Galko 1/455b | Ja maličký a genglavý

49 words

Galko 1/455a | Ja maličký a denglavý (100%)
Ja maličký a denglavý, už som sa zverboval; milá plače, horekuje, že som sa na to dal. Neplač, milá, nehorekuj veď ti je už darmo; už ja musím mašírovat’, a to zajtrá ráno. Môj karabín, aj pištole už sú mi na stole; môj kôň vraný osedlaný stojí mi na dvore.

Galko 1/455b | Ja maličký a genglavý (100%)
Ja maličký a genglavý, už som sa zverboval; milá plače, horekuje, že som sa na to dal. Neplač, milá, nehorekuj veď ti je už darmo; už ja musím mašírovat’, a to zajtrá ráno. Môj karabín, aj pištole už sú mi na stole; môj kôň vraný osedlaný stojí mi na dvore.

Galko 1/296 | Pri Prešporku verbujú (20%)
Pri Prešporku verbujú, tam som sa dal na vojnu; verbujú každodenne, dal som sa dobrovoľne. Pekný biely kabát mám, šablu k boku pripínam, pantalier povýšený, to je mé potešení. Odpadla mi šablička zo sivého koníčka; poď mi ju, milá, podať, už musím mašírovať. Keď mu šablu podala, žalostne zaplakala: Jaj, bodaj som ťa bola, jaj, nikdy nepoznala. Počkaj, milá, na strane, kým muzika prestane; tam ti ja niečo poviem, že ťa verne milujem. Kto ťa, Janík, kto ťa jal a na vojnu zverboval? Ej, moja dobrá vôľa, ej, tá ma zverbovala.

Erben 2/311 | Teče voda teče (19%)
Teče voda, teče po potoce k řece: namluvil si mladý hulán modrooké děvče. Ach mámo, mamičko! dodejte mně rady: naučil se za mnou chodit jeden hulán mladý. „Ach dcero, dcero má! zanechej hulána: huláni ti pryč odjedou, ty zůstaneš sama.“ Ach mámo, mamičko! špatná vaše rada: já už mám šaty svázané, půjdu s hulánama. Huláni, huláni! pěkné koně máte: já bych s vámi taky jela, kterého mně dáte? „Žádného jiného, než toho vraného: pěkně bude osedlaný, sedneš si na něho.“ Když bylo po roce, vrátila se k matce, přinesla si hulaňátko v strakaté peřince. Ach mámo, mamičko! pomozte nyníčko: bude vám moje děťátko říkati: Babičko! „Ach dcero, dcero má! špatná moje rada: nechť tobě nyní pomůže, s kým jsi radu brala!“ Ach Bože, pře-Bože! co jsem já myslela, že jsem svou milou matičku poslechnout nechtěla! Teď jsem osaměla, jako holubička, kterážto letí do světa, hledajíc samečka. Teď jsem osaměla, jako hruška v poli: když hrušky jsou očesaný, ona smutně stoji. Teď jsem osaměla, jako kůl u cesty: teprva nyní poznávám, jaké mám neštěstí!

Sušil 0507 | Ej Janku Janičku (19%)
Ej, Janku, Janičku, voňavý hřebičku, jak’s ty mně zavoněl v tom čirém polečku! To moje srdenko tak si hořekuje, že si ledakoho věrně zamiluje. To moje srdenko tak ve mně buchoce, jako ta ryběnka v hlubokém potoce.

Galko 1/280 | Nehorekuj, mati, čo to všetko (18%)
Nehorekuj, mati, (čo to všetko platí, [: ešte pán boh v nebi a s ním všetci svatí. :] Nehorekuj, mati, nevolaj na boha, [: máš syna jako buk, meno mu Stonoha. :] Nehorekuj, mati, že máš povaľača, [: keď nebude gazda, bude z neho bača. :] Keď nebude bača, nebude hocaký, [: pochytí valašku, skočí poza kriakv. :] Grúničok, grúničok, pod grúničkom bučok, [: babám do rúk kúdeľ, chlapcovi obušok. :] Slováci, Slováci, vyberaní chlapci, [: hoc ste i chudobní, ale ste slobodní. :] A hoc i svet celý, šíry od vás bočí, [: predsa nesmie pozreť smelo vám do očí. :])

Sušil 1691 | Byua vojna byua (10%)
V městě Holomúci stojí vraný kůň a na tom koníčku, můj starý tatíčku, celý mundur můj. U teho koníčka vojáci stojá, švarného šohajka do vojny strojá. Strojá tě ho, strojá, že už pojede, a tebe, má milá, holuběnko sivá, sebú nevezme. Dyž za bránu vyjel, šátečkem točil: Navrať mně, má milá, holuběnko sivá, co sem ti půjčil. Já ti nenavrátím, nejsem povinna, šak ti ho navrátí, můj milý šohajku, ta bude jiná. A my tam nesmíme panny milovat, my se tam musíme, má milá panenko, execirovat. Kdo zná execírku, tomu je dobře, sedne na koníčka, připne si šabličku, jede do pole. Ale já jí neznám, musím se učit, nejednú zaplačú mé černé oči.*) A psal milej psaní na pargamíně, jak se mu tam vede v cizí krajině. Chceš-li, milá, vědět, jaká strava má? Koňská to pečeňa a nedopečená, to je strava má. Chceš-li, milá, vědět, jaká postel má? Patrontáš pod hlavú, šabličku na stranu, to je postel má. Chceš-li, milá, vědět, jaké víno mám? Na tom čirém poli, v té francúzske zemi voda lužová. Chceš-li, milá, vědět, jaká svadba má? Přindi se podívat, jak se bude kúlat hlava krvavá. Chceš-li, milá, vědět, jaká zpověď má? Přindi se podívat, jak já budu volat Ježíš Maria. Chceš-li, milá, vědět, jak mně zvonijú? Z karabin, z kanonů, z kusů házijú. Chceš-li, milá, vědět, jaký je můj dům? V té francúzké zemi kopajú mně důl.1)

Galko 1/246 | Čierne oči, chodte spať (10%)
[: Čierne oči, choďte spať, :] [: bo musíte ráno vstať. :] ([: Ráno, ráno, ránečko, :] [: keď vychádza slniečko. :] [: Už slniečko vychodí, :] [: má milá sa prechodí. :] [: Prechodí sa po rinku, :] [: donesie nám novinku. :] [: Novinečku takovú, :] [: že na vojnu verbujú. :] [: Keď verbujú, budú brať, :] [: škoda chlapcov nastokrát! :] [: Dajú koňa i šaty, :] [: i klobúčik rohatý. :] [: Za klobúčik pentličku, :] [: a ku boku šabličku. :] [: A do ruky karabín; :] [: už ťa, milá, zochabím. :] [: Zostaň, milá, komu chceš, :] [: už ty moja nebudeš. :])

Galko 1/432 | V tom prešporskom meste (10%)
V tom prešporskom meste zas tam verbujú, chceli mňa tam zverbovať medzi husárov. Chceli mňa tam zverbovať, ja som sa jim nechcel dať, ja som sa jim nechcel dať za sto toliarov. Holbičku vínečka keď mi pripili, koníčka vranného tam mne priviedli; vsadili mňa na neho, na koníčka vranného, pár pištolí, karabín do sedla dali. Marii Theresii ja sa oddávam, s vami, rodičové, sa rozžehnávam; opatruj vás pánboh sám, už sa s vami rozlúčam: v tejto krátkej piesni vale vám dávam. V tom prešporskom meste verbujú kýreš-rajtári, < quid hoc? > chceli mne tam zverbovať medzi husári. Chceli mne tam zverbovať, ja som sa im nechcel dať, ja som sa im nechcel dať za sto toliarí. Holbičku vína ke mne pripili, koníčka vraného ko mne priviedli; vsadili mne na neho, na koníčka vraného, a ku boku šabličku osedlanému. Marii Therezii ja sa oddávam, s vami, rodičové, sa rozžehnávam; opatruj vás pán boh sám, už sa s vami rozlúčam, v tejto krátkej piesničky vale vám dávam.

Galko 1/390 | Na Kráľovej holi jasná vatra svieti (9%)
Na Kráľovej holi jasná vatra svieti, okolo tej vatry dvanásť hôrnych detí. Hoj, švárna to junač, ako jeden všetci, valaška jim v pästi, karabín na pleci. V opasku širokom pekných pár pištolí; také deti rastú na Kráľovej holi.

Galko 1/287 | Pod Belehradom stojí vraný kôň (7%)
Pod Belehradom stojí vraný kôň, a na tom koni, a na tom koni všetok mundier môj. Chceš, milá, zvedeť, aký obed môj? Pečena koňská, voda dunajská, to je obed môj. Chceš, milá, zvedeť, aká posteľ má? Do lógru stanem, pod hlavu kameň, to je posteľ má. Chceš, milá, zvedeť, aká spoveď má? Spadnem doľs koňa, hlávka podo mňa, to je spoveď má. Chceš, milá, zvedeť, aký pohrab môj? Bubny bubnujú, Turci strielajú, to je pohrab môj.