Sušil 0786 | Před naše zahrada pletená
Podobné písně
Před naše zahrada pletená a v ní je studýnka sróbená,*) u ní rozmarýn, o něm dobře vím, když ho sázela. Nasela tam také marjánku, aby měli chlapci památku. Poďte, chlapci, k nám, já vám take dám rozmarijánku. Pěkné rozmariján lámala, chlapcům za klobóčky dávala. Svému milýmu, roztomilýmu s pantló vázala. Když tě tak do pantlí přistrojím, potom ti, můj milý, vypovím, že ty k nám chodíš, falešně mluvíš, o tém dobře víš. A půjdeme spolu na jarmak, copak tam budeme kupovat? Pantlu zelenó, modró, červenó na rozlóčenó.
Sušil 0785 | Před naše zahrada pletená (25%)
Před naše zahrada pletená a v ní je studýnka sróbená,*) u ní rozmarýn, o něm dobře vím, jak ho sázela.
Sušil 2191 | Hom hom Bartoňo (18%)
Hom, hom, Bartoňo, kde pojedeš na koňo? Pojedo já do Němec své panence pro věnec. Kop mně také jeden, dám ti chleba s medem a tvarůžka s chlebem. Hop, škrk, černó pantlo pod krk a červenó pod rokáve, co sem dostal od Rozále.
Sušil 0581 | Kdes holubičko lítala (18%)
[: Kdes, holubičko, lítala, :] [: žes své pérečka :] zmáchala? Lítala sem já po poli, svému milýmu na vzdory. Budeš-li ješče lítati, budu na tebe lícati. Nalícám na tě žitné klas, dostanu tebe brzo zas. Dostanu-li tě za ruku, nespustím se tě do roku; dostanu-li tě za obě, nespustím se tě až v hrobě. Nechám na hrobě znamení: Tudy ležijó dvě holóbátka spojený.
Bartoš 1901 / 0662 | Naša zahrádečka pľetená (13%)
Naša zahrádečka pľetená, v ní rozmarýn růža červená, a v ní rozmarýn, a já o něm vím, kdy sem ho seła. Dyž sem maryjánek střihała, chłapcom za kłobúčky dávała; enom jednomu, svému miłému, sem ho nedała. A mám-ľi já tady vartu stát? Já sa možu jít domu vyspat, a jak sa vyspím budu červená jako maľina. Ešče si naséju marjánku tým Těšovským chłapcom na památku. Chłapci, pojďte k nám, maryjánek mám, a já vám ho dám. On sa na mně tuze rozhněváł, v hospodě ně vínka nezavdáł, vínka nezavdáł, do tanca nezváł, tak ně uděłáł. Už sem zapoměła na otce, také zapomenu na chłapce, na tě můj miłý, můj roztomiłý, na tě do konce. Už sem zapoměła na matku, zapomenu aj na zahrádku, v kerém sem stáła, kvítí trhała, chłapcom dávała. Už sem zapoměła na bratra, také zapomenu na vráta, v kerých sem stáła, si namłúvała, do bíłého dňa. Ešče tě, synečku, přistrójím, a potom já tobě vypovím, včiľ ti to povím: o tě nestójím, o tě nestójím.
Bartoš 1901 / 0617 | Studýnečka sróbená (12%)
[: Studýnečka sróbená :] na to sem se já zrodila, habech chlapce [: šidila. :]
Sušil 0809 | Proč kalino v struze stojíš? (12%)
[: Proč, kalino,1) v struze stojíš? :] [: Snad se tuze sucha bojíš? :] Já se sucha nic nebojím, kde sem zrostla, tady stojím.2) Proč, kalino, neprokvetáš, malinama nezasedáš?3) Já sem dávno prokvétala červenýma malinama. Shora vrabci obzobali, zdola panny oblámaly.4) Oblámaly na kytečky, mládenečkům za klobóčky.5) Ulomila každá svému, já ubohá nemám komu. Já svó pustím po potoce, snad ju nande někdo přece.6) Já ju pustím po palášó, kde mládenci koně pasó. Pasó jich tam na dolině, na té drobné jetelině. Pasó jich tam na trávníčku: Chyť kytečku, šohajíčku.
Sušil 1592 | Stojí hruščička na kopci (12%)
Stojí hruščička na kopci, kde só habrovčí pacholci, nésó doma, šli do Brna, majó klobóčky s pantlama.
Bartoš 1901 / 0255 | (8%)
1. Před naší je zahrádečka trním hraděná, a v ní roste rozmarýnek, bíłý vršek má, a to je rozmarýn, a já o něm dobre vím, keď mňa nechceš, nemiłuješ, tebě vypovím. 2. Naša sľépka jarabatá drobné má perí, už tá moja najmiľejší mně nic neverí, keď neverí, nech nechá, a já půjdem do světa, budem sobě namłúvati švárné děvčata.
Černík 1908 / 101 | A pred nami zahrádečka (8%)
A pred nami zahrádečka, trním plecená, na něj rosce rozmarýnek, bielé vršky má, haj, haj, rozmarýn, a já o něm dobre vím, hdo mňa něsce milovaci, já mu vypovím. Miloval mňa švarný šohaj, herskú dzievčinu, zaněchal mňa milý Bože, skrdze příčinu, haj, haj, keď něsceš, hladaj si ju, hdze ju vieš, prídze inší, stokrát milší, banovac budzeš.
Erben 2/320 | Svit měsíčku polehoučku (8%)
Svit, měsíčku, polehoučku na ten panský háj: nemysli si, má zlatá panenko, abych si tě vzal. Šel jsem lesem, byl jsem vesel, zpíval jsem sobě; uslyšel jsem smutný nářek od panenky mé. Ona stála pod stromečkem, neviděl jsem jí; hodila na mě jablíčkem, ozvala se mi. – Pod háječkem nad sádečkem roste májoví: kam jsi dala, má panenko, růže červeny? „Růže červeny povadly, věnce nemůž vít: nemyslete, potěšení moje, že vás musím chtít. Co je po tej rozmaríně, která nevoní: co je po vás, potěšení moje, když máte jiny! Co je po tej levanduli, která nekvěte: Co je po vás, potěšeni moje, když mne nechcete!“ Pod vršíčkem na dědince byla zahrada; chodila tam má panenka, kvítí trhala. Když kytičku natrhala, tu zaplakala: „Kýž jsem tebe, potěšení moje, byla neznala!“
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu