci, keď som taká malučká. V širóm poli na vršku uvjažú mi koliesku, vieter budze povievávac, ten mňa budze kolébac. Starali sa mamka má. hdze mi Pámbo miesto dá, na hrozenském cinteriečku. tam mi domek postavja. Tam mi budú hudci hrác. a já budzem tuze spac, a ta moja mamičenka, ta mňa budú nariekac.

Černík 1908 / 049 | Povjaj vieter (50%)
Povjaj, vieter, povjaj od pola do pola, odroň mi jabúčko, červené jako já. Není téj jablone na celéj Morave, aby to jabúčko bolo tak červené.

Černík 1908 / 203 | Ore šohaj (50%)
Ore šohaj, ore na vysokej hore, jeho žuté vlásky vieter prefukuje. Jeho žluté vlásky žutú barvu majú, jako ty dzievčence za ním pozierajú. Něpozieraj na mňa, šak něpójdzeš za mňa, mala si's pozierac, keď si's bola panna. Keď si's bola pannú medzi panenkami, jako ten mesjáček medzi hvezdičkami.

Smutný 27/1/007 | Veje vetor veje otvor mila dvere (42%)
Veje vetor, veje, otvor mila dvere

Bartoš 1901 / 0714 | Nění nění v cełém světě (31%)
Nění, nění v cełém světě, v cełej stoľici, okrem jedno švárné diévča v našej uľici. Ono chodí na každý deň jako v něděľu, ono ľístok odpisuje svojmu miłému. A on jej zas odpisuje, každý druhý deň: Vydávaj sa, duša moja, já ťa něvezněm ! Něboj sa, má najmiľejší, šak ty buděš má, až kukačka jo vánocích trikráť zakuká. Už kukačka jo vánocích tri rázy kuká, jaj ! už ten mój najmiľejší na okno búchá. Otvor miłá, otvor dvera, otvor i bránu, už já prídem dneskaj večer k nahováráňú. Bar bych spała, bar něspała, hore něstaněm, srdco moje zatvrzełé, jako ten kameň.

Černík 1908 / 086 | Od Hrozenka (30%)
Od Hrozenka malovaná dlážka, hdo ju vymaloval: šohajova láska. Otvor mi, má milá, malované dviera, jak mi něotvoríš, otvorí mi iná. Otvorí mi iná, alebo aj inšja, ale mi otváraj, moja najmilejšja. Jednú rukú dvere otvárala a druhú ručičkú suzy ucierala. Čo plačeš, nariekáš, má panenko milá, snad ťa mamka bila, alebo hrešila? Mňa mamka něbila, ani něhřešila, ludzja povedajů, že som nepoccivá. A keď som, něch som, čo je keho po tem, a šak by vedzelo mé srdénko o tem. A šak by vedzela aj ta naša brána, kelko razí ležal's u nás až do rána. A šak by vedzelo aj to okénečko, kelko razí pozrel's na moje srdéčko.

Černík 1908 / 188 | Naša sliepka (29%)
Naša sliepka jarabatá, drobného pierí, povedala moja milá, že mi něverí; keď něverí, něch něhá, a já pójdzem do světa, tam si budzem namlúvaci švarné dzievčata. Zamiloval som si jednu, slúží na fáre, něsmel som k něj chodzievaci, len prede dvére; keď som já k něj chodzieval, v hrsci čižmy nosieval, pocichúčky, polahúčky na milú volal. Otvór že mi, moja milá, vedz mi je zima, a snad by mňa nězahrjála tvoja perina; Kebys bola tak dobrá, mému srdcu uprimná, bola by si poprosila pana farára. Zakončení: Ale's nění tak dobrá, mému srdcu uprimná, ani si's ty něprosila pana farára. *)

Bartoš 1901 / 0939 | Už ten starý téj mładéj neverí (29%)
Už ten starý téj mładéj neverí, [: zamyká jéj dvere od komory. :] Pusc ma, starý, pusc ma ven z komory, [: veľice ma má hłavenka boľí. :] Otvor si ty z hory okjénečko, [: ovłažíš si své čiervené ľíčko. :] Jaké je to, starý, otváraný, [: ked od nykeľ žaden veter neny. :] Jak za dvere pres prah prekročiła, [: devat płotou na ráz preskočiła. :] Ten desátý boł cełý tŕnený, [: tam si našła svoje potešený. :] Saľľi si tam na pekný trávnýček, [: daľi si tam na tysíc hubyček. :] Tak sa ony społu myłovaľi [: až kohúty na ráno zpyévaľi. :] Idzi, myłá, ke svému starému, [: a já pôjdem ke konu vranému. :] Dze si my ty, mładá žena, boła, [: šak si sa my hrube uzimyła? :] Boła som já, môj starý, v kosteľe [: moľľiła som sa já tam za tebe. :]