Bartoš 1901 / 0089 | Pásła cérečka husy

77 words

Bartoš 1901 / 0089 | Pásła cérečka husy (100%)
Pásła cérečka husy, na súsedovém kusi: Héna, husičky, héna ze žita do ječmeňa! Čí to husičky, čí to? vyzobały nám žito; žitečko było jaré, ešče nebylo zrałé! Pásła cérečka páva mezi horama sama, přijeľi pro ňu páni: Pojeď, cérečko, s námi! Dybych já s vámi jeła, kde bych já páva děła? Pusť páva dołů vodú, a pojeď s nami k Brodu! Pusť páva do močára, sedni si do kočára! pusť páva po potoce, šak on sa dočapoce!

Bartoš 1901 / 0324 | (23%)
1. Ach neraz sem já, neraz ja přes ten ľesek přełáz, požčaj, miľunká, koňa, už ňa nožičky boľá.*) 2. Ach husičky, husičky, ja nekaľte vodičky, přijede tu syneček napájati koníčky. 3. Maľučká chvíľka do dňa, má miłá, vyprovoď ňa. Což bych ťa provázeła, nejsu já tvoja miłá. (Erben 113 a 132, Kollár I. 180) 4. Čí to husičky, čí to vyzobały nám žito, vyzobały nám jarku v stodoľe na hambáłku. (Erben 364, Sušil str. 298.)

Bartoš 1901 / 0451 | Čí to husičky čí to ? (23%)
Čí to husičky, čí to ? Pozobały nám žito, žitečko pěkné jaré, ešče nebyło zrałé; Čí to husičky, čí to Pozobały nám žito, pozobały nám aj réž, ej čí ty dívča budeš? Ej čí si, dívča, čí si, ej namłúvat ťa přišľi, ej pod okénkem stójá, ej namłúvat sa bójá.

Bartoš 1901 / 0348 | Já sem teb'a doma hľedał (15%)
Já sem teb'a doma hľedał, teb'a doma nebyło, ty si žitko zežínała, ešče zrałé nebyło.

Sušil 0332 | Šla Kačenka na procházku (12%)
[: Šla Kačenka na procházku :] až ke mlýnu na tu hrázku. 1) Jak na hrázku vykročila, krásné dítě porodila. 2) Černú pantlú krk zatáhla, po vodince je pustila. Plyň, pachole, dolů vodú, a já zase pannú budu. Jeli tamto tři pánové, a to všeci rétarové. 3) Jeli cestú i necestú, až přijeli k tomu mostu. Na tom mostě bylo jabko, pod tím mostem pacholátko, černooké nemluvňátko. Jeden praví: Vezmime ho, druhý praví: Neberme ho. A ten třetí, ten byl z Boha, vezme dítě do kočára. Do kočára vysokého: Tam najdeme matku jeho. Rychtaříčku, dejte zvonit, pacholeti matku najit. Jak ponejprv zazvonili, hned tam všecky matky byly. Rychtaříčku, ješče jednú, ať se všecky panny sběhnú. Jak po druhé zazvonili, hned tu všecky panny byly. Enom jedna tam nebyla, rychtářova Kateřina. Kateřino, kdes ty byla, kde jsi krásu proměnila? Pod mostem sem šaty prala, tam jsem krásu zanechala. Jiné panny také praly a krásy tam nenechaly. Shoďte ju tam z toho mosta, ať je už té hanby zprostá.

Bartoš 1901 / 1021 | Ej de si boła Anduľenko (11%)
Ej de si boła, [: Anduľenko moja :], ej ňeboło ťa [: sedem roků doma. :] Pásła som já [: u Dunaja páva, :] kde nerostła [: sedem roků tráva. :] A na ósmý [: jateľinka zrostła :] aľe mi ju [: kamarádka spásła. :] Dał to Pámbů [: travička narostła :] tam sem si já [: pávíčka napásła. :]

Sušil 0401 | Žalo dívča Žalo trávu (11%)
[: Žalo dívča, Žalo trávu :] nedaleko Velehradu. 1) Mladý pán sa z okna dívá, pro její krásu omdlívá. 2) Širuj, kočí, širuj koně, pojedeme v čiré pole. Přes to pole, přes široké, najdem dívča černooké. Dyž na tu lúku přijeli, na děvčátko zavolali. »Kdo ti kázal trávu žati? Musíš za to základ dati.« Kázali mně otec, máti, ti mia budú vymlúvati. Co ty, dívča, co ty nám dáš, dyž ty tu trávu kosíváš? Dávala jim srp, plachtičku; ej, my chceme tvú ručičku. Jak bych já vám ruku dala? Já su dcera pastýřova. Třeba si ty pastýřova, sedaj s námi do kočára. Jak do kočára sedala, k Velehradu pohlédala. 3) Co ty, dívča, sa ohlédáš, zdáli ty tam někoho máš? Já pohlédám k Velehradu, mé sestřičky tam smítajú. 4) Mladší sestra povazuje, starší za ňú prozpěvuje. Mé sestřičky, s Pánem Bohem, ej, já musím s tímto pánem. Ani sem sa nenadála, že bych měla muža pána. Já sem sa také nenadál, že bych sobě pastýřku vzal.

Sušil 0207 | Stala se v Pilšču novina (11%)
Stala se v Pilšču novina, že pani pana zabila. Schovala ho do zahradky, rokytku na něm zasila. Růsć, rokytko, růsć vysoko, jak je můj pan zvyš, hlyboko. Rokytka ji nic nězešla, bila růže ji vykvetla. Jdzi, pachole, jdzi do pole, co to tam jedzě za dvoje? Nejsu to žadni panove, jsu to panovi bratrove. Jak přijeli, za stůl sedli, po svym bratře hned se ptali. Ptamy se vas, vy švagrova, esli vaš pan něni doma? A už je dněskaj třeci deň, co ten můj pan, co vyjel ven. Jdzi, pachole, do maštale, jsu-li tam panové koně? Koně panove v maštali, všecky hladem řehotaji. Jdzi, pachole, do komnaty, jsu-li tam panove šaty? Šaty jeho su na ložu, srdečko trči na nožu. Jdzi, pachole, do světnice, jsu-li tam jeho střevice? Střevice jeho su na ložu, srdečko trči na nožu. Stroj se ty s nami, švagrova, sedněš s nami do kočara. Ona se hnědaj strojila, do kočara s nimi sedla. A jeli tam kole vody, byly tam pěkne jahody. O, jahody, vy jahody, co scě pěkne kole vody! Něskoro nas lutujecě, dy už na smrć vandrujecě.

Bartoš 1901 / 0282 | Ančuľenka srdce moje (11%)
Ančuľenka, srdce moje, keď já umrem, všetko tvoje, éj, éj, a to boła ona, a to boła ona, a to boła děvočka uprimná. Ančuľenka, Ančuľenka, odpadłas mi od srdenka, éj, éj, a to boła ona, a t. d. Žało diévča, žalo trávu nědaľeko vinohradu, éj, éj, a to boła ona, a t. d. Jak nažała, naviázała, na šohajka zavołała, éj, éj, a to boła ona, a t. d. Ešče keď ťa koľébaľi, už ťa za mňa sľubovaľi éj, éj, a to boła ona, a t. d. Ešče keďs ty húsky pásła už si v mojom srdci rástła éj éj, a to boła ona, a t. d.

Bartoš 1901 / 0696 | A červená zeľená (11%)
A červená, zeľená, pentička modrá, och nebyła cérečka synečka hodna. A červená, zeľená, dołu jí visí, zpomeneš ty, zapłačeš cérečko dysi. Zapłačeš ty, zpomeneš na svoje zpívání, až ťa budú děti ptať: daj, mamo, snídaní! Zapłačeš ty, zpomeneš na svoje pěsničky, až ťa budú děti ptáť: daj, mamo, kašičky!

Bartoš 1901 / 1015 | A kdě si ty Anduľinko (11%)
A kdě si ty [: Anduľinko boła :] Anduľinko boła. Něboło ťa [: včéra večér doma :] včéra večér doma. Pásła som já [: na doľině krávy :] na doľině krávy. Sedem roků [: tráva něnarostła :] tráva něnarostła. Na ten ósmý [: jatěľinka zrostła :] jatěľinka zrostła. Boło tobě [: Anduľinko něspať :] Anduľinko něspať. Mohła tobě [: jatěľinka zustať :] jatěľinka zustať.