Galko 1/456 | Ej, tak som si pomyslel

36 words

Galko 1/456 | Ej, tak som si pomyslel (100%)
Ej, tak som si pomyslel na zvolenskom moste: ej, hodím sa do vody, nebudem v árešte. Ej, ten stoličný dom pekné budovisko, budeže ti to, Janík, dobré zimovisko. Bodaj skazu vzali tí zvolenskí páni, keď mi môjho bračoka na tú vojnu vzali!

Galko 1/306a | Čo sa stalo vnove dole na doline (32%)
Čo sa stalo vnove dole na doline, ej, utopil sa Janko, ked on brodil kone. A ked sa on topil, na boha zavolal: Ej, kamarádi moji, už som sa vám skoval. A ked bol tretí den, vyšiel na vodičku: Ej, podajže mi, milá, svú pravú ručičku. Ked mu ju podala, horce zaplakala: Ej, jako si sa kúpal, ked ta voda vzala? Já som sa nekúpal, já som kone brodil, ej, tuším ma sám pán boh do tej vody hodil. Do vody do vody, do tej hlbočiny, ej, ked som si nevšímal chudobnej dievčiny. Chudobná devenka, jako lastovenka, ej, chodí po slobode, jak ryba po vode. Mal som pištelenku o devátich dierkach, ej, nechcela mi pískat o bohatých dievkach. Len som si pomyslel na jednu chudobnú, ej, hned mi zapískala na dierenku spodnú.

Sušil 2001 | Na čo je ti šohajenko žena (31%)
Na čo je ti, šohajenko, žena, keď ty němáš zimoviska doma? Narúbeme štyry fůry trnja, budeme mať zimovisko doma. Na čo sa ty k mládenečku rovnáš, dyž ty žádnej poctivosti němáš? Ulom si ty z duba haluzečku, spomeň si ty na svú galanečku.

Erben 2/131 | V háječku v dolině (21%)
V háječku v dolině na pěknej rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel tam Jeníček, sed si za stoleček; převelice vzdychal a sobě naříkal, můj zlatej holeček! Nesedej, nesedej, pojď, pomoz, nalívej! by lidi neřekli, toho si nevšimli, žes bejval můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalívatí: já přišel pro láska, můj zlatej obrázku, tebe milovatí. Když jsem byl v arestě v tom Klatovském městě, nic mně tam nebylo, když za mnou chodilo mé rozmilé děvče. Když jsem byl v vězeni sedum let pod zemí, nic mi zle nebylo, když za mnou chodilo moje potěšení. Moje potěšení! pomoz mně z vězení.“ tvoje bejt nemůžu – není možná, není! Praha a Vídeň jsou na pěkné rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel k ní Jeniček, sed si za stoleček; dal si nalejt vína, pořád při něm dřímá, rozmilej holeček. Nespi a nedřímej, pojď, víno nalejvej: by lidi neřekli a na nás nesvedli, že jsi ty můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalejvati: já jsem přišel k tobě, potěšení moje, tebe milovati. Když jsem byl za Prahou, daleko za vodou, nic mi zle nebylo, když za mnou chodila paňmáma i s dcerou. Byl jsem ve vězeni tři léta pod zemí, nic mi zle nebylo, když ke mně chodilo moje potěšení. Moje potěšení, pojď, pomoz z vězení! z vojny však nemůžu, není možná, není!

Bartoš 1901 / 0470 | (21%)
1. Mám já obrázek mám, je na něm svatý Ján, sú na něm dvě srdce, jedno dám Nanynce, [: jedno sobě nechám. :] 2. Nebude, nebude pokoja stáłého, [: pokuď já nezbíju kamaráda svého. :] 3. Dyž sem był v áreště v tom Brněnském městě, nic mně tam nebyło dyž za mnú chodiło [: černojoké děvče. :]

Galko 1/491 | A na tom zvolenskom moste (16%)
A na tom zvolenskom moste, hrali sa dievčence v kocke; hrali sa ony, hrali, doma ich mamičky lali. Nelaj ma, mať moja, nelaj, príde mi na večer šuhaj na peknom bielom koni, šabla mu pri bôčku zvoní. Ak ma vy budete lati, dám sa vám ja zverbovati; sadnem si (ja) na môjho koňa, ta pôjdem, kde bude vojna.

Galko 1/174 | Ešte sa raz obzrieť mám (16%)
Ešte sa raz obzrieť mám k tým zvolenským zahradám, mám tam jedno potešenia, ešte raz naň zavolám. Ej, volala, volala, ručičku mu dávala; keď sa oni rozlúčali, priamo ona tam skonala. Starala (Stázala) sa mamka má, kde mi pán boh dobre dá; v tom zvolenskom cintoríne, tam mne môj dom vystavia. Tam já budem tuho spať, tam mne budú hudci hrať; tam mi budú pekní mladí gavalieri tancovať. Graca, rylo, motyka, to je moja muzika, tá ma bude odprevádzať do môjho pokojíka. A na nebi hviezdičke, to sa (budú) moje družičke, a na nebi ten najvyšší, to je môj najmilejší.

Bartók III 1397 | Na zvolenskom moste tráva je zelená (13%)
Na zvolenskom moste, tráva je zelená

Bartók III 1056a | Na zvolenskom moste (13%)
Na zvolenskom moste

Galko 1/382 | Hory, hory, čierne hory (6%)
[: Hory, hory, čierne hory, :] [: ej, však nad vami smutno stojí. :] [: Sestra bratu hlávku myje, :] [: ej, do vojny ho vystrojuje. :] [: Ach, braček môj premilený, :] [: ej, kedyže mi prídeš z vojny? :] [: Sestra moja premilená, :] [: ej, vyzeraj ma po tri rána. :] [: Prvé ráno ven vyzrela, :] [: ej červené nebo videla. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej, už je brat môj dorúbaný. :] [: Druhé ráno ven vyzrela, :] [: ej, biele nebo uvidela. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej, už je brat môj oblečený. :] [: Treté ráno ven vyzrela, :] [: ej, čierne nebe uvidela. :] [: Ach, bože môj premilený, :] [: ej už je brat môj zahrabaný (pochovaný). :] [: Všetci páni z vojny idú, :] [: ej, mojho brata kona vedú. :] [: Páni, páni, zradní (známi) páni, :] [: ej, kde ste môjho brata dali? :] [: Však sme ti ho neprepili, :] [: ej, ani v kartách neprehrali. :] [: Tam ti leží pri Dunaji, :] [: ej, v čiernej zemi zahrabaný. :]

Galko 1/214 | Na Ostrej bubnujú (6%)
[: Na Ostrej bubnujú, na Trstiu šturmujú, :] pilianskych mládencov [: na vojnu verbujú. (volajú):] [: Piliansky pán richtár, čo si to dokázau, :] že si mladých chlapcov [: do vojny brať kázau? :] [: Ja som jim nekázau, kázali jim páni, :] že keď sú chudobní, [: nech idú do vojny. :] [: A keď ma povedú ta dolu dolinou: :] postojte, furmania, [: pred tou mojou milou. :] [: Keď oni tam prišli, von ju vyvolali; :] krvavie slzičky [: z očú jej padali. :] [: Ona mu podala zelený majránčok, :] žeby rozvoňalo [: celý táboríčok. :] [: On jej na to podau hodvabnú šatočku, :] žeby ju nosila [: pri svojom srdiečku. :] [: Ona mu podala bielu konvaliu, :] žeby rozvoňala [: celú kompaniu. :] [: Bodaj sa prepadnuu v Sobote radný dom, :] čo môjho milého [: majú ostrihať v ňom. :] [: Keď ma budú strihať, príď sa, milá, dívať, :] a keď ma obliekať, [: prídi ma nariekať. :] [: Bohdaj sa prepadli tie budínske mosty, :] čo môjho milého [: cez ne majú viesti. :] Zpiev. II, 159 Na horách. V 1. vyd. začína nápev notou g1.