Bartoš 1901 / 0316 | Za našimy humny šastoradý jačmen

32 words

Bartoš 1901 / 0316 | Za našimy humny šastoradý jačmen (100%)
Za našimy humny šastoradý jačmen: [: Povedz my, má myłá, kerého máš radšej :] Jako ty já povyém, ked já sama nevyém, prindzi ty večer k nám, manky sa opýtám, [: já ty potom povyém. :]

Bartoš 1901 / 0866 | Široký ľist jabłoňový (26%)
[: Široký ľist jabłoňový, :] ešče širší javorový [: Jabłoňový poděstěľem :] javorovým priodějem. [: U mej manky, na jéj dvore :] je tam drevo javorové. [: Pod javorem hudci hrajú :] mładší céru vydávajú. [: Za ňú ženú krávy, voły :] za mnú ľeťá vrany, sovy. [: Pred ňú ženú jałovice :] za mnú bežá krepeľice.

Bartoš 1901 / 0512 | Pod našimy okny (26%)
Pod našimy okny zima je a mráz, zamrzła studyénka nenye vody zas, vezny sekerenku, protny studyénenku, bude voda zas.

Bartoš 1901 / 0613 | Ty si mysľíš že nevyém (20%)
Ty si mysľíš, že nevyém, ked ty já nyšt nepovyém, vyém, čo študyruješ, dze keřů miłuješ, ver, že o tom dobré vyém. Tvoju tajnost dávno znám, po tebe ju poznávám, že myłéj tu nemáš, inú sebe hľadáš, hľadaj si ju, já nedbám. Hľadaj si ju, já nedbám, o to sa máło starám, pozbudem miłého, dostanem jiného, o to sa máło starám. Co hovoříš, čo mysľíš, fałešne ma v tom súdýš ver, že nemám myłú, teba ľen jedynú, Bůh je svedek nade mnú. Och idzi preč, nehovor, ľahko bys ma podvédoł, ľahko slovy tvýmy veľmy fałešnýmy do zúfalstvý privédoł. Zpomen, myłá, na sebe, čo som vystáł pre tebe, jak v zime, tak v ľéce, veľkém déždi, błace, chodzyévał sem vždy k tebe.

Bartoš 1901 / 0861 | Ej ach škoda preškoda (18%)
[: Ej, ach škoda, preškoda veku słobodného, :] [: ked si já vác nevydzím :] [: vyénka zeľeného. :] [: Ach, tatýčko, mamyčko, už som sa vydała, :] [: aľe nevyém, Bože môj, :] [: koho som dostała. :] [: Či ma bude bíjaci, či bude pijáci, :] [: či on bude, Bože môj, :] [: muzigu ľúbyci. :] [: Aľe ma on nebyje, :] any on nepyje, :] [: g muzidze nechodzí :] [: cudzích žién neľubý. :]

Galko 1/487 | Preleť, sokol, biely vták (14%)
Preleť, sokol, biely vták, k mojemu milému; pozdravuj ho nastokráť, povedz službu jemu: Že ho verne milujem, v svojom srdci nosím, aby prišel večer k nám, že ho pekne prosím. Len sa ho ja opýtám, čo sa na mňa hnevá, keď k nám prvej chodieval, a už nechodieva? Ťažko, ťažko kameňu, čo pod vodou pluje, ešte ťažšie takému, kto koho miluje. Ach, ja jedna jediná, ja som milovala; pán boh dal, pán boh vzal, zostala som sama. Sama, sama, samotná, ako tá hrdlička; teraz som samotná bez môjho Janíčka.

Galko 1/480 | Ej, už ju vedú (13%)
Ej, už ju vedú, už ju povedú (Ej, už ju vedú, ej, už ju vedú) k tej materi cudzí, ani nevidzí pred sebu ludzí od velikých suzí. Ej, ešče sa vás, moja mamičko, jednú ja opýtam, ej, s vama-li ja, moja mamičko, tady bydleci mám? Ej, ne-e, ne-e, ceruško moja (Ej už, nie už, nie, ceruško moja) ne-e už vjec se mnú; (ej, už nie vjec se mnú) ej, koho sis’ ty raz vyvoliua, už mosíš ít k nemu. Ej, dzekujem ja vám, muj tacíčku, za vaše chováni; ej, dzekujem aj vám, má mamičko za opatrováni. Ej, dzekujem vám, moja mamičko, i na stotisíc raz, že ste si mňa čaško vychovali, včil mosím ít od vás.

Bartoš 1901 / 0877 | Dołů dołů mé špendľíčky skľeněné (13%)
Dołů, dołů, mé špendľíčky skľeněné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój víneček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Dołů, dołů, mé pantľičky hedbávné, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, má šatečka bjéľená, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, má paretko pérová, něbudzěš ty na méj hłavě nosená. Dołů, dołů, mé podvazky bjéľené, něbudzěcě na méj hłavě nosené. Dołů, dołů, mój vrkoček zeľený, něbudzěš ty na méj hłavě nosený. Z jednéj strany vetérečok povjévá, z druhéj strany mój tacíček pozjérá. Ešče sa já méj maměnky opýtám, s vámi-ľi já, vy maměnko, bývac mám? Ně, ceruško, ně céro má, ně se mnú, keho si si vyvoľiła, ten s tebú. A já som si vyvoľiła z růže kvet, ľepší je ten, mój Janoško, ľež ten svet. Čo ty baby na mně majú hojdanom? Ze mňa strašidło spraviły, Bože mój! Po zaplétání. Hore, hore, má kontuľka bjéľená, už ty budzěš na méj hłavě nosená. Hore, hore, mé šnórečky bjéľené, už budzěcě na méj hłavě nosené. Hore, hore, muój ručníček červený, už ty budzěš na méj hłavě nosený. Hore, hore, mé foremky červené, už budzěcě na méj hłavě nosené.

Galko 1/095 | Za našimi humny šestoraký jačmeň (10%)
Za našima humny šestoraký jačmeň: ([: Povedzže mi, milá, :] koho vidíš radšej? Bola by ja blázon tebe povedati, [: keď ja môžem od dvoch :] dary dostávati.)

Galko 1/197 | Pri potoku sedela (9%)
Pri potoku sedela, na kačeny volala: Kač, kač, kač, kač, kačena, nasypem ti jačmeňa. Neni som ja kačena, abych jačmeň zobala, ale som ja devečka od Nového mestečka. Ja jačmeňa nejídám, oklamať sa ti nedám; falešné ty oči máš, za druhými pozeráš. Inde chodíš každý den a k nám len raz pres týden; aj to prindeš v sobotu, keď mám veľkú robotu.

Bartoš 1901 / 0977 | Mała som já jačmeň (9%)
[: Mała som já jačmeň, :] [: ej! pekný, utešený. :] [: Zedľi mi ho vrabce, :] [: ej! eště boł zeľený. :] [: Mała som já žitko, :] [: ej pekné, utešené. :] [: Zedľi mi ho vrabce :] [: ej! keď boło zeľené. :]