Černík 1908 / 302 | Ach Bože

58 words

Černík 1908 / 302 | Ach Bože (100%)
Ach, Bože, prebože, čo som urobila, keď som pre jedneho šeckých opuscila? Opuscila som si sokola pre páva, lecela bych za ním, něviem, hdze sedává. Sedá on tam hore, v císarovém dvóre, v císarovém dvóre, na hadbávnéj šnóre. Hadbávná šnórečka, velice cenučká, ona sa vrezala do mého srdečka. Vrezala, vrezala, už sa něvyreže, až moje srdénko napoly prereže.

Galko 1/132 | Po zahrade chodila, rukama lomila (36%)
Po zahrade chodila, rukama lomila: Ach, bože môj, prebože, [: čo som urobila? :] Opustila som si ja sokola pre páva, išla by som ho hľadať, [: neviem kde sedáva. :] Sedáva on, sedáva v susedovie dvore, tam je on priviazaný [: na hodbabnej šnure. :] Tá hodbabná šnúročka veľmi je tenučká, ona sa mi vrezala [: do môjho srdiečka. :] Vrezala sa, vrezala, viac sa nevyreže, už mne v mojej nemoci [: nikto nespomôže. :]

Černík 1908 / 200 | Čierné oči (19%)
Čierné oči, čierné jako ta trnečka, ty sa mi vrezaly do mého srdečka. Keď sa mi vrezaly, už sa něvyrežú, keď moje srdečko napoly prerežú.

Sušil 1195 | Dolů dolů moj veneček zelený (19%)
Dolů, dolů, moj veneček zelený, a ty za ním, moj vrkůček červený. Dolů, dolů, má paretka perlová, a ty za ňú, má šnorečka červená. Z jednej strany věterenko povjévá, z druhej strany moj tacičko pozjérá. Ach, vítajce, moj tacičko, zdaleka, dali sce mia za cudzeho človeka. Moj tacičko prenocuje, preč pojdze, a mia smutnú s cudzým chuapom odejdze.

Sušil 0190. | Jedú páni jedú (14%)
Jedú páni, jedú brněnskú silnicú, až se jim šablenky na boku libocú. Hoja, chlapci, hoja, ja s vama pojedu a já vám v Opavě košulky prať budu. Kde bys ich, má milá, kde bys ich právala, dyž tam vody není, jen skala, kamení? Já bych si stanula pod lindu zelenú, já bych si natřásla rosenku studenú. Kde bys ich, má milá, kde bys ich věšala, dyž tam plota není, jen skala, kamení? Já bych ich věšala na hedbávnej šňoře, na hedbávnej šňoře, v cisarskej komoře. Kde bys ich, má milá, kde bys ich válela, dyž tam válů není, je skala, kamení? Já bych ich válela na zlatém válečku, na zlatém válečku, s tebú, šohajíčku.

Černík 1908 / 284 | Trenčanskú pažicú (14%)
Trenčanskú pažicú chlapci mašírujú, len sa jim po bočkách šablenky blískajú. Dočkajce mna, chlapci, aj já s vami pójdzem a já vám tam dole košielky prac budzem. Hdze bys ty, má milá, telko mydla vzala, abys ty nám šetkým košielky oprala? A já ráno staněm a rosu zeženěm a precár vám šetkým košielky operem. A keď ich opereš, hdze ich sušic budzeš? Tam dole, na dole, na hadbávnéj šnóre.

Sušil 0577 | Kameňu kameňu (13%)
Kameňu, kameňu, těžko srdcu mému, rozděl se1) na dvoje, potěš srdce moje! Dyby se ten kameň ve zlato obrátil, co by se děvčati syneček navrátil.2) Srdce mé, srdce mé, proč’s tak zarmúcené? Hoříš jako plameň, visíš jako kameň. Horno mi je, horno na mojem srdečku, jak by mě ho svázal červenú šnúrečkú. Červená šnúrečka je velice tenká, ona se vřezala do mého srdeňka.

Sušil 0047 | Když s nebe vola hlas Boži (13%)
Když s nebe vola hlas Boži, dušička sě s cělem luči. Cělo leži, hrubě stuka, dušička se v cěle leka. Stoji satan, stoji v nohach, stoji anjel, stoji v hlavach. Dzi, satane, do propasci, němaš tu žadnej radosci. Vylecěla duša z cěla, žaden něvi, kaj lecěla. Sedla ona na hajiček na ten zeleny travniček. Přišla ku ni svata Anna: Co se staraš, dušo hřišna? Chyc se, dušo, mého plašča, půjdzěmy před Pana Krista.

Sušil 1073 | Za našima okny (13%)
Za našima okny zelena travička, přelecěla přes ňu dzivoka husička. Lecěla, lecěla, něvim, kady padla; poviz mi, dzěvečko, kaj jsu tu Napajadla? Lecěla, lecěla z Uher do Moravy; poviz mi, dzěvečko, kaj jsu tu vinohrady? Přelecěly husky přes petřvalske lučky, podaj mi, ma mila, tej svojej pravej ručky. Ja bych ci podala, synečku, baj obě, dybych ja vědzěla, že ty mne vezmeš sobě.

Bartoš 1901 / 0088 | O ty Čierná Horo (3%)
[: O ty Čierná Horo, čo tak smutne stojíš? :] Povedz mi ľen, povedz, dze je Kovačovic ? [: Ja čo ty ja poviem, ked já sama neviem, :] chodził k nám do škoły, tri roky jeden den. [: Ešče on nevedzeł, kedy noc, kedy den, :] aľe sa dovedzeł, až ked boł prichycen. [: Ked mu ony ručky, do žeľiez dávaľi, :] hore do Mostáru, na hrad odvádzaľi. [: Vojsko za ným ide a gvery ľáduje, :] aby jim neušieł, veľmi ho strehuje. [: Do Mostaru prišieł, hned tam na hrad išieł, :] svého kapitána též on tam už našieł. [: Vitaj Kovačovic, už zme tam obidva, :] . . . . . . . . . . . . . . . . . . [: O vy Rosbachové, nescínajte hłavy, :] nech sa odeberem, do téj Čiernéj Hory.*)

Galko 1/255 | Pod hájičkom, pod zeleným (3%)
Pod hájičkom, pod zeleným [: ej, orie dievča s volkom jedným. :] Ešte brázdu nezorala, [: ej, mati na ňu zavolala: :] Ančúš, Ančúš, poďže domu, [: ej, vydávam ťa, neviem komu. :] Vydávam ťa Janíkovi, [: ej, najväčšiemu zbojníkovi. :] V noci príde, v noci tajde, |: ej, nič dobrého nedonesie. :] Len košielku vyparenú [: ej, a šabličku skrvavenú. :] Bielu plachtu potrhala, [: ej, kým šabličku utierala. :] Už v Liptove vyzváňajú, [: ej, už Janíka opatrujú. :] Už v Liptove odzvonili, [: ej, už Janíka ulapili. :] Už ho vedú cez Košice, [: ej, plačú za ním tri dievčice. :] Jedna plače, druhá kvíli, [: ej, tretia sa mu lapá šiji. :] Janík, Janík, srdce moje, [: ej, čo tu vidíš, všetko tvoje. :] Vidím, vidím zoreničku, [: ej, prenešťastnú šibeničku. :] Kebych ja bol o tom vedel, [: ej, že ja na nej viseť budem, :] bol bych ju dal vymaľovať, [: ej, striebrom, zlatom povykladať. :] Po spodku len toliarami, [: ej, a po vrchu dukátami. :] Na prosredku mramor, skalu, [: ej, kde položím moju hlavu. :]