Erben 5/271 | Sešla se selka s selkou

40 words

Erben 5/271 | Sešla se selka s selkou (100%)
Sešla se selka s selkou, vedla si stížnost velkou, že má zlýho muže. že ji bije tuze až do devátý kůže. Ta druhá se jí ptala: co jsi’ž mu udělala? „Já přesmutná Manka! pekla jsem beránka – a já ho nekuchala!“

Bartoš 1901 / 1029 | Slóžil sem tam první leto (18%)
Slóžil sem tam první leto, veslóžil sem koře za to: a to koře krákoře, chodí po dvoře, má panenka plače, seďa v komoře. Slóžil sem tam drohý leto, veslóžil sem káče za to: a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam třetí leto, veslóžil sem hóse za to: a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam štvrtý leto, veslóžil sem hoso za to: a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam pátý leto, veslóžil sem tele za to: a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam šestý leto, veslóžil sem kozo za to: a ta koza spadla s voza, a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře atd. Slóžil sem tam sedmý leto veslóžil sem vepřa za to: a ten vepř kluče pepř, a ta koza spadla s voza, a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to kuře krákoře atd. Slóžil sem tam vosmý leto, veslóžil sem kozla za to: a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř, a ta koza spadla s voza, a to tele atd. Slóžil sem devátý leto, veslóžil sem kanca za to: a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř, a ta koza atd. Slóžil sem desátý leto, veslóžil sem vola za to: a ten vůl veze sůl, a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř atd. Slóžil sem jednástý leto, veslóžil sem krávo za to: a ta kráva mlíko dává, a ten vůl veze sůl, a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř atd. Slóžil sem dvanástý leto, veslóžil sem ženo za to: a ta ženka je Mařenka, hezke se mně všecko daří, vona dobře hospodaří, a ta kráva mlíko dává, a ten vůl veze sůl, a ten kanec vede tanec, a ten kozel pivo vozel, a ten vepř kluče pepř, a ta koza spadla s voza, a to tele hobó mele, a ta hosa bela bosá, a to hóse mělo fóse, a to káče hezke skáče, a to koře krákoře, chodí po dvoře, Mařenka se směje seďa v komoře.

Sušil 0126 | (do kola tancujíce ji zpívají (18%)
(do kola tancujíce ji zpívají) Já na světě zarmócená, ode všech sem opuštěná, nemám v světě žádného, kromě Jána svatého. Nemám, kdo by orodoval, za mne k Bohu stížnost podal, proti utrhačům mým, bezbožným nešlechetným. Zlé huby se staví na mne, jazyky si brousí na mne, kterak by mě skazili, v hanbu mě přivodili. Ale toho nedovedó a v hanbu mě nepřivedó, svátý Jan mně spomůže, utrhače přemůže. O, zastaň mě, Jene svatý, zahub jazyk jedovatý, by se všickni poznali, na pokání se dali.

Sušil 2138 | Pásl sem já beránka v zabrdovské (18%)
Pásl sem já beránka v zabrdovské seči, ulítla mu hlavěnka, viděli ste všecí.

Erben 5/146 | Vletěl pták (18%)
Vletěl pták na bodlák, s bodláku na hrušku, roztrh‘ tam podušku: sedlák s selkou běží, chtějí sbírat peří.

Sušil 0914 | Ten perštenský zámek (12%)
Ten perštenský zámek na vysokých vrchách, [: sedí tam syneček, má nožičky v putách. :] Pusťte mě tam k němu v té železné bráně, já jsem jeho milá, ať se rozžehnáme. Ať se rozžehnáme, ať se rozloučíme, co sme si slíbili, ať si vyplníme. Jak se rozlučuje malá ryba s velkou, tak se rozlučuje mládenec s panenkou.

Erben 2/473 | Žalost mám nic nedbám (12%)
Žalost mám, nic nedbám, veselost si koupím: pro tebe, můj milej, srdce nezarmoutím. Hoře mám, nic nedbám, po milým netoužím: kdy ho mám potkatí, oči si zamhouřím. Měla jsem milého, dělal se jurista: já si ho nevěrnu, kdyby měl čtyry sta. Kdyby měl čtyry sta, anebo tisíce: já si ho nevěrnu, chudobná dívčice. Rybička maličká po Dunaji plave; chytil ji rybáček u samýho kraje. Kterak se rozvede malá ryba s velkou, tak i se rozejde mládenec s panenkou.

Bartoš 1901 / 1043 | Co ti sedláci vystát musejí (6%)
Co ti sedláci vystát musejí, že panské drva dělat musejí, rubají, sekají a ukládají. Když se v pondělí začne robota, tu sedlák neví, kdy je sobota, každý den, přes týden, trvá ta psota. Příjde neděle, burmistr křičí: hej, sedláče! plať kontrbucí! pošlu ti vojáka exekucí. Sedlák se krčí, hlava ho bolí, v kapci se macá, krejcara není, uprodá kus lúky, zas sena není. Selka naříká, ach, Bože milý! za časy nastaly, za časy nyní co to nastaly za časy nyní. Jaké jsem měla, pěkné rubáče, už jsem jich dala na pomývače, už nemám jiného, jen samé švance.

Erben 5/211 | Metla holka ve světnici (6%)
Metla holka ve světnici, metla holka síň; našla knoflík pod lavicí, těšila se s ním. Selka když to uhlídala: „Hej, děvečko, hej! co ty najdeš ve světnici, jen ty to sem dej!“

Erben 5/213 | Až já budu velká (6%)
Až já budu velká, bude ze mne selka: přijďte k nám, já vám dám hodnej ucháč mlíka.

Erben 5/150 | Prodal sedlák koně (6%)
Prodal sedlák koně, plakal tejden pro ně. A pacholek voly, že jim nemá vody. A selka zas krávy, že jim nemá trávy. A děvečka kozy pro velikou nouzi.