Galko 1/125 | Čie sú to kone, koníčky, kone

33 words

Galko 1/125 | Čie sú to kone, koníčky, kone (100%)
Čie sú to kone, koníčky, kone na dvore, [: na dvore, :] [: keď na nich nikto :] neore, [: neore. :] Čieže by boli, čieže by boli moje sú, [: moje sú, :] [: čo ma k mej milej :] ponesú, [: ponesú. :]

Galko 1/252 | Čie je to dievčatko na tom vŕšku (44%)
Čie je to dievčatko na tom vŕšku, má ono gombíčky na kožušku? Čieže je to, moje je to, chodil som ja ku nej celô leto. Dal som jej peniažky na čižmičky, ono si kúpilo pantofličky. Nekupuj to, drahô je to, nie je to na zimu, len na leto. Kúp mi ty, šuhajko, čo ťa prosím, červenú stuštičku rada nosím, červená je ako iskra, veď som ja, šuhajko, tvoja istá. Nejdem si pre lásku srdce trápiť, idem ja milému prsteň vrátiť; vrátim mu ho, tam mu ho dám, jednoho opustím, desať ich mám.

Galko 1/333 | Čieže sú to pávy (29%)
Čieže sú to pávy v tom zelenom háji, v tej zelenej brezine? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, kým si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou zelenou trávičkou; zelenou trávičkou, studenou rosičkou, to sú moje mozole. Čieže sú to voly, majú zlaté rohy, v tej zelenej brezine? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, kým si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou zelenou trávičkou; zelenou trávičkou, studenou vodičkou, to sú moje mozole. Čieže sú to ovce, majú liate zvonce, v tej zelenej brezine? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, kým si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou zelenou trávičkou; zelenou trávičkou, studenou vodičkou, to sú moje mozole. Čieže sú to deti pod tou našou pecou, ej, také malučičké? To sú moje, tvoje, čo som vychovala, keď si ty bol na vojne. Čím si jich chovala, keď si nič nemala? Tou varenou kašičkou; varenou kašičkou, studenou vodičkou, to sú moje mozole.

Erben 2/328 | Když jsem šel skrz dubový les (29%)
Když jsem šel skrz dubový les, přepadla mne dřímota; a do rána mně za hlavou rozmarina vykvetla. Pořezal jsem všecky pruty rozmaríny zelené, pustil jsem je po vodičce, po vodičce studené. Která panna lovit bude rozmarínu zelenou, ta mou nejmilejši bude za vodičkou studenou. Šly panenky ráno k řece, do věder nabíraly: v tom ty pruty z rozmaríny k samé lávce plavaly. Ta mlynářovic Anička po prutech se nahnula, a nešťastná holubička do vodičky spadnula. 1) Zvoní, zvoní troje hrany, co to asi znamená? povězte mi, vy ptáčkové! snad to není má milá? „Tvou milou, tvé potěšení do rakve ti skládají, čtyři muži v černém rouše do hrobu ji dávají.“ Ach, můj Bože nejmilejši! ty’s mi vzal mou nevěstu! povězte mi, vy ptáčkové, k jejímu hrobu cestu. „Za vrchem tam v kostelíčku zpívají v kůru kněží; pět kroků za kostelíčkem v hrobě tvá milá leží.“ Tam já půjdu, plakat budu, na ten tmavý hrob sednu, a pro tebe, má panenko, těžké hoře ponesu. Těžké já ponesu hoře, až mne smrt vysvobodí, a věneček z rozmarýny na můj příkrov položí! 1) S místem tímto srovnej první polovici písně „Kytice“ v rukopisu Kralodvorském.

Erben 2/357 | Loučení loučení! (29%)
Loučení, loučení! což je to těžká věc, když se musí rozloučiti, když se musí rozloučiti s panenkou mládenec. Když jsme se loučili, obá jsme plakali, obá jsme si bílým šátkem, obá jsme si bílým šátkem oči utírali. Když jsme se loučili pod zeleným dubem: vždycky jsem ti říkávala, že ta láska není stálá, že svoji nebudem. „Až ten dub pokvěte 1) bílou ratolestí, tenkrát budu, má panenko, tenkrát budu, má panenko, smutek pro tě nésti. Ponesu ho tejden, 2) popláču každej den: nikdy však nezapomenu, nikdy však nezapomenu, že jsem já rád tě měl.“ 1) Až já půjdu lesem, budu plakat hlasem: dám si klobouček na stranu, na panenku zapomenu a budu zas vesel. 2) Ponesu smuteček, nakoupím pentliček: na klobouk si jich navážu, v hospodě se všem ukážu, že jsem mládeneček.

Galko 1/083 | Čieže je to jamie žitko (29%)
Čieže je to jarnie žitko [:: pod horami? ::] Vybili ho vranné kone [:: podkovami. ::] Zelená je pohanôčka, [:: zelená je, ::] trhajže ju, duša moja, [:: voňavá je. ::] Skočila som do záhradky, [:: skočila som, ::] odtrhla som tri ružičky, [:: odtrhla som. ::] Okolo mňa, šuhajíčku, [:: okolo mňa, ::] ako vtáčik jarabáčik [:: okolo pňa. ::]

Sušil 1465 | Helekám helekám (29%)
Helekám, helekám, kde trávy naflekám, na naší ločině tý naší Stračeně. Až já z trávy pudu, maličko ponesu, pudu si přitrhať k zelenýmu lesu. K zelenýmu lesu, k turoským zahradám, zuhlídám synečka, ani se nenadám. Zuhlídám, zuhlídám, on se bude ptati, lesi moja milá umí helekati. Zuhlídám, zuhlídám a bude poslóchat, lesi to ta jeho umí tak helekať.

Sušil 0627 | Dyž tys mě nechcela (29%)
Dyž tys mě nechcela, mělas mně povědít, mělas mě za sebou [: dvě leta nevodit. :] Dvě leta nevodit, mělas mně dat zprávu, mělas nesedávat dvě leta na prahu. Rokyta, rokyta, rokytový proutek, ponesu pro tebe dvě leta zármutek. Jedličko zelená, neopouštěj chvojí, jak mě opustilo moje potěšení. Jedličko zelená, neopouštěj vrška, jak mě opustila má panenka hezká.

Sušil 0810 | Dúbravěnko zelená (29%)
Dúbravěnko zelená, cos ty tak ošuměla? Přišli na mně mrázové, velicí nečasové. Až ti mrázové přendú, pěkná zelená budu. Široký list ponesu, modrým kvítkem pokvetu. Mládencom na kytečky, panenkám na vínečky. Panenky vínky vijú, mládencom kytky dajú.

Galko 1/277 | Ej, pred hostincom hudci hudú (29%)
Ej, pred hostincom hudci hudú, ej, pred hostincom tancujú; ej, čieže je to švárne dievča, ej, do tanca ho neberú. E, mám kabátik damaškový ej, a sukničku zelenú. Ej, čieže je to švárne dievča, ej, do tanca ho neberú.

Galko 1/301 | Teče voda zo skaly (29%)
Teče voda ze skaly [: do tej panskej zahrady. :] Anička ju vylieva, [: Janíčko sa jej díva. :] Nedívaj sa, nedívaj, [: vezmi putnu, vylievaj. :] Načo bych ju vylieval, [: ked som jej tam nenalial. :] Štyri kone na dvore, [: nikto na nich neore. :] Ore na nich Janíček, [: červený jak hrebíček. :] Ked na konec dooral, [: na Aničku zavolal: :] Pod, Anička, pod ke mne, [: poviem ti ja, čo je mne. :] Ach, mna bolí hlavička, [: od mojeho srdiečka. :] A mna bolí hlava má [: od tvojeho klamaná. :]