Galko 1/070 | Ja som bača veľmi starý

107 words

Galko 1/070 | Ja som bača veľmi starý (100%)
Ja som bača veľmi starý, nedožijem do jari, nebudú mi kukučky kukať na tom mojom košiari. Hej, džiny, džiny, džiny, hej, džiny, džiny, džiny. Ani kukuk, ani sova, ani sojka klebetná, nebude ma viac prebúdzať lastovička štebetná. Hej, džiny, atď. Ja som bača veľmi chorý, nespôsobný do hory; nevládzem už po vrškoch chodiť, ani ovečky dojiť. Hej, džiny, atď. Ktože vás už, ovce moje, poženie na tie hole, bude s vami k studničkám chodiť a do chládku vás vodiť? Hej, džiny, atď. Kto zachráni vás od škody, keď prídu zlé nehody; kto vás bude od vlkov brániť, kto jehniatka vám chrániť? Hej, džiny, atď. Už ťa nechám, dobré bydlo, už odložím cedidlo; zložím baltu i sekanec, smrť ma vedie na tanec! Hej, džiny, atď. Stíchli spevy po lučinách, smutno, ticho v dolinách; stíchli gajdy i fujary, nežije bača starý. Hej, džiny, atď.

Galko 1/071 | Ja som bača veľmi starý (100%)
Ja som bača veľmi starý, nedožijem do jari, nebudú mi kukučky kukať na tom mojom košiari. Hej, džiny, džiny, džiny, hej, džiny, džiny, džiny. Ani kukuk, ani sova, ani sojka klebetná, nebude ma viac prebúdzať lastovička štebetná. Hej, džiny, atď. Ja som bača veľmi chorý, nespôsobný do hory; nevládzem už po vrškoch chodiť, ani ovečky dojiť. Hej, džiny, atď. Ktože vás už, ovce moje, poženie na tie hole, bude s vami k studničkám chodiť a do chládku vás vodiť? Hej, džiny, atď. Kto zachráni vás od škody, keď prídu zlé nehody; kto vás bude od vlkov brániť, kto jehniatka vám chrániť? Hej, džiny, atď. Už ťa nechám, dobré bydlo, už odložím cedidlo; zložím baltu i sekanec, smrť ma vedie na tanec! Hej, džiny, atď. Stíchli spevy po lučinách, smutno, ticho v dolinách; stíchli gajdy i fujary, nežije bača starý. Hej, džiny, atď.

Galko 1/462 | Hopsa, Zuzka, srdce moje (4%)
Hopsa, Zuzka, srdce moje, keď ja zomrem, všetko tvoje: nohavice, župica, i barania čapica. (Balta, obušek, osekan, tulec, tešinka i čakan, i tá stajňa drevená a v nej krava červená. Ty maj bydlo na salaši, kde bývajú i valasi, bryndza, syr a žinčica, toho najedz, napi sa. Ovce cez deň tri razy doj, sama pri dojelnici stoj, žeň na lúku hneď zrána, bude hustá smotana. Z lúky zažeň do bučiny, kde je mnoho ostružiny, potom tam u studničky napoj kozy, ovečky. Pre zlodejov a pre vlkov nechávam ti k ovciam päť psov: Tisu, Belku, Zahraja, Bodroka a Lapaja. Tieto dudy s trima hučky nech si vezme syn do rúčky, a na nich si pohráva, keď sa času dostáva. Krpce moje daj žobrákom, kapsu pohrebným spevákom; kňazovi daj jahničku za mú hriešnu dušičku.)

Galko 1/210 | Zadudaj, dudášku, na našom salašku (3%)
Zadudaj, dudášku, na našom salašku, kým si ja donesiem cedidlo, valašku. Zadudaj, dudášku, zadudaj valaskú, ak mi nezadudáš, veru mi gajdy dáš.

Erben 5/360 | Vykoukala z okynečka (3%)
Vykoukala z okynečka z nejhořejšího, spatřila na vraném koni nejmilejšího; hned mu vrátka otvírala, uctivě ho přivítala, ruku podala. „Vítám tě, můj nejmilejší, vítám tě, milý: moji rodiče jsou rádi, že tebe vidí; šavle po straně se blyští, s tou jsi oddán až do smrti – až tě zabijí!“ Vždyť nemusí na té vojně každého zabit: Bon na nebi všemohoucí bude mne chránit; až já budu u armády, budou moji kamarádi, budou mne bránit.

Smutný 03/080 | Starý su já starý nedožijem jari (2%)
Starý su já, starý, nedožijem jari, nebude ma

Smutný 24/002 | Starý su já starý nedožijem jari (2%)
Starý, su já starý, nedožijem jari

Erben 2/245 | K Pažežnici cesta húzká (2%)
K Pažežnici cesta húzká, 1) celá trníčkem porostlá; to trníčko bíle kvete: má panenko, votevřete! Má zlatá Spaněvská cesto, což je mně po tobě teskno ani tak ne po cestičce, jako po tě, má dívčice! „My zlaty Spaněvsky háje, já na vás zpomínám stále: ani tak ne po háječku, jako po tě, můj holečku! My zlaty Spaněvsky dráhy, jak jste vy se zelenaly: zazelenejte se eště, moje srdéčko potěšte!“ Tam na těch Spaněvskejch lukách já slyšel kukalku kukat; kukalička zakukala, má panenka zaplakala. Kukalka kukala kuku: „Podej mně, můj chlapče! ruku, podej ruku, podej pravou, zarostla k nám cesta travou. Podej ruku, podej vobě, že se nedostáném sobě: ani za rok, za dvě léta, ani do skonání světa!“ 1) K Pušperku je cesta zlatá, celá trníčkem pojatá atd.

Sušil 0019 | Byla krásná Dorota (2%)
[: Byla krásná Dorota :] [: pobožného života :] 1) A ta krásná Dorota měla věnec ze zlata. A z tej bilej leluje od Panenky Marie. Zamiloval si ju král, za Dorotou listy psal.2) Chceš-li Dorko moja být? Má tě svět co paní ctít. A já už mám jiného, Krista Pána samého.3) Král se na to rozhněval, do vězení Dorku dal a na vojnu odjechal.4) Sedum let tam bojoval a na osmý přijechal. Zpomněl si na Dorotu, žije-li či nežije.5) Ach, žije, pane, žije, ač nic nejí, nepije. Dorotka vyvedena, před krále představena. Chceš-li, Dorko, moja být? Má tě svět co paní ctít. A já už mám jiného, Krista Pána samého. Král se na to rozhněval a pec hrozně topit dal. Čím se déle pálila, tím víc krásy nabyla. Dorotka vyvedena, před krále představena. Chceš-li, Dorko, moja být? Má tě svět co paní ctít. A já už mám jiného, Krista Pána samého. Král dal olej vařiti, Dorku na něm smažiti. Čím se déle smažila, tím víc krásy nabyla. Z oleje vyvedena, před krále postavena. Chtěj, Dorotko, moja být, má tě svět co paní ctít. A já už mám jiného, Krista Pána samého. Král dal kolo dělati, pannu na něm lámati. Dorka Boha prosila, aby ju zbavil kola. Bůh se nad ni smiloval, hrom to kolo polámal. A to z čistého jasna, až se země zatřásla. Pomůže ti ostrý meč, až ti hlavu setne preč. Za město ju kázal vést, a jí mečem hlavu smést. Potkal ju tam Eliáš: Kam, Doroto, pospícháš? Do Kristové štěpnice, budu trhat ovoce. Budu trhat lilije u Panenky Marie. Dyž ho budeš trhati, chceš-li mi ho poslati? Když kat nejprv uhodil, meč se nad ní poklonil, na dvoje se rozlomil. Kat se na to rozhněval, od razu jí hlavu sťal.6) Svatá hlava je sťata, duše do nebe vzata. Stojí mezi anděly jako hvězda na nebi. Přišlo s nebe diťátko, překrásné pacholátko. Mělo košík na ruce a v něm krásné ovoce. Eliáši důvěrče, tu ti nesu ovoce s nebeského obrojce.7) Co ti sestra slíbila, dyž se na smrť strojila.

Galko 1/004 | Nestískaj mi, šuhaj, rúčku (2%)
Nestískaj mi, šuhaj, rúčku, čo chceš, ja neviem, tvojim slzám, tvojmu smútku ja nerozumiem; nehnevaj sa, keď sa smejem, žarty vystrájam, spevy, tance že milujem a svet rada mám. Ja ťa nikdy nerozumiem, keď ma objímaš, vernú lásku, a čo ja viem, keď pripomínaš. Sto raz som ti povedala, že ťa rada mám; čo bych len za brata dala, i za teba dám. Ľúbim si ja otca, matku, svoju rodinu, ľúbim svoje kamarátky, svoju družinu. Ľúbim všetkých dobrých ľudí, ľúbim i teba; čo chceš viacej, buď veselý, netráp sám seba.

Erben 5/088 | Vyletěl holoubek (2%)
Vyletěl holoubek vysoko na doubek na zelené stráni – ach kdo ho zachrání! S zeleným kloboukem myslivec pod doubkem: můj milej holoubku, pryč ulítni s doubku! Pryč letí holoubek daleko za doubek; myslivec s kloboukem vždy stojí pod doubkem. Myslivec pod doubkem s seleným kloboukem: „Holoubku rozmilý! zalítni k mý milý. Zalítni k mý milý za lesík na míli; řekni jí, holoubku, že stojím u doubku. S zeleným kloboukem že stojím pod doubkem, aby mi uvila, co mi přislíbila. Co mi přislíbila, když tu se mnou byla: za klobouk kytičku na modrou pentličku.“ Zábavy mysl. I, 58. Útlá tato píseň jest toliko šťastné nápodobení písní národních, patrně prace dívři.