Sušil 0767 | Pondělí úterý

51 words

Sušil 0767 | Pondělí úterý (100%)
Pondělí, úterý smutné po neděli, smutné jsú děvčátka, co chlapců neměly. A já jsu ta jedna, co jsem ho neměla, a už je třetí deň, ješče jsu veselá. Nemám-li milého, ale si ho kúpím, některé děvečce srdéčko zarmútím. Dyž nemám milého, ani nemám klebet, nemajú si lidi o mně co povědět.

Sušil 0769 | Kopřivo kopřivo (40%)
Kopřivo, kopřivo, kopřivěnko řásná, snad sem já tej noci galána propásla. Propásla, propásla, ale si ho kúpím, svojí tovaryšce srdečko zarmútím.

Bartoš 1901 / 0595 | Doľina doľina (39%)
Doľina, doľina, ej, doľinečka dłúhá, ej, dyž ju prejde, nohenky ho boľá. Doľina, doľina, ej, doľineček devet, ej, šuhaj miłý, něrob o mně kľebet.

Sušil 0756 | Pod hájíčkem zelená sa oves (8%)
Pod hájíčkem zelená sa oves; enom ty mně, má panenko, pověz. Jak já tobě, synku, mám pověděť, dyž tvé oči nechcú na mňa hleděť? Pod hajíčkem zelená sa víčka, jak odvykne děvča šohajíčka? Ja, odvykne, ale nevím, jak pak, bude chodiť pod okénko plakať. Pod okénko podle súsedovo, až uslyší slovo synečkovo. »Ne také sem kavalíry měla, na všecky sem brzo zapomněla.« A í na ťa, synku, zapomenu, půjdu podle, na ťa nepohlednu. Ztratila sem vyšívaný šátek, na něm bylo devadesát lásek. Škoda tebe, vyšívaný šátku, ztratila sem od synečka lásku. Už já lásky tejto nenabudu, dokad mia ty nožky nosiť budú. A už sa ta láska nenavrátí, co sa Morava dokola obrátí.

Sušil 0376 | Vim ja zamek malovany (8%)
Vim ja zamek malovany, bystru vodu obehnany; v tem zamečku byla pani moravskeho malovani. Ta jedno diťatko měla, chůvěnku při něm držela, krasnějšu, ež byla sama, co s tym diťatkem spavala. A jak bylo po půlnoci, ditě počalo plakati; a chůvěnka tvrdo spala, diťatko plakať něchala. Jak to pani uslyšela, na tu chůvěnku běžela, hrozny poliček ji dala, ež se hned krvju oblila. A chůvěnka němeškala, k panu pověděť běžela: Naš pan tato, zla novina, naša pani mne pobila. Ciť, chůvěnko moja cnostna, budě temu jina pomsta. 1) Vzal pan pani za ručičku a vyved ju na světničku. Otevřel ji okenečko: Podiva] se, ma paničko; podivaj se do zahrady, jak tam kvitnu vinohrady! Panička okny hleděla, chůvěnka ju postrčila. To než na zem doletěla, v drobny prach se obratila. Vyrůstla tam jablunečka, to tej pani ze srdečka. Kdo z ni jabka trhať budě, ten pomsty Boži něujdě. Trhal jich pan s pacholatkem a chůvěnka s tim děťatkem. V tom se mračno postavilo a tu chůvěnku zabilo. 2)

Sušil 0477 | Černá hora bíuý les (8%)
Černá hora, bíuý les, ej, černá hora, bíuý les, ej, kdo miuého viděu dnes? Kdo ho viděu, nech poví, nech mia huava nebolí. Kamarádka viděua, povědět mně nechceua. Kamarádko má miuá, nechaj ty ho a i já, nech sa šelma potúuá. Pomine ho túuání, pod okénkem stávání. Pomine ho aj tanec, nebude už muádenec.

Sušil 0628 | Dyž si mě nechtěla (8%)
Dyž si mě nechtěla, mělas mně povědět, že tvé černé oči nechcú na mne hledět. A šak budú rády pohledávat po mně, dyž se mně šablička po zemi potáhne.*)

Bartoš 1901 / 0121 | Když ty půjdeš k nám (8%)
Když ty půjdeš k nám, nechodívaj sám, zavołaj si kamaráda, kerého já vidím ráda, přes zeľený háj. V zeľeném háji, na tě čekají, zabijú tě, můj synečku, zabijú tě pro cérečku, na samém kraji. Aj, nazabijú, nebojím já sa, mám šabľenku nabrúsenú, a na bočku pověsenú, vysekám já sa. Nevysekáš sa, ľebo je jich moc, [: nebudeš mět kdy povědět, :] miłá, dobrú noc.

Bartoš 1901 / 0267 | (8%)
1. Dyž tys mě nechtěł, mjéł si to pověděť, [: že tvý očka černý, :] nechcó na mě hľeděť. 2. Chodiła po poľi, trhała kókoľi, [: což je po kókoľi, :] dyž mě hłava boľí. Chodiła po hájku, trhała fiałku; [: což je po fiałce, :] dyž mě miłé nechce. Chodiła po ľesi, trhała ořeší; [: což je po ořeší, :] dyž mě nic netěší.

Bartoš 1901 / 0580 | Dyž's ty ňa nesceła (8%)
Dyž's ty ňa nesceła, měłas ně povědět, že tvé čérné jočka nescú na mňa hľedět. Co je ňa po tobě, po téj tvojí hubě, dyž ně ukazuješ hałúzku na dubě. Co je ňa po tobě po tvéj pěknéj krási, dyž sú ostrihané moje čérné vłasy.

Bartoš 1901 / 0579 | Bude ráno bude (8%)
Bude ráno, bude, dennička vychází, a solansky pacholky muzika provází. Mělas mně, děvuška, před časem povědět, že tvé černé očička na mne nechcú hledět. Mělas mně povědět, anebo odkázat, mé srdečko svázati nebo rozvázati.