Černík 1908 / 057 | Keď som mašíroval

Text: 
Keď som mašíroval, milá šaty prala, já som si zazpieval, ona zaplakala. Čo plačeš, nariekáš, galánečka moja, já pomašírujem, ty ostaneš doma. Já sa budzem nosic na vraném koníčku, a ty budzeš vodzic malé za ručičku. Já budzem povedac: »vijó koňu vraný,« ty budzeš povedac: »chój, syneček švarný.«
Page: 
54
48 words

Podobné písně

Černík 1908 / 057 | Keď som mašíroval (100%)
Keď som mašíroval, milá šaty prala, já som si zazpieval, ona zaplakala. Čo plačeš, nariekáš, galánečka moja, já pomašírujem, ty ostaneš doma. Já sa budzem nosic na vraném koníčku, a ty budzeš vodzic malé za ručičku. Já budzem povedac: »vijó koňu vraný,« ty budzeš povedac: »chój, syneček švarný.«

Sušil 1707 | Za Krakovem slunce zchodzi (33%)
Za Krakovem slunce zchodzi, oficir koně vyvodzi, aj, koně, koně vraneho, sedaj ty, šuhajku, na něho. Sedać, sedać jako sedać, dyž bych moh s milu povědać. Nic, ma mila, nic něplač, ješče se mi ty možeš dostać. Vrać mi, milý, vrac mi šatku, dala sem ci na pamatku. Aj, vrać mi šatku co najspěš, něbo tu maju inši přisć.1) Ja ci šatečky něvracim, na kusečky ji obracim, aj, na kusečky pořežu, pod moje koničky poscělu. Jak budzě měć vrba střešňu, to ja se cě, dzěvča, vezmu. Aj, vrba střešen něrodzi, jene to zelene haluzi.

Galko 1/403b | Povedzže mi, moja milá, povedz (32%)
Povedzže mi, moja milá, povedz, kedy bude našej láske koniec? Keď ja zomriem, ty ostaneš vdovec, (Keď ja umrem a ty budeš vdovec) vtedy (potom) bude našej láske koniec. Keď ja umriem, tak ma pochovajte, milého mi na pohräb volajte, nech ma on ta pekne odprevadí, veď mu zato pán boh vynahradí. Keď ja umriem, tak ma pochovajte, a na ten hrob (hrob môj) ružičku zasaďte; kto z tej ruži kvietok trhať bude, každý veru ma spomínať bude.

Galko 3/031 | Na Dunajku šaty prala, plakala (18%)
Na Dunajku šaty prala, plakala, [: na milého všetky viny skladala. :] A ty, milá, na Dunajku čo robíš? [: Šaty perem, moj šuhajko, šak vidíš! :] Čo by si ty šaty prala, to je nic, [: ale plačeš a nariekaš, čo myslíš? :] Neplačem ja, moj šuhajko, nad inším, [: len nad tvojím slubovaním falešným. :] Čo sis’ mi ty po tri roky sluboval, [: a včil si ma, prežalostnú tak nehal. :] Slubovals’ mi, moj šuhajko, na duši, [: že sa naša verná láska nezruší. :] A ona sa, moj šuhajko, minula, [: ani som ja tedy doma nebola. :]

Galko 1/387a | Tá bystrická brána pekne malovaná (17%)
Tá bystrická brána pekne malovaná, pod ňou stojí moja milá všecká uplakaná. Čo plačeš, nariekaš, čo si taká smutná, vezmi ručník a utri sa, budeš moja milá. Ver' sa ja neutriem, ešte plakať budem; to pre teba, falešníče, Že tvoja nebudem. Prišla do komory, stala si k posteli: Staňže, milý, staňže hore, prišla som ja k tebe. Ja hore nestanem, ja s tebou nepôjdem, tvoja matka vždy hovorí, že ja nemám domu. Miesto domu mého mám koňa vraného, karabínok, pár pištolí vedľa boku mého.

Černík 1908 / 086 | Od Hrozenka (17%)
Od Hrozenka malovaná dlážka, hdo ju vymaloval: šohajova láska. Otvor mi, má milá, malované dviera, jak mi něotvoríš, otvorí mi iná. Otvorí mi iná, alebo aj inšja, ale mi otváraj, moja najmilejšja. Jednú rukú dvere otvárala a druhú ručičkú suzy ucierala. Čo plačeš, nariekáš, má panenko milá, snad ťa mamka bila, alebo hrešila? Mňa mamka něbila, ani něhřešila, ludzja povedajů, že som nepoccivá. A keď som, něch som, čo je keho po tem, a šak by vedzelo mé srdénko o tem. A šak by vedzela aj ta naša brána, kelko razí ležal's u nás až do rána. A šak by vedzelo aj to okénečko, kelko razí pozrel's na moje srdéčko.

Černík 1908 / 282 | Ej skala (12%)
Ej, skala, skala, skala široká, a na téj skale hora vysoká; hdo ťa budze, hora, rúbac, keď já budzem mašírovac, ej, hora, hora, hora vysoká? [: A pod tú horú lúčka zelená;:] hdo ťa budze, lúčka, kosic, keď já budzem šablu nosic, a, lúčka, lúčka lúčka zelená? [: A na téj lúce voda studzená;:] hdo ťa budze, voda, píjac, keď já budzem mašírovac, a voda, voda, voda studzená? [:A pri téj vodze růža červená;:] hdo ťa budze, růža, trhac, keď já budzem mašírovac, ach, růža, růža, růža červená? [: A pod tú růžú máci má stará; :] hdo vás budze, máci, chovac, keď já budzem mašírovac, ach, máci, máci, máci má stará?

Galko 3/036 | Aj sa buje skala lámač (12%)
Aj sa buje skala lámac, kej ja bujem mašírovac, skala, skala, skala vysoká! (Do ca buje, lúčka, kosic, kej ja bujem šablu nosic? Lúčka, lúčka, lúčka zelená! Do ca buje, vínko, píjac, kej ja bujem mašírovac? Vínko, vínko, vínko červené!)

Sušil 0897 | Švarna dzěvečko moja kochanečko (11%)
Švarna dzěvečko, moja kochanečko, měl bych cě o co prosić; slubovala jsi mně dva zelene věnky za klobučkem nosić. Švarny šohajku, můj kochanečku, stala se mi škoda; ach, měla jsem ci ja dva zelene věnky, vzala mi jich voda. Švarna dzěvečko, moja kochanečko, něfrasuj se o ně, ach, mam ci ja doma ty dva labudečky, pošlu ja ci pro ně. Labudek plyně, věneček tyně až do sameho dna, a že už ty nějsi, prošvarna dzěvečko, toho věnka hodna. Choć by mi včilej muzika hrala, trubače trubili, ach, to mi už oni mojeho srdečka žaden něrozveseli.

Bartoš 1901 / 0522 | Počkaj dzjévča (11%)
Počkaj, dzjévča, budzěš płakac, budú tebe*) na čižmičky sudzy**) kapac. Počkaj, dzjévča, budzěš túžic, kedz já budzěm pri ołtári omšu słúžic. Prečo by som já płakała, kedz som já ci, najmiľéjší, verná boła. Verná's boła, to uznávám, enom že cja, moja miłá, zaněchávám. Zaněchá vám, ľebo mosím; ľebo já tú reverendu nosic mosím. Preneščasná reverenda, kedz ona mi k mojéj miłéj chodzic nědá. Nědá chodzic, ani młúvic, ach, mój Bože najmiľéjší, čo mám robic! Čo urobím, to urobím, já tú svoju reverendu preč zahodzím. Kedz zahodzím reverendu, potom k svojéj najmiľéjší smeľe pójdu.

Černík 1908 / 158 | Keď som k vám chodzieval (11%)
Keď som k vám chodzieval pres hájíček, bola si červená jak hrebíček, a včil si bledá, jako scena, snad sa ci šohajko vyspac nědá? Já som se vyspala po svéj vóli, ale mňa falešná láska morí, ej, morí, morí, premoruje, pre tvoje falešné slubovánie. Kebych já vedzela, že budeš mój, dala bych ci nosic šjateček svój, ale já dobre viem, že něbudzeš, darmo mi šjateček špinic budzeš. Kebych já vedzela, že budzeš mój, dala bych ci nosic prscienek svój, ale já dobre viem, že něbudzeš, darmo mi prscienek nosic budzeš. Bodaj's mal, šohajko, tolko zimnic, kelko je v Trnave mesce pivnic, aby ťa triasly, něprestaly, pre tvoje falešné slubování. Bodaj ťa, šohajko, tolko hromů, kolko je v Trnave mesce domů, aby ťa túkly, něprestaly, pre tvoje falešné slubování.

Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.

V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!

Jan Koláček, autor projektu

Jak citovat

"Černík 1908 / 057 | Keď som mašíroval", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 14 Bře 2025), URL: http://folksong.eu/cs/song/23908